Levné potraviny jsou minulostí, svět si za jídlo připlatí

Od přelomu tisíciletí vyrazily ceny potravin prudce vzhůru

Světové ceny potravin letí v poslední době strmě vzhůru. Podle statistik Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) zdražilo jídlo od poloviny roku 2002 již o 177 procent a v současnosti je nejdražší za posledních dvacet let.

Jen v posledních dvou letech vystoupaly ceny potravin takřka o 68 procent. A má být ještě hůře. Podle FAO se budou ceny potravin zvyšovat i během příštích deseti let. Co je příčinou tohoto vývoje a jaký to může mít vliv na svět?

Růst, ropa, spekulanti, počasí...

Důvodů, které ženou ceny potravin vzhůru, je podle analytiků mnoho, zásadním faktorem je ale především ekonomický růst rozvíjejících se zemí, kam patří například Čína, Indie nebo Brazílie. Ty byly v posledních dvou letech tahouny světového růstu, jejich obyvatelstvo postupně bohatlo, dopřávalo si více jídla a hlavně změnilo své stravovací návyky. Lidé začali konzumovat potraviny s vyšším obsahem proteinu, jako je maso nebo mléčné výrobky.

Jak říká analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko, problém není ani tak v tom, že by lidé v těchto zemích jedli více, podstatný vliv na cenu potravin má ale změna jejich jídelníčku. "Na produkci jednoho kilogramu masa je totiž zapotřebí několika kilogramů obilovin, které by jinak mohly uživit spoustu lidí," říká.

Podle něj lze navíc předpokládat, že tento vliv bude pokračovat i v budoucnu, a tak ceny potravin budou dlouhodobě stoupat vzhůru.

Významný dopad na zdražování potravin má i rostoucí cena ropy, která od poloviny loňského roku vylétla o polovinu. Drahá ropa totiž vyhání vzhůru ceny pohonných hmot a hnojiv, což zemědělcům zvyšuje náklady. Její zdražování navíc často přiměje vlády k investicím do biopaliv. Přestože odborníci se již v podstatě shodli na tom, že biopalivům se nedaří dosáhnout vytyčených cílů v omezování emisí skleníkových plynů, vyspělé země stále přispívají na jejich subvencování 13 miliardami dolarů ročně (asi 227 miliard korun). Podle FAO se kvůli této politice každoročně spálí v automobilech asi 120 milionů tun obilovin, které by jinak byly využity k produkci potravin.

Na výrobu etanolu se loni například spotřebovalo 15 procent celosvětové produkce kukuřice. Ve Spojených státech, které pokrývají více než polovinu světové poptávky, a jsou tak největším světovým producentem této plodiny, to bylo ještě více - 40 procent.

Třetím faktorem, který ovlivňuje ceny potravin, je pak podle analytiků extrémně uvolněná monetární politika ze strany centrálních bank, obzvláště amerického Fedu. Ten nalévá do ekonomiky miliardy dolarů a část těchto peněz pak zákonitě končí i v zemědělských komoditách, a žene tak ceny potravin vzhůru.

Podstatný vliv mají na růst cen zemědělských komodit podle analytika společnosti X-Trade Brokers Jiřího Tylečka i spekulanti na komoditních trzích. Podle něj se na tomto trhu pohybuje jen několik stovek velkých hráčů, kteří jsou schopni investovat obrovské balíky peněz, a tak ceny komodit během několika dnů srazit či navýšit o mnoho procent. Jak říká Štěpán Pírko, obrovskou kolísavost cen způsobili hlavně noví hráči, kteří na trh vstoupili v poslední době. Jde především o penzijní fondy, které spravují stamiliardy dolarů, a tak stačí, aby do některé komodity vložily jedno procento svých aktiv a její cena vylétne vzhůru.

A konečně - nelze zapomenout ani na výkyvy počasí, které v loňském roce výraznou měrou přispěly k růstu cen potravin. Letní sucha a požáry, které zničily asi čtvrtinu úrody pšenice v Rusku, měly například podstatný vliv na ceny obilovin, jež vzrostly od června loňského roku asi o 60 procent. Špatné počasí způsobilo výpadky sklizně i na Ukrajině, v Austrálii a Argentině. Nárůst cen umocnilo i to, že celosvětové zásoby některých zemědělských komodit jsou na mnohaletých minimech a jakýkoli výpadek v jejich produkci tak má okamžitý vliv na růst ceny.

Bude hůř

Růst cen by se podle ekonomů neměl zastavit ani v letošním roce. Podle průzkumu společnosti Barclays Capital, mezi více než stovkou investorů, by letos měla být nejvýnosnější komoditní investicí ropa, hned za ní ale pšenice a kukuřice. Podle analytiků by měly růst i ceny olejnin, jejichž celosvětové zásoby jsou na mnohaletých minimech.

Mnozí ekonomové v posledních měsících varují, že další zdražování komodit může zbrzdit křehké celosvětové ekonomické oživení. Podle analýzy Citibank je vedle rostoucích cen ropy a nepokojů na Blízkém východě právě růst cen potravin v rozvíjejících se zemích hlavním nebezpečím pro světovou ekonomiku. Růst jejich ceny totiž výrazně zvyšuje inflaci, tamní centrální banky na to reagují zvýšením úroků, což zbrzdí spotřebu, a proto i ekonomický vzestup.

Pět důvodů zdražování

1. Rozvíjející se ekonomiky bohatnou
Obyvatelé těchto zemí mění své stravovací návyky. Zatímco dříve převládaly v jejich jídelníčku obiloviny, nyní jedí více masa, jehož produkce je energeticky mnohem náročnější .

2. Drahá ropa a podpora biopaliv
Růst cen ropy navyšuje ceny pohonných hmot a hnojiv a zvyšuje zemědělcům jejich náklady. Díky podpoře biopaliv končí 15 procent světové produkce obilnin jako surovina pro výrobu pohonných hmot.

3. Spekulanti
Na komoditních trzích se pohybují pouhé stovky velkých hráčů, kteří jsou schopni investicemi v řádu miliard dolarů prudce hýbat cenami potravin.

4. Výkyvy počasí
Požáry v Rusku, sucha v Číně a naopak záplavy v Austrálii či Pákistánu vyhnaly loni cenu mnoha potravin o desítky procent. Kvůli nízkým zásobám se totiž výpadek produkce okamžitě projeví na ceně.

5. Politika centrálních bank
Jen americká centrální banka nalila od konce finanční krize do ekonomiky takřka 2,5 bilionu dolarů. Část těchto peněz končí i na komoditních trzích a zvyšuje tak ceny potravin.

AUTOR: Petr Kain
AUTOR-WEB: www.ihned.cz