Zeleň - symbol moderní obce

Pokud se v menších sídlech pozornost zeleni vůbec věnuje, potom se tak často děje nesystematicky, živelně, leckdy s využitím nevhodných technologií a přístupů, které způsobí více škody než užitku. Proto jsme se rozhodli v příštích 12 číslech časopisu Moderní obec více věnovat i praktickým problémům zeleně v obcích.

Porovnáme-li celkovou rozlohu zeleně ve městech a v obcích, stanou se vesnice a vesničky jasným vítězem. Vezmeme-li však v úvahu priority obyvatel měst a obcí, dojdeme k závěru, že lidé na venkově se požadavky a životním stylem stále více blíží obyvatelstvu měst. Což se pochopitelně promítá do mnoha oblastí občanské vybavenosti a služeb, které starostové a zastupitelstva musí svým občanům nabízet. Tento trend by se měl rovněž promítnout do úpravy a zpracování veřejných prostor, tedy i do kvality řešení a realizace zeleně ve vesnických sídlech se zachováním venkovského charakteru prostoru.

Během své odborné praxe i praxe zastupitele středně velké obce jsem narazil na řadu problémů spojených se zelení na venkově. Pokusím se některé z nich probrat.

RÁDI BYCHOM, ALE NEVÍME JAK...

Nemálo starostů správně vnímá potřebu zeleň v obci důsledněji řešit. Vědí, že nejde jen o sekání trávy na obecních pozemcích a občasné pokácení suchého stromu na hřbitově. Tím se však dostávají mnohdy do >>mrtvého prostoru<<, neboť obvykle nevědí, kde začít a na koho se obrátit. Šťastnější natrefí na zahradnickou firmu či zahradního architekta, méně šťastní na lesnickou firmu nebo zahradníka amatéra, což většinou pro zeleň nedopadne šťastně. Jediným lékem je najít dobrého profesionálního zahradního architekta a s ním dlouhodobě spolupracovat. (O tom, jak a kde sázet a jak postupovat, se dozvíte v srpnovém a zářijovém čísle.)

POKUŠENÍ >>LEVNÝCH<< A >>SNADNÝCH<< ŘEŠENÍ

Tento jev je v obcích velmi rozšířený. Vychází z mylné představy, že každý, kdo má doma zahrádku a umí ostříhat strom, může fundovaně obstarat i veřejnou zeleň. Často jsem se v té souvislosti setkal s argumentem typu >>záhon před poštou osází soused, má přece pěknou zahradu<< nebo >>stromky na náves vykopeme v lese a skauti je vysadí<<. Výsledkem je nefunkční zeleň, která následně spíše odrazuje občany, než aby jim prospívala.

Rozhodně však nechci znevažovat angažovanost občanů, kteří aktivně pečují o své okolí. K tomuto bodu se vrátíme později.

PESTROST NEMUSÍ BÝT VÝHODOU

Vesnice je území, které - na rozdíl od města - velmi úzce souvisí s okolní krajinou. Od toho by se měl také odvíjet sortiment rostlin používaných ve výsadbách. Běžnou chybou bývá snaha vysázet co nejširší a nejpestřejší sortiment dřevin, často velmi exotických. Abnormálně široký sortiment nejenže je značně náročný na udržování (různé kultivary mají rozdílné, obvykle protichůdné požadavky na péči), ale hlavně nepatřičně narušuje přirozený krajinný ráz. Při plánování zeleně tedy platí střídmost. (O sortimentu vhodném pro obce vyjde článek v únorovém čísle příštího ročníku).

JEDEN HOT A DRUHÝ ČEHÝ

Tvorba zeleně a péče o ni v obci je dlouhodobá činnost. Má-li být zeleň funkční, je třeba rozvoj plánovat na příštích pět a více let. Proto je nutné zachovat kontinuitu mezi střídajícími se zastupitelstvy a starosty. Kontinuitu může obci zajistit kompletní podklad pro rozvoj zeleně zpracovaný odborníkem - zahradním architektem. Samozřejmě je i nutné, aby si reprezentace obce byla vždy vědoma, že zanedbání péče o díla provedená předchozími kolegy znamená jeho znehodnocení i ztrátu už vynaložených finančních prostředků.

DOTAČNÍ TITULY NEJSOU VŠELÉKEM

Dotační tituly jsou nyní hlavním zdrojem financí pro výsadby zeleně v obcích. (O dotačních titulech na zeleň budeme psát v příštím čísle.) Při jejich čerpání bývají největší problémy s nedostatečnou kontrolou kvality prováděných prací. Což souvisí s nedostatečně zpracovanými projekty umožňujícími různý výklad pro použití technologií realizace.

Dotační tituly navíc mívají řadu omezení, co za ně lze pořídit. Z toho pak často plyne nutnost dodatečného financování z obecního rozpočtu či ponechat dílo nedokončené. Například se tak kompletně zrekonstruuje zeleň v parku, ovšem mobiliář a cesty se nedokončí, neboť je nepokryje dotace. (O správném zpracování projektů na zeleň a kontrole kvality práce dodavatelů se dozvíte více v srpnu.) Ohledně dotací je nutné také podotknout, že lze úspěšně a levně sázet bez dotací. Důležitější než jednorázová velká akce v obci je stálá a vytrvalá péče a obnova, byť po menších částech.

PŘÍLEŽITOSTI A VÝZVY PRO OBCE

Vesnice má jednu obrovskou výhodu - sociální vazby mezi občany, vesnický patriotismus a zakořenění v místě bydliště. Dokážou-li toho zastupitelé a starosta využít, má zeleň v obci napůl vyhráno. Souzní-li alespoň část občanů s plány obce a bude-li se moci podílet i na plánování rozvoje zeleně, podpoří se tím jejich vztah k obci. Navíc se prakticky vyloučí riziko vandalismu, který významně ohrožuje veškerá veřejná zařízení včetně zeleně. Rozhodně doporučuji, aby se diskuse s občany vedla ve spolupráci se zkušeným odborníkem na zeleň, který umí do svých plánů zahrnout postřehy a přání občanů a zároveň zachovat odbornou úroveň a funkčnost plánované zeleně.

Jsou-li výsadby zeleně v intravilánu službou hlavně pro občany dané obce, péče o zeleň v extravilánu je službou širšímu okruhu lidí. Uplynulá desetiletí, zejména kvůli intenzivní zemědělské činnosti, proměnila okolí řady obcí ve velkou >>výrobní halu na polní plodiny<<. Krajina má výrazně sníženou retenční schopnost. Nejcennější části půdy ve velkém odnáší větrná či vodní eroze. Z hlediska pestrosti živočišných a rostlinných druhů česká krajina připomíná spíše poušť než střední Evropu.

Změna vztahu ke krajině je pro volené představitele obcí velkou výzvou. Právě oni mohou docílit kvalitativní změny v krajině. Obce by se mohly stát prostředníky mezi zájmy zemědělců na jedné straně a zájmy přírody a občanů na straně druhé.

STANISLAV FLEK
Arboeko s. r. o.

Představujeme zajímavé realizace zeleně: Zeleneč

Jednou z obcí, která nezapře své jméno, je obec Zeleneč v okrese Praha-východ. Obec, která má 2952 obyvatel, každoročně investuje z obecního rozpočtu 150 tisíc až 350 tisíc korun na nákup okrasných dřevin. V Zelenči se během posledních deseti let vysadilo 1089 vzrostlých stromů o obvodu kmene 12-14 cm a více, čímž obec v přepočtu vysazených stromů na jednoho obyvatele patří ke skutečným rekordmanům v Česku. Na každé tři obyvatele tam totiž vychází jeden nově vysazený strom.

Jaké okrasné stromy se tam sázejí? Obec si zakládá na opravdu širokém sortimentu , a tak se řada jejích ulic pyšní nějakým zajímavým stromořadím.

Které druhy v Zelenči najdeme nejčastěji? Zcela určitě vede habr (Carpinus betulus). Habry byly vysazené již jako vzrostlé, aby okamžitě plnily nejen svůj estetický účel, ale aby působily především jako protivětrná clona. Více než 450 vzrostlých habrů lemuje pěkný kus vybudované cyklostezky.

Je v Zelenči stále ještě kam sázet? Vnitřní část obce je už hodně osázena, takže obec směřuje další výsadby do krajiny a vysazuje doprovodnou zeleň podél polních cest a cyklostezek.

Kde obec získává rostlinný materiál? Vzrostlé stromy obec nakupuje výhradně v tuzemsku, převážně ve specializovaných školkách na vzrostlé stromy ve společnosti ARBOEKO v Obříství na Mělnicku, mladé stromy do krajiny pak na její pobočce ve Smržicích u Prostějova.

AUTOR: STANISLAV FLEK