Prunéřov se stal světovým právním precedentem

Česká elektrárna Prunéřov vchází do dějin mezinárodního práva. Odborná konference na prestižní newyorské Columbia Law School (1) se dnes bude zabývat mj. precedentem, v němž hraje hlavní roli právě Prunéřov, největší český zdroj emisí oxidu uhličitého. Do procesu posuzování vlivu modernizace elektrárny na životní prostředí (EIA) se totiž zapojil malý ostrovní stát z druhého konce zeměkoule - Federativní státy Mikronésie - s požadavkem snížit emise CO2. Bylo to poprvé v historii, kdy dala malá rozvojová země ohrožená změnami klimatu podnět k mezinárodnímu posouzení vlivu na životní prostředí nového zdroje emisí skleníkových plynů. O osudu Prunéřova ještě stále není rozhodnuto, momentálně se nachází ve fázi řízení o tzv. integrovaném povolení, o němž má v blízké době rozhodnout krajský úřad v Ústí nad Labem.
Federativní státy Mikronésie (FSM) zaslaly Ministerstvu životního prostředí ČR žádost o mezinárodní posouzení vlivů na životní prostředí v prosinci 2009. FSM je jedním z mnoha států, které již dnes pociťují ekologické důsledky jako záplavy, prudké přílivové vlny a zánik celých ostrovů, jejichž rozsah bude v důsledku klimatických změn daleko větší. Svou žádostí tak otevřely novou možnost využít existujících zásad mezinárodního práva. Další státy přímo ohrožené globálními změnami klimatu tak budou moci podniknout kroky proti největším zdrojům skleníkových plynů, jež představují významné riziko pro jejich budoucí existenci.

Bylo to poprvé, kdy se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů. Tento případ se stal mezinárodním precedentem. Federativní státy Mikronésie, Greenpeace a Ekologický právní servis jej popsaly v právním článku, jenž byl vybrán jako příspěvek na mezinárodní Konferenci o ostrovních státech ohrožených změnou klimatu. (2) Ta dnes začíná na Columbia Law School v New Yorku.

"Dopady globálních změn klimatu jsou skutečné a odehrávají se zde, na našich mizejících březích," prohlásil Maketo Robert, ministr spravedlnosti Federativních států Mikronésie, a dodal: "Tento právní nástroj ukazuje, že národy, které stojí tváří v tvář dopadům klimatických změn, mají nyní podporu v mezinárodním právu pro významné a účinnější ovlivňování rozhodování v oblasti energetiky a musí se připravit tyto kroky uplatnit."
Jan Šrytr z Ekologického právního servisu, který se konference účastní, uvedl: "Myšlenka, že odpovědnost státu za jeho rozhodnutí může přesahovat jeho hranice, není novým konceptem. Avšak přijetím této odpovědnosti ve vztahu k dopadům změny klimatu - zejména v souvislosti s konkrétním projektem jako je Prunéřov - vzniká nový právní precedens."

Ben Jasper, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR k tomu dodal: "Federativní státy Mikronésie se jako první ozvaly s námitkami proti plánu na stavbu uhelné elektrárny na druhém konci zeměkoule. Byl to průlomový krok, který nyní otevírá i ostatním ohroženým ostrovním státům možnost, jak se konkrétně bránit proti velkým průmyslovým zdrojům emisí CO2, které ohrožují jejich budoucnost a existenci. Jakkoliv je případ elektrárny Prunéřov pro Českou republiku mezinárodně nepochybně ostudný, není ještě definitivně rozhodnuto a české úřady tak stále mají možnost svojí pověst napravit."

V dubnu 2011 vydalo ministerstvo životního prostředí obnově elektrárny Prunéřov II souhlasné stanovisko EIA (posuzování vlivů na životní prostředí). Federativní státy Mikronésie byly ministerstvem uznány jako "dotčený stát" a požadovaly po společnosti ČEZ vypracování kompenzačního plánu, který by vyrovnal dodatečné emise CO2. To je jasným uznáním připomínek vůči nedostatečné energetické účinnosti posuzovaného projektu, které FSM i další účastníci řízení vznesli.

Nicméně navzdory postoji MŽP a vydanému územnímu rozhodnutí ČEZ dosud nemá vyhráno. V současné době totiž probíhá řízení o tzv. integrovaném povolení, ve kterém se mj. podrobně zkoumá otázka tzv. nejlepší dostupné techniky, jejíž použití v Prunéřově ČEZ vytrvale odmítá. (5) Teprve poté bude moci ČEZ požádat o stavební povolení.

Kontakty:
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140
Ben Jasper, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR (anglicky)
e-mail: ben.jasper@greenpeace.org, tel.: 773 474 721
Jan Šrytr, právník Ekologického právního servisu (v New Yorku)
e-mail: jan.srytr@eps.cz
Jiří Nezhyba, právník Ekologického právního servisu
e-mail: jiri.nezhyba@eps.cz, tel: 775 154 073