Rozumí Češi environmentálním symbolům a označením typu Bio? A jak ovlivňují jejich nákupní preference? Zjednodušeně řečeno, o ekologii a sociální odpovědnosti víc mluvíme, než konáme.
Střet nadšení s realitou
Na vybrané symboly používané na obalech a na to, jak jim rozumějí sami zákazníci, se zaměřil výzkum agentury Stem/Mark. Dotazováno během března bylo v rámci internetovém panelu na osm stovek respondentů. Výzkum potvrdil setrvalý stav, kdy Češi většinou zastávají v obecné deklarativní rovině proenvironmentální postoje a hodnoty, ale jejich ochota k vlastnímu proenvironmentálnímu jednání je tím menší, čím více se jich osobně dotýká.
Ekologicky šetrné chování v obecné rovině za důležité považuje 95 % české populace, 42 % přitom uvádí, že je pro ně "velmi důležité". Pokud přejdeme od obecné deklarace k jednotlivým konkrétním projevům ochrany přírody, setkáme se s relativně nižším hodnocením této důležitosti. Ekologická produkce potravin je důležitá pouze pro 70 % Čechů, přitom jen pro 13 % je velmi důležitá.
A jakmile přejdeme k "reálnému" chování, dostáváme ještě výrazně nižší čísla. Zda se ekologicky chová i výrobce potravin, které kupujeme, sleduje pouze 1 z 5 Čechů, přičemž pouhá 2 % tak činí vždy. Lidé znají především označení Bio. Je to dáno jak frekvencí užití v běžné distribuční síti, tak délkou používání na českém trhu. Přesto i zde polovina respondentů toto logo vůbec nezná (27 %) nebo neví přesně, co znamená (22 %). Výrazně hůře dopadla loga FairTrade a Rainforest Alliance. První z nich vůbec nezná 71 %, druhé 80 %. V průměru pouze 7 % z těch, kteří určité logo znají, není rozhodně ochotno akceptovat vyšší cenu spojenou s deklarací určité vlastnosti, naopak 57 % s tím nemá zásadní problém.