Na smrtící toxin z bakterie zatím není lék

Bakterii Escherichia coli, kvůli níž zemřelo už 16 lidí v Německu a jeden ve Švédsku, má v sobě každý člověk. Žijeme s ní totiž v symbióze, ovšem jen do té doby, než opustí své přirozené prostředí - tlusté střevo. Mimo něj působí patologicky, vyvolává například záněty, z nichž obecně nejznámější je ten močového měchýře. Pro hygieniky znamená přítomnost E. coli kdekoliv mimo lidský nebo zvířecí organismus důkaz znečištění fekáliemi.

Proč však tento obyčejný mikrob ve tvaru tyčinky najednou začal vraždit tak, že umírá přibližné každý stý nakažený? Je to proto, že neexistuje jen jedna univerzální bakterie E. coli, ale zatím bylo objeveno a identifikováno na 240 jejích typů. Podle toho, jaký druh onemocnění způsobují, se dělí do čtyř skupin (viz tabulka). Jako původce stávající vlny onemocnění byl identifikován kmen EHEC, se kterým se doposud vědci nesetkali. Z lékařského hlediska se jedná o závažné onemocnění především proto, že na něj nezabírá většina známých antibiotik. "Na tuto bakterii zatím nemáme lék. My ji umíme zahubit antibiotikem, ale ty průjmy a další nebezpečné projevy nákazy nezpůsobuje bakterie, ale toxin, který produkuje. Ten antibiotikem zabít nelze," vysvětluje Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.

"Je to klasická střevní bakterie a šíří se prostřednictvím kontaminovaných potravin, jde o zeleninu, ovoce, maso a nepasterizované mléko, a následně i fyzickým kontaktem mezi lidmi. Na přenos stačí asi sto zárodků, takže stačí i podání ruky. Pokud jde někdo na záchod, neumyje si ruce a podá někomu ruku, může dojít k přenosu nákazy," doplňuje Prymula.

Zastavení současné vlny onemocnění krvácivými průjmy komplikuje skutečnost, že dosud není známé ohnisko nákazy, které může být kdekoliv. Bakterie EHEC totiž přežívají bezpříznakově v zažívacím traktu domácích i jiných zvířat a spolu s jejich výkaly se dostávají do okolního prostředí, které infikují. Čím delší doba od prvního prokázaného onemocnění EHEC uběhne, tím obtížnější je tento zdroj anebo zdroje identifikovat. "Vysoký počet nakažených znamená, že došlo k masivní kontaminaci. Mohlo to být kdekoli mezi farmou a zákazníkovou taškou, při přepravě, balení, omývání, ve skladech," řekl agentuře Reuters Denis Coulombier z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

Může se však také stát, že zdroj vražedných EHEC zanikne sám od sebe dříve, než se jej podaří vystopovat. Nákaza potom časem odezní sama od sebe a posléze může - ale také nemusí - propuknout znovu.

Vzhledem k povaze infekce a současným dostupným informacím proto odborníci zatím jen opakují obecná doporučení - pečlivě dodržovat zásady osobní hygieny, vyhnout se syrovým nebo nedostatečně tepelně zpracovaným potravinám a při podezření na infekci EHEC vyhledat lékaře.

Následky nákazy

17 mrtvých
Kvůli nákaze zemřelo 16 lidí v Německu a jeden ve Švédsku. V osmi evropských zemích se už nakazilo přes 1600 lidí.

Jeden případ v ČR
V pražské nemocnici Na Bulovce je Američanka, u níž se potvrdilo podezření nákazou bakterií E. coli. Z podezřelých vzorků jich pět bylo negativních, výsledky dalších tří budou známy zítra.

Nezávadná zelenina v unii...
Žádná země v Evropě zatím nemá potvrzený výskyt nebezpečného typu E. coli v zelenině.

... i v Česku
Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala minulý týden 250 vzorků zeleniny po celé zemi a nyní probíhají testy. Zatím byly všechny negativní.

Biozelenina utrpěla
Prodej biozeleniny v Česku v důsledku spekulací o tom, že španělské biookurky způsobily epidemii střevní nákazy v Německu, klesl až o 30 procent.

Rusko zastavilo dovoz z EU
Rusko zakázalo dovoz veškeré zeleniny z Evropské unie. Loni přitom EU vyvezla do Ruska zeleninu za 594 milionů eur.

AUTOR: Jitka Lenková
AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz