Zástupci firem volili nejhorší zákony roku

V minulém roce se podle soutěže Zákon roku 2010 nejvýraznější legislativní změny točily kolem solární energetiky, veřejných zakázek, státní správy a obecně zákonů upravujících přístup státu vůči podnikatelům. Nejhorší známku dali podnikatelé zákonům, které se týkaly podpory solárních elektráren, ocenili naopak možnost platby DPH až po přijetí platby od dodavatele.

Vyhodit z okna letícího letadla živého lososa je podle současných zákonů Aljašky stále trestné. Stejně tak je podle floridského práva nutné za slona přivázaného k parkovacím hodinám platit stejné parkovné, jako by šlo o motorové vozidlo. David Crombie obsáhnul tyto a další zákony do své slavné publikace Nejhloupější zákony světa, která byla publikována v Česku v roce 2004 a je dlouhodobě vyprodaná.

I čeští a evropští zákonodárci nás dnes zásobují legislativními počiny, které vzbuzují úsměv - jako třeba legendární a stále platná vyhláška ministerstva životního prostředí O odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného z roku 2006. Jiné zákony už ale mohou například podnikatelům způsobit vážné škody a je třeba na ně upozorňovat.

Na práci legislativců se snaží poukazovat i anketa Zákon roku, která byla v tomto roce vyhlášena podruhé a kde hlasovalo více než 200 osob z podnikatelského prostředí o nejlepší a naopak nejhorší legislativní počiny za uplynulý rok. "Když člověk porovná autory vítězných zákonů, tak oproti předchozímu roku došlo k výraznému nárůstu zákonů, které pocházejí z pera Evropské unie," říká advokát Tomáš Babáček z kanceláře Ambuz&Dark, která anketu organizuje. Tady jsou tři nejhorší a tři nejlepší legislativní počiny, které podnikatelé zvolili.

NEJHORŠÍ LEGISLATIVNÍ POČIN

1. Fotovoltaika jako hvězda roku
V Česku asi není nikdo, kdo by během posledních dvou let nezaznamenal bouři kolem podpory solární energie. Nejdříve slibovanou garanci pro investory stát měnil prostřednictvím snížení výkupní ceny. K dalšímu snížení zisku pak došlo v důsledku zavedení "solární daně". Kromě rizika mezinárodních arbitráží si stát v této oblasti počíná nešikovně, protože obecně "podráží" předvídatelnost a systematičnost svých budoucích kroků.

"Stát zvolil nešťastnou taktiku chytré horákyně. Nejdříve investorům něco velkoryse slíbil, pak své sliby nesplnil a ještě jim něco sebral. A to se ve slušné společnosti nedělá," říká Jakub Hájek, partner NH Partners. "Za tyto fauly plísnili vládu dokonce i eurokomisaři. Ani zdvižený prst nepomohl a Česku hrozí miliardové arbitráže," doplňuje.

2. Množství biopaliva v pohonných hmotách
Zpracované vědecké studie OSN nebo Mezinárodního měnového fondu prokazují, že výroba biopaliv má na klima a životní prostředí horší dopady než výroba klasických paliv. Ministerstvo životního prostředí (a Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku a dopravu) se ale rozhodlo, že opět navýší minimální množství biopaliv v pohonných hmotách.

Právníci oslovení HN se k této novele vyjadřovat nechtěli, jedná se podle nich o politické téma. Například energetický analytik Hnutí Duha Martin Sedlák ale tvrdí: "Podpora pěstování agropaliv pro dopravu má zásadní trhliny už v samotném principu. Problém je, že půdy pro energetické plodiny nemáme nekonečné množství."

3. Předávání informací o převodech do USA pro boj s terorismem
Už více než půl roku jsou údaje o veškerých finančních přeshraničních transakcích podle dohody uzavřené mezi EU a Spojenými státy hromadně předávány k vyhodnocování ministerstvu financí USA. Předávají se takto podle prvních zpráv údaje o přibližně čtvrtině všech transakcí, které provedou bankovní ústavy se sídlem na území EU pomocí Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT). Podle kritiků je však pochybné, zda dohoda skutečně pomáhá v boji proti terorismu a zda se jedná o adekvátní zásah do soukromí občanů a firem EU. Někteří poukazují i na omezení pravomocí, které orgány EU na ochranu dat mají.

"Došlo k uzavření smlouvy, která i dle vyjádření evropských orgánů pro ochranu dat porušuje platné právní předpisy EU týkající se ochrany osobních údajů," uvádí k dohodě Patrik Kastner, partner Baker&McKenzie. A ptá se: "Jaká další práva jednotlivce bude možné omezit ve jménu společného boje proti terorismu?"

AUTOR: Tomáš Hülle
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
kráceno