Větrné elektrárny v procesu EIA

Větrné elektrárny se svým účelem řadí mezi "ekologické" stavby, kterých hlavním cílem je výroba elektrické energie, která se řadí k elektrické energii vyráběné z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje energie by svou výrobou neměly negativně zatěžovat životní prostředí. Současně by měly napomoci snížit výrobu energie z neobnovitelných zdrojů energie, které jsou velkými znečišťovateli ovzduší.

Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů, spadají dle zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy č.1 k tomuto zákonu, do kategorie II / 3.2.

Na každý záměr větrné elektrárny s výše uvedenými parametry je nutno zpracovat oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, na základě kterého se následně ve zjišťovacím řízení rozhodne, zda bude záměr větrné elektrárny posuzován v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Pokud se však podíváme na projekty větrných elektráren v rámci procesu EIA, dospějeme k pozoruhodným výsledkům. Ač je k dispozici mapa s územími, kde by při výstavbě větrných elektráren nemělo docházet ke konfliktu s požadavky na ochranu životního prostředí, nemáme jistotu, že záměr realizace větrných elektráren projde celým procesem EIA bez problému a ve finále získáme souhlasné stanovisko.

Spíše můžeme očekávat, že na základě oznámení bude záměr výstavby větrné elektrárny pozastaven a bude nutno tento záměr výstavby větrných elektráren posuzovat v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a to opět s výsledkem nejistým.

O tom, že projekty větrných elektráren jsou v rámci procesu EIA velice důsledně sledovanými záměry a získání souhlasného stanoviska k realizaci záměru větrných elektráren je poměrně náročným úkolem je patrno ze statistiky uvedené v TAB.1 a OBR.1. Na statistice uvedené v TAB.1 a OBR.1 vidíme, že od roku 2002 do roku 2010 se pouze 37 % záměrům větrných elektráren (vztaženo k výkonu větrných elektráren) podařilo v rámci procesu EIA získat souhlasné stanovisko. Současně je na vývoji v letech 2002 až 2010 patrna i změna přístupu k posuzování projektů větrných elektráren v rámci procesu EIA, kdy se úspěšnost povolování záměrů větrných elektráren v posledních dvou letech 2009 a 2010 výrazně snížila a to až na úroveň 5 % resp. 8% povolených záměrů větrných elektráren v rámci procesu EIA.

Jako nejvýznamnější a rozhodující negativní vliv větrných elektráren na životní prostředí, na kterém současně i drtivá většina záměrů větrných elektráren v rámci procesu EIA ztroskotala, lze vyspecifikovat vliv větrných elektráren na krajinný ráz. Jako další významné negativní vlivy větrných elektráren na životní prostředí, které jsou rovněž rozhodujícími posuzovanými složkami vlivu větrných elektráren na životního prostředí v rámci procesu EIA, lze vyspecifikovat vlivy větrných elektráren na hlukovou situaci a avifaunu.

TAB.1 Úspěšnost projektů větrných elektráren v procesu EIA (ČSVE, 2011)

OBR.1 Statistika počtu a úspěšnosti projektů větrných elektráren v procesu EIA
(ČSVE, 2011)

Použité podklady:
ČSVE, 2011: Statistika počtu projektů větrných elektráren v procesu EIA, Česká společnost pro větrnou energii.

Mgr. David Svoboda
EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové

Provádíme následující práce a služby ohledně instalace a provozu větrných elektráren:

• - Oznámení, případně dokumentace dle zákona 100/2001 Sb. o vlivu větrných elektráren na životní prostředí autorizovanou osobou
• - Studie vlivu větrných elektráren na krajinný ráz
• - Hluková studie vyhodnocující vliv větrných elektráren na akustickou situaci v posuzované lokalitě
• - Měření hluku způsobeného provozem větrných elektráren, měření provádí naše akreditovaná laboratoř

www.empla.cz