Nejvíc loni SFŽP rozdal v Zelené úsporám, a to dvě miliardy

Příjmy Státního fondu životního prostředí, který se dostal koncem loňského roku do pozornosti médií kvůli kauze údajné korupce spojené s exministrem Pavlem Drobilem (ODS), byly v minulém roce 8,92 miliardy korun. Z toho 6,1 miliardy fond získal od kupců emisních kreditů na program Zelená úsporám. Také na výdajové straně stály nejvýše dotace do energetické úspornosti domácností, na Zelenou úsporám fond vydal dvě miliardy. Celkem jeho výdaje činily čtyři miliardy korun.

Nejvíc fond loni vydal na ochranu ovzduší, a to zejména formou dotací Zelená úsporám, a na ochranu vod. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření fondu, kterou ve středu projednala vláda a kterou fond vyvěsil na svých internetových stránkách.

Fond zaměstnával koncem minulého roku 446 zaměstnanců. Náklady na jeho fungování dosáhly 700 milionů korun, z čehož část pokryjí dotace EU a část příjmy z prodeje emisních kreditů.

Celkový příjem státu z prodeje emisních kreditů, tedy rozdílu mezi závazným cílem Česka v kjótském protokolu o snižování emisí skleníkových plynů a ve skutečnosti mnohem vyšším poklesem emisí oxidu uhličitého, činil k 31. prosinci 2010 19,1 miliardy korun. Na účtu fondu tak začátkem roku zbývalo 17,3 miliardy korun. Zájem o dotace přitom tuto částku převýšil, takže ministerstvo životního prostředí nyní hledá další zdroje financí, například navrhlo novelou zákona převést do Zelené úsporám peníze vybrané na autovraky.

Bez přílivu peněz od japonských kupců emisních kreditů by příjmy fondu minulý rok klesly z 2,8 miliardy korun v roce 2009 na 2,7 miliardy v roce 2010. Příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí byly 1,9 miliardy korun. Fond inkasoval o 295,7 milionu víc, než bylo plánováno, zejména díky poplatkům za autovraky. V ostatních položkách výnos poplatků stagnoval nebo klesl i kvůli hospodářské krizi. Autoři zprávy například upozorňují, že o 41,8 milionu korun méně, než předpokládal, vybral fond na poplatcích ze záboru zemědělské půdy, protože z důvodu ekonomické stagnace je nižší zájem o půdu pro stavební účely.

Autoři zprávy v této souvislosti upozorňují na nutnost hledání nových zdrojů příjmů. Vláda jim ve středu částečně vyhověla, když v návrhu zákona o ovzduší navrhla zvednout poplatky za znečišťování postupně až na sedminásobek současné výše v roce 2022.

Na otázku, kterým krajům se nejvíce daří z fondu peníze čerpat, zpráva konstatuje, že prvenství připadá Jihomoravskému kraji s 220 miliony korun, druhá nejvyšší podpora - 158 milionů - směřovala do Středočeského kraje a následoval kraj Královéhradecký se 122,3 milionu korun. V Zelené úsporám šlo nejvíc peněz do Středočeského kraje, a to 269 milionů korun, Moravskoslezského kraje s 244 miliony a Zlínského kraje se 187 miliony korun.

Realizovaná finanční podpora akcí podle krajů - struktura podpory, podíl půjček na podpoře (v milionech korun)

Zelená úsporám (v milionech korun)

zdroj: Zpráva o hospodaření SFŽP