Biobenzin je u Němců propadák, většina zůstává u starého paliva

Zájem o benzin s desetiprocentním obsahem bioetanolu, který mohou řidiči v Německu tankovat už téměř půl roku, zůstává daleko za očekáváním. Podle údajů z června čerpalo palivo s označením E10 jen necelých 14 procent majitelů aut se zážehovým motorem, tedy zhruba každý sedmý. Německý tisk hodnotí zavádění nového biobenzinu jako obrovský neúspěch a propadák.

Zavádění paliva obsahujícího deset procent biosložky požaduje Evropská unie, neboť se jeho spalováním dostává do ovzduší méně emisí. Na německých pumpách mělo postupně nahradit benzin Super, obdobu v Česku používaného naturalu, v němž je jen pět procent bioetanolu.
Němci jsou běžně ekologii naklonění, E10 ale už od počátku provázely spory a bojkot motoristů. Ti si nebyli jistí, zda je nový "superbenzin" pro jejich vůz vhodný. Někteří politici proto dokonce volali po jeho stažení z trhu.

Německá vláda se poté s výrobci pohonných hmot, automobilovým průmyslem, svazy na ochranu spotřebitelů a autokluby dohodla na lepší informační kampani, která měla bezradnost řidičů odstranit. Zvýšení zájmu o E10 to ale příliš nepomohlo.

Zatímco v únoru tankovalo biopalivo osm procent majitelů aut s benzinovým motorem, v červnu jich bylo podle deníku Frankfurter Rundschau 13,9 procenta. "Zákazníci jsou nadále znejistěni, především kvůli špatné informační politice vlády a koncernů," vidí hlavní důvod expert autoklubu ADAC Jürgen Albrecht.
Svůj podíl na malé oblibě biobenzinu však má zřejmě také skutečnost, že E10 je k dostání zatím na polovině čerpacích stanic v Německu a zejména na západě a severu země ještě příliš rozšířen není.

Tam, kde si motoristé mohli vybrat mezi klasickým "suprem" a E10, sáhlo podle údajů německého Svazu petrochemického průmyslu (MWV) po zelené tankovací pistoli s biobenzinem 20 až 30 procent šoférů. I to je ale výrazně méně než 90 procent, které MWV odhadoval při únorovém zavádění tohoto ekopaliva.

To má kritiky především mezi vlastníky starších aut, kteří se obávají, že může jejich motor poškodit. Vytýká se mu také vyšší spotřeba vozidla kvůli většímu podílu biopříměsi. Podle některých má jeho výroba za následek dražší potraviny jako důsledek toho, že se k produkci biobenzinu používá například pšenice nebo cukrová řepa, kterých je pak méně pro potravinářský průmysl.

Pro výrobce pohonných hmot může mít neúspěch E10 v Německu navíc nepříjemný finanční dopad. Pokud podle Frankfurter Rundschau nedosáhnou padesátiprocentního podílu biobenzinu na prodeji paliva do zážehových motorů, budou muset příští rok státu zaplatit pokutu za nesplnění zákonem daných odbytových cílů.

Podle odborníků by její výše teoreticky mohla dosáhnout téměř 500 milionů eur (12 miliard Kč), kdyby se neprodával vůbec žádný ekobenzin. I za současného stavu se odhaduje, že se může vyšplhat do stovek milionů eur.

Experti však počítají s tím, že v takovém případě výrobci tento výdaj následně promítnou plošně do cen benzinu, a ve finále tak tuto pokutu zaplatí motoristé.