Co vypouští Savea či Triton, to se Středočeši možná už napříště nedozvědí

Tyto emise by nemusel hlásit ani druhý největší znečišťovatel styrenem v kraji a čtvrtý v republice - závod Polysan z Nesměřic u Zruče nad Sázavou. Kromě firem pracujících s plasty a lamináty by napříště nemusely do IRZ ohlašovat také například elektroprůmyslové podniky, veřejnost by přišla i o většinu informací o chemických látkách v odpadech. K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládníc organizací se sejde na podzim. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda.

Dalším příkladem, jak by "seškrtání" IRZ významně ovlivnilo Středočeský kraj, je chemická čistírna Triton z Rakovníka. V posledních letech si obyvatelé stěžují na tmavý kouř jdoucí z tohoto podniku. Pokud by čistírna zmizela z registru, občané by se nedozvěděli o emisích pravděpodobně karcinogenního tetrachlorethylenu, které v roce 2009 čistírna zvýšila o cca 1000 kg.

Z IRZ by zmizely i menší čistírny odpadních vod v kraji jako ČOV Příbram, Říčany, Kralupy nad Vltavou, Mělník a Vrapice. "Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám malé čistírny odpadních vod rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya, vedoucí projektu Zachovejme IRZ. V rámci tohoto projektu Arnika upozorňuje na konkrétní dopady záměru omezit IRZ pro jednotlivé kraje.

Momentálně se proti omezení IRZ postavilo více než 80 starostů a zastupitelů všech obcí ČR prostřednictvím Výzvy adresované Ministerstvu průmyslu a obchodu. Další podpisy přibývají. Arnika zveřejnila současně petici, kterou může podpořit každý občan: arnika.org/petice-neomezujte-irz

Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupnou databází, v níž jsou - přehledně a na jednom místě - shromážděny údaje o tom, kolik toxických látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky končí v odpadech z těchto provozů.

Za sedm let svého fungování pomohl IRZ v mnoha obcích, městech a regionech zjistit původce i rozsah znečištění. Registr poskytl řadě obcí první informace o vypouštění závažných škodlivin do životního prostředí a jejich vedení pak mohlo na základě dat v registru začít vyjednávat s průmyslovými podniky o možnostech snížení zátěže jejich okolí nebezpečnými látkami.

Pokud by byly schváleny požadavky Ministerstva průmyslu a obchodu, "zmizelo" by z registru přibližně 900 z 1520 podniků ze všech krajů ČR (dle údajů za rok 2009). Mezi nimi figurují i velcí znečišťovatelé rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami, mutagenními a perzistentními látkami (POPs) a podniky obtěžující zápachem okolí svých provozů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tuto povinnost výrazně "seškrtat" v rámci tzv. ekoauditu, který se omezením environmentální legislativy snaží zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Toto nešťastné řešení má však za následek spíše omezení práva veřejnosti na informace o mnoha oblastech životního prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než v České republice a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.

Další informace:
http://arnika.org/zachovejme-irz