Hladová Voda čistí i léčí

Na první pohled se čistička vody vyvinutá molekulárním biochemikem Petrem Carvanem nikterak neliší od jiných podobných aparatur. Jedním potrubím do ní vtéká nahnědlá břečka a z kohoutku na druhé straně vytéká křišťálově průzračná voda. Jenže tahle voda je čistá tak, že neobsahuje žádné cizí příměsi, ale jen a pouze molekuly vody. Nic jiného totiž v této čističce speciální 3D nanomembrána s otvůrky o velikosti do jednoho nanometru na druhou stranu nepropustí. Vzniká tak, a to poměrně velmi levně, tekutina zcela unikátních vlastností, tzv. strukturovaná voda. Lze ji už teď využít řadou různých způsobů a stále se objevují nové a nové, jak vývoj a výzkum této technologie dále pokračuje.

Pro továrny i do domácností

"Molekula vody je v tomto systému filtrace nejmenší molekulou vůbec," vysvětluje Petr Carvan, vynálezce technologie hybridní selektivní membránové separace (THSMS AQ3 3D) a zakladatel a přednosta Výzkumného ústavu nanotechnologického (VÚN). "Stačilo tedy vyvinout a začít z nanovláken vyrábět, zatím jen v omezeném množství, prostorové mikrosíto s otvory tak malými, že jimi projdou jen molekuly vody. Tato naprosto čistá voda je minerálně nevyvážená a proto rozpouští a pohlcuje vše, s čím přijde do styku. Lidé jí proto také někdy říkají voda hladová. Když ji začnete někde používat, nebude zanášet potrubí, naopak je schopná ta již dříve zanesená vyčistit. Lze s ní dokonale omývat různé povrchy bez použití dalších chemikálií, třeba oplachovat skleněné tabule před jejich slepením, vymývat lahve v pivovarech a jiných provozech, mýt auta v myčkách, prát téměř bez prášku na praní," vysvětluje vynálezce.

"Čistička by další použití našla v akvaparcích a veřejných i domácích bazénech, kde by snížila náklady na jejich provoz," pokračuje dál. "Mohla by také čistit vodu pro domy, chalupy nebo chaty, které nejsou připojeny na veřejný vodovod, ale mají nějaký zdroj jakékoliv vody - podzemní, povrchové, dešťové, odpadní. Příznivé vlastnosti takto vyčištěné vody, především to, že neobsahuje žádné chemikálie, ani chlor, a přesto je zdravotně nezávadná, ji přímo předurčují pro využití v potravinářském průmyslu. Už se ale také na nás obrátila textilní továrna, wellness provoz, důlní společnost nebo třeba malé městečko a některé domácnosti," vypočítává Petr Carvan a upozorňuje na nízké náklady na takovou čističku: "Zařízení, které za 24 hodin přečistí deset kubíků vody, stojí kolem 650 tisíc, provoz vyjde asi na čtyři koruny za hodinu. Je třeba spočítat, kdy se to začne majiteli vyplácet, stejně jako vzít v úvahu, jak kvalitní vodu takto získává. Na druhou stranu jsou dnes lidé schopní utratit za kuchyň se spotřebiči třeba milion, nebo se o jednu čističku může podělit více domácností či objektů nebo navrhneme zařízení menší a tudíž i levnější."

Supernápoje ze supervody

Strukturovaná voda se dá samozřejmě i pít. V USA se ordinuje v přesně určených dávkách pacientům trpícím na žlučové, močové i ledvinové kameny, což by bylo možné i u nás. "Tedy pochopitelně až u nás nebude nutností kazit fyzikálně vyčištěnou vodu chlorem," usmívá se Petr Carvan. "Když strukturovanou vodu proženete přes směs minerálů, nasytíte ji nerostnými látkami v optimálním poměru a získáte ideální strukturovanou, prokysličenou, léčivou, skutečně pitnou vodu. V kojenecké kvalitě. Z ní můžete vyrábět různé druhy nápojů, včetně piva samozřejmě. Limonád mě napadá asi dvacet druhů, ty bych chtěl zkusit zcela jistě. Nebo tou vodou proženete kyslík a vznikne vám kvalitní energetický nápoj srovnatelný s Red Bullem, ale zcela na přírodní bázi," uvádí výzkumník.

Dalších možných uplatnění, po kterých se u Aqua Industry Technologies, dceřiné a realizační společnosti VÚN, poptávají zahraniční investoři, není málo. V Bahrajnu by chtěli například odsolovat mořskou vodu, což tato technologie také umí. Energeticky si, na rozdíl od všech stávajících odsolovacích zařízení, vystačí jen s elektřinou ze solárních panelů. Mikrosíto odstraní z vody úplně všechno, vedle virů a bakterií také hormony z antikoncepce a léčiv. Ty zatím žádná čistička odpadních vod odfiltrovat neumí, proto ve vodě zůstávají a významně ohrožují a poškozují vodní organismy včetně ryb, následně další rostliny a živočichy a nakonec i člověka.

Zabudované do mobilních kontejnerů by se mohly čističky s 3D nanomembránou převážet na různá místa podle aktuální potřeby, třeba na dětské letní tábory nebo tam, kde došlo k záplavám. K provozu není zapotřebí žádný speciálně vyškolený personál. Vše řídí předem naprogramovaný počítač, s nímž může v případě potřeby zaškolený operátor komunikovat třeba přes satelit.

Asie volá

"Osobně vidím největší perspektivy v Asii," soudí Miroslav Kadlec, spolumajitel firmy Aqua Industry Technologies. "Buď tam mají vody dost, ale je neskutečně znečištěná, nebo pomalu začínají trpět jejím nedostatkem, jako ve střední Číně. Díky naší čističce by ji mohli recyklovat téměř donekonečna. Podstatné je, že technologie není závislá na chemickém složení vstupní vody, čištění probíhá na molekulární úrovni, a tak můžete využít jako zdroj vody v podstatě cokoliv, co aspoň trochu teče."

Jaké konkrétní projekty a kde by mohla AIT v této oblasti v nejbližší době realizovat, ukáže veletrh IGEM 2011 zaměřený na životní prostředí a obnovitelné zdroje. Bude se konat od zítřka do neděle 11. září v Kuala Lumpur v Malajsii a účast českých firem, mezi nimi také Aqua Industry Technologies, podporuje program Ministerstva zahraničí ČR.

Čistička s 3D nanomembránou by mohla na veletrhu vzbudit zaslouženou pozornost, jak naznačuje i vyjádření Radky Hávové z odborné skupiny transferu technologií Technologického centra Akademie věd ČR: "Sledovali jsme vývoj zařízení od počátečních fází až po současnou podobu. Tato technologie je podle našich informací ve světě skutečně unikátní."

Vzorový provoz na Sokolovsku

V Česku našel Výzkumný ústav nanotechnologický zázemí u podnikatelky Ludmily Jílkové v Krásně nad Teplou v Karlovarském kraji. Ta vyrábí "všechno z rašeliny", kosmetiku i balneoprodukty.

"S vodou jsem se tady trápila celá léta," vypráví podnikatelka. "Vloni mi hygienici začali hrozit zákazem, tak jsem sháněla, kdo, kde a jak čistí vodu, ale nic nevyhovovalo. Nakonec jsem se vloni v říjnu dostala k Petru Carvanovi. Dřív, když jsem potřebovala pitnou vodu nebo destilovanou, tak jsem si ji musela dovézt. Teď si ji sama vyrábím," konstatuje spokojeně paní Jílková.

"Těžko byste někde hledali horší vodu, než je tady," dodává Petr Carvan a ukazuje na zdejší rašelinová jezírka se vskutku nevábným obsahem. "Vodu ze studny nejdříve mechanicky předčistíme aluminosilikátovým sklem, které zachytí částice až do velikosti 5 mikronů, dále pokračujeme v předčištění kaskádou filtrů do 0,5 mikronu a potom takto předupravená voda prochází serioparalelní kombinací přes 3D nanomembrány. Ze začátku s tím byly problémy, v zimě měla voda jen čtyři stupně, kdy je zároveň také nejhustší, takže protékala jen velmi zvolna. Jakmile jsme ji ale začali předehřívat vodou ze zásobníku tepelných čerpadel na pětadvacet stupňů, všechno funguje k naší plné spokojenosti."

I když čističek s mikrosítem instaloval Petr. Carvan po Evropě již na pět set, zařízení v provozovně paní Jílkové je řešené nejkomplexněji, včetně dezinfekce vody UV zářením a čištění membrán ultrazvukově elektromagnetickými pulsy. Tím se jejich životnost stává takřka neomezená. Jako další zlepšení celého procesu by mohla následovat implementace stříbra do jedné z vrstev membrán, čímž se ještě zlepší její dezinfekční vlastnosti, anebo zhutňování odpadů separovaných z vody do podoby sušiny, kterou bude možné dvoustupňově likvidovat ve spalovnách. Z nebezpečných odpadů tak zůstanou jen neškodné chemické prvky.

"Tím se kruh uzavře a celý proces se stane naprosto ekologickým. To se mi na téhle věci líbí ze všeho nejvíc," končí prohlídku pracoviště v Krásně Petr Carvan.

Petr Carvan (nar. 1956)
působí jako molekulární biochemik v oboru 27 let. Od návratu z USA a Mexika v roce 1989 se v ČR zabývá filtrací pitných a odpadních vod a odsolováním mořské vody a realizuje státní a mezinárodní zakázky v oblasti dodávek strojně filtračních celků pro průmyslové aglomerace, hotely, města a další subjekty. Přednosta Výzkumného ústavu nanotechnologie (VÚN-AQUAHOLDING, s. r. o.), založeného v roce 1997.

AUTOR: Jitka Lenková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz