Švýcaři pohnuli s případem divoké české privatizace

Téměř šest miliard korun odteklo v letech 1996 až 1998 z Mostecké uhelné společnosti formou půjček a finančních investic. Většina z těchto peněz skončila ve firmách, kde v té době nebo těsně předtím figurovali představitelé Mostecké uhelné. Podle švýcarských vyšetřovatelů pak byly tyto peníze použity na ovládnutí samotné firmy. Na jaře 1998 začíná neznámý investor skupovat akcie dolů na trhu. A brzy se jako nový vlastník 49,98 procenta akcií Mostecké přihlašuje společnost Appian Group, která tím získala v dolech rozhodující podíl.

Tyto informace byly veřejně dostupné - ve výročních zprávách Mostecké uhelné i v obchodním rejstříku. Co však již nebylo možné se dozvědět, bylo to, kam tyto peníze dál šly.

Appian sice tvrdil, že za ním stojí renomovaní američtí investoři, ve skutečnosti ale jak za něj, tak za Mosteckou dál jednal dosavadní management dolů. Už kabinet Josefa Tošovského spolu s tehdejším šéfem Fondu národního majetku Romanem Češkou koncem 90. let obvinil manažery Mostecké, že firmu koupili sami za její vlastní peníze určené na zahlazování škod po těžbě. Případ začala vyšetřovat česká policie, nikdy ale podezření o nelegální privatizaci nepotvrdila. Klíč ležel ve Švýcarsku, kam si doly v 90. letech miliardy na rekultivace uložily.

"Do Švýcarska šlo několik žádostí o objasnění převodů těchto peněz, ale vždy odpověděli, že je to bankovní tajemství," uvedla před dvěma lety pro HN mostecká státní zástupkyně Eva Vetýšková, která proto případ odložila.

Miliardy ve Švýcarsku

Již v létě 2008 naopak švýcarská prokuratura požádala Česko o výslechy tehdejších manažerů dolů. Z žádosti vyplynulo, že je podezírá z praní špinavých peněz. Na švýcarských bankovních účtech tehdy úřady obstavily 600 milionů švýcarských franků (přes 12 miliard korun), které podle jejich závěrů byly vyprány řetězcem obchodů a sloužily k ovládnutí Mostecké uhelné.

České úřady v reakci na tento krok předloni na jaře případ znovu otevřely. Podle mluvčí Vrchního státního zastupitelství Ireny Válové začaly vyšetřovat, zda nedošlo ke krácení daní, zneužívání informací v obchodním styku a porušování povinností při správě cizího majetku. Výsledek? Zatím nulový. Čeští státní zástupci tvrdí, že jim chybí dokumenty ze Švýcarska. "Požádali jsme Švýcarsko o novou právní pomoc, ale stále na ni čekáme," stěžovala si včera mluvčí Válová. Stejně mluví už dva roky.

Češi však nyní vyšetřují ještě jednu linku: Za jakých okolností Appian Group následně odkoupil i zbylý 47procetní podíl státu. Vláda Miloše Zemana totiž rozhodla, že jej prodá Appianu za 650 milionů korun. Fond národního majetku přitom doly tehdy ocenil na devět miliard korun.

MF Dnes přitom loni s odkazem na dokumenty švýcarské prokuratury uvedla, že kupec Mostecké uhelné vzápětí poslal 170 milionů korun jako provizi společnosti Torrence Trading zbrojaře a příteli tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse Pavla Musely. Ten o převodech již nic nepoví: za nejasných okolností před třemi lety spadl z posedu a trpí kompletní ztrátou paměti. Nicméně z dokumentů vyplývá, že část z těchto peněz skončila na účtech lidí spřízněných s Grossem.

Životní obchod - Škoda

I touto částí příběhu se začala zabývat policie. "Letos v lednu bylo prověřování rozšířeno pro podezření z trestných činů přijímání úplatku a úplatkářství," potvrdila mluvčí žalobců Irena Válová.

Koupě dolů "bez vynaložení jediného centu" ale nebyla nejlepším obchodem Appianu. Ten v roce 2003 od státu koupil za 800 milionů krachující Škodu Plzeň. Investici zhodnotil více než dvacetkrát - jen jednotlivé podniky koncernu postupně rozprodal za zhruba 15 miliard korun.

Kdy případ začne projednávat soud v jihošvýcarské Bellinzoně, zatím švýcarská prokuratura nesdělila. Lze očekávat dlouhý proces. Bývalí uhlobaroni se zatím rozhodně nemusejí obávat, že by skončili za mřížemi. Případné odsouzení ve Švýcarsku by pro ně mohlo být výhodou - zatímco v Česku jim hrozí za uvedené činy desetileté vězení, ve Švýcarsku maximálně poloviční. Navíc platí, že pokud budou za stejný čin odsouzeni v jedné zemi, nemohou je stíhat za stejnou věc dál jinde. "Záleží ovšem i na tom, zda Švýcaři vyšetřují to samé, co my," upozornil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Ani vydání se přitom nemusejí bát. "Český stát až na výjimky nevydává své občany k trestnímu stíhání v cizině," řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Je jen jediná výjimka - že by šlo o vydání do jiné země Evropské unie, a navíc za čin spáchaný po roce 2004, kdy Česko do unie vstoupilo.

Marek Pokorný
S přispěním Zuzany Kubátové

Privatizace Mostecké uhelné

1. Tehdy polostátní Mostecká uhelná v letech 1996 až 1998 investovala formou půjček téměř šest miliard korun do firem, v nichž v té době či těsně předtím figurovali představitelé Mostecké uhelné.

2. Počátkem roku 1998 začal kdosi skupovat akcie Mostecké uhelné. Na jaře se jako majoritní vlastník důlní společnosti přihlásila společnost Appian Group. Ke skoupení polovičního podílu v dolech jí stačilo zhruba jeden a půl miliardy korun.

3. Tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka vzápětí podal na management dolů trestní oznámení. Tajemným investorem byli podle Češky manažeři Mostecké uhelné a doly ovládli za peníze, které si firma povinně ukládala na budoucí rekultivace.

4. Tuzemská policie řešila případ několik let, ale bezvýsledně a odložila jej. Až v roce 2008 oznámila švýcarská prokuratura, že zablokovala 600 milionů švýcarských franků (zhruba 12 miliard korun), které byly podle ní vyprány řetězcem převodů a sloužily k ovládnutí dolů.

5. Včera švýcarská prokuratura oznámila, že kvůli nezákonnému ovládnutí dolů obvinila sedm osob - z toho šest Čechů. Doly prý ovládli bez koruny v kapse - za peníze, které předtím z dolů vyvedli.

Požádali jsme Švýcarsko o novou právní pomoc, ale stále na ni čekáme.
Irena Válová, mluvčí vrchního státního zastupitelství

Hlavní hybatelé dění

Podle dostupných informací tvoří skupinu obviněných bývalí či současní šéfové společností Mostecká uhelná, Newton a Appian: Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus, Jiří Diviš a Marek Čmejla a Belgičan Jaques de Goote. Kromě hlavních tváří této sedmičky představujeme další významné aktéry dění kolem případu.

Antonín Koláček, bývalý šéf Mostecké uhelné

Začínal jako personalista v Komerční bance. Od roku 1995 byl členem, pak šéfem představenstva a ředitelem Mostecké uhelné (MUS). Koláček a další manažer dolů Luboš Měkota se podíleli na vyvedení firemních peněz, použitých na koupi Mostecké uhelné skupinou Appian. Po privatizaci dolů se stali podílníky Appianu, stáli u privatizace Škody. Z Appianu oba odcházejí v roce 2003, kdy se skupina dělí. Koláček s Měkotou si tehdy nechali podíl v MUS, ten prodali po pěti letech za několik miliard Pavlu Tykačovi.

Jacques Marie Joseph Chislain de Groote, belgický finančník

Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 1999 propůjčil tvář firmě Appian Group Inc., parazitující na pověsti stejnojmenné americké investiční společnosti. Ta byla těsně před vznikem de Grootova Appianu přejmenována na Poulwhite Investments. Právě de Groote je rozbuškou šetření Appianu ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé se jím začali zabývat v roce 2006 kvůli rozsáhlému sporu, který de Groote vedl s obchodním partnerem v USA.

Marek Čmejla, manažer Appianu

Absolvent ČVUT, někdejší baskytarista skupiny Tichá dohoda. V polovině 90. let převzal s Petrem Krausem finanční skupinu Newton (u jejího zrodu stál Koláček), přes niž byla vyvedena téměř polovina z 6 miliard korun, jež pocházely z Mostecké uhelné a byly použity na její koupi. V roce 2001 prodal podíl v Newtonu a začal pracovat pro Appian na privatizaci Škody Plzeň. Vystupuje jako najatý manažer Appianu, zřejmě ale kontroluje vlastnický podíl. Letos na jaře oznámil, že s Divišem a dalšími dvěma partnery koupili Škodu Transportation. Je švýcarským daňovým rezidentem.

Jiří Diviš, manažer Appianu

Mostecký rodák, vzděláním právník, za socialismu emigroval do Švýcarska, dnes žije v Monaku. Stal se poradcem Koláčka a Měkoty (známých z mládí) při finančních operacích kolem Mostecké. Stejně jako Čmejla vystupuje jako najatý manažer Appianu. Když se po privatizaci Škody Appian dělí, Koláček s Měkotou si nechali podíl v mosteckých dolech, Čmejla s Divišem se věnují Škodě a dalším investicím (do zdravotnictví či nemovitostí). Letos se Diviš s Čmejlou a dvěma partnery přihlásil k vlastnictví Škody Transportation.

Roman Češka, bývalý šéf FNM

Politik ODA, v době privatizace MUS předseda Fondu národního majetku, zodpovědného za správu státních podílů a prodej státního majetku. V roce 1998 začal jako jeden z mála upozorňovat na hrozící divokou privatizaci MUS a ostravských OKD. Stát v důlních firmách ztratil majoritu poté, co volné akcie z trhu - včetně podílů měst a obcí - skoupily potichu soukromé firmy a doly tak ovládly. Češka se tento proces na poslední chvíli neúspěšně pokoušel zvrátit. Ve švýcarské kauze vystupuje jako svědek. Dnes je spolumajitelem poradenské firmy Value Added.

Pavel Tykač, finančník, majitel dolů

Spolumajitel někdejší firmy Motoinvest zbohatl spekulacemi na špatně regulovaném českém trhu 90. let. V roce 2006 investoval asi deset miliard korun do koupě poloviny MUS od Koláčka a Měkoty. Loni koupil od jejich společníků Petra Pudila a Vasila Bobely zbývající část. Dnes je většinovým majitelem firmy, kterou považují švýcarští vyšetřovatelé za poškozenou privatizační transakcí z konce 90. let. Pokud Tykač argumentaci přijme a potvrdí, že MUS utrpěla škodu, může tlačit na důslednější vyšetřování této kauzy v Česku.

Miroslav Kalousek, ministr financí

V době přípravy a v průběhu divoké privatizace MUS působil jako náměstek ministra obrany, později poslanec za KDU-ČSL. Dnes vede resort zodpovědný za správu státního majetku. Pod ministerstvo financí také spadá boj proti praní špinavých peněz. Kalouskovo stanovisko ke kauze je důležité: především na něm závisí, zda český stát přijme argumentaci švýcarských vyšetřovatelů a začne v kauze vystupovat jako poškozená strana. To by zřejmě urychlilo vyšetřování případu v Česku a zvýšilo pravděpodobnost odsouzení obviněných ve Švýcarsku.

Martin Roman, šéf dozorčí rady ČEZ

Muž, který stál jako státem najatý šéf u privatizace Škody Plzeň do rukou Appianu. Nedávno přiznal, že se angažoval ve firmách, které se objevují ve vlastnické struktuře Appianu. Je podezřelý z toho, že pomohl Appianu k ovládnutí Škody za pouhých 800 milionů korun a stal se pak jejím tajným podílníkem. Roman odmítá, že by privatizovanou Škodu ovládal, svou roli při její privatizaci ale jasně nevysvětlil. Nefiguruje mezi obviněnými - neexistují signály, že by se podílel na transakcích s penězi vytaženými z Mostecké uhelné.

AUTOR: Marek Pokorný
AUTOR-WEB: www.ihned.cz