• místo koupání ve vaně se raději sprchujte. Zatímco plná vana znamená 100 až 150 litrů vody, luxusní rohová i 200, při sprchování spotřebujete třetinu, tedy 30 až 50 litrů. Jedno vykoupání ve vaně vás přijde na osm korun, sprchování jen na necelé tři koruny.
• pokud si nedokážete koupel ve vaně odpustit, volte už při jejím pořizování raději anatomicky tvarovanou, v místě nohou je mírně zúžená, takže se do ní nevejde tolik vody
• i při sprchování můžete ušetřit dalších 30 procent vody namontováním úsporné hlavice. Starou sprchou proteče třeba i 20 litrů vody za minutu, úspornou vyteče jen 12 až 15 litrů vody. Zaplatíte za ni asi 300 korun.
• používejte úsporné sprchové hlavice se stop ventilem, ušetříte tak dalších 30 procent. Namixovanou vodou se opláchnete, pak ji zastavíte, namydlíte se a opětným zapnutím ventilu vám poteče již předem namíchaná teplá voda. Tímto způsobem snížíte spotřebu až na šest litrů za minutu.
• na všechny výtoky si pořiďte perlátory, nejlépe takzvané antivápenné (neusazuje se v nich vodní kámen ani bakterie, nemusí se tak často čistit jako obyčejné). Vody pak protéká méně, ale protože je obohacována vzduchem a vytváří tím dojem silného proudu, změnu ani nepoznáte. Lze je nastavit na průtok 4, 6, 8 a 14 litrů za minutu. Stojí od 200 korun.
• při mytí rukou, čištění zubů nebo holení nenechávejte vodu téct zbytečně a zavírejte ji. Pokud si myjete ruce v průměru 10 vteřin a necháte puštěnou vodu, vytečou tři litry vody za 17 haléřů. Pokud se umyjete dvanáctkrát za den, už jsou to dvě koruny, za rok více než 700. Když vodu během mydlení rukou zavřete, bude vám na umytí stačit třetina.
• na čištění zubů raději používejte kelímek. Pak vám na jedno vyčištění zubů budou stačit dvě deci vody místo dvaceti litrů, které protečou za dvě minuty. Místo dvou korun dvaceti za jedno umytí dáte 27 haléřů.
• pákové baterie zkrátí dobu nastavování teplé vody, ušetří pak litry čisté vody, které protečou do odpadu, než budete s teplotou spokojeni
• další úspora je pořízení pákových termostatických baterií. Přímo na těle baterie se nastaví bezpečná teplota, odpadne tak mixování vody a také nebezpečí opaření. V porovnání s obyčejnou pákovou baterií tak ušetříte 50 procent vody.

Tip: Pokud chcete ušetřit a nemáte perlátory nebo úsporné hlavice, stačí přiškrtit vodu už na příchodu do baterie, tedy utáhnout kohouty a nepustit do baterie plný tlak vody. I když pak pustíte vodu na maximum, průtok bude nižší.

Záchod
Na pomyslné druhé příčce ve spotřebě vody v domácnosti se umístil splachovací záchod. Na jedno spláchnutí plné nádržky spotřebujete i deset litrů vody. Při sedmi návštěvách WC denně je to 70 litrů na osobu, tedy necelé čtyři koruny denně, více než 1 400 korun za rok.

• pořiďte si automatický WC stop, malé spláchnutí pak potřebuje jen dva litry vody, velké devět až deset, jeden člověk pak ušetří denně při bližně 50 litrů vody, čili necelé tři koruny, za rok je to však už více než tisícovka,. Pořizovací cena od 250 korun, umístí se přímo do plovákové nádržky
• kupte si nádržku, která využívá dvojité splachování, některé už umožňují i tři úrovně spláchnutí: málo, přibližně 2 až 3 litry, více, asi 5 až 7 litrů a opravdu hodně, přibližně 10 až 12 litrů
• nevyhazujte zbytky jídel do záchodu, ale vyhoďte je na kompost nebo do odpadního koše, ušetříte minimálně jedno spláchnutí, v případě, že nemáte kanalizaci, i místo v septiku
• pokud ve vaší domácnosti žije více mužů, zvažte investici do pisoáru, spotřeba vody na spláchnutí je mnohonásobně nižší
• chcete-li ušetřit ještě víc, můžete vodu použít dvakrát: vodu z běžného mytí rukou vypusťte do kýble a pak s ním zalijte záchod, stejně tak můžete využít desítky litrů z vany po vykoupání či sprchování

Tip: Jestli vám neprotéká záchod, zjistíte tak, že do nádržky nasypete trochu potravinářského barviva. Pokud se pak v míse objeví barevný proužek, je čas na výměnu těsnění. Špatně těsnící nádržkou proteče až 80 litrů za hodinu, za den jsou to necelé dva kubíky, přepočítáno na peníze - celá stokoruna.

Vaření a pití
Dřete se každý týden s kily balené vody? Možná to vůbec není třeba, protože voda z kohoutku je vesměs zdravá a přijde na setinu oproti balené. Zatímco nejlevnější balená voda stojí kolem dvou korun, za litr kohoutkové dáte jen dva až tři haléře, počítáno se stočným pět. Při denní spotřebě dvou litrů je úspora za rok až 1 400 korun jen na pití pro jednoho. Navíc je to i ekologické, protože neznečisťujete přírodu zbytečným odpadem z plastových obalů.

• pokud máte kvalitní vodu, dejte jí na pití přednost před balenou
• dejte si do vody led nebo ji nechte vychladit v lednici, nemusíte pak odpouštět zbytečné litry při čekání na opravdu studenou vodu
• nepoužívejte tekoucí vodu pro rozmrazování potravin, lepší je nechat je přes noc v lednici místo v mrazáku
• zeleninu a ovoce nemyjte pod tekoucí vodou, raději si napusťte umyvadlo

Tip: Při vaření zeleniny nebo vajec natvrdo stačí dát do hrnce jen polovinu vody a zakrýt pokličkou. Pokrm se uvaří stejně dobře i v páře. Při průměrné denní spotřebě na vaření a osobu 6 litrů ušetří čtyřčlenná rodina 240 korun za rok.

Mytí nádobí a úklid
Kromě očisty těla vytáhne nejvíce peněz z kapsy mytí nádobí. Záleží samozřejmě na způsobu, jakým nádobí myjete. Nejhorší je mýt nádobí pod tekoucí vodou. Za deset minut vyteče z kohoutku až 200 litrů vody, to je pro porovnání plná velká vana. A cena? Jedno takové mytí přijde na 11 korun jen za vodu, při denní činnosti to je 4 015 korun za rok.

• nemáte-li myčku, myjte nádobí v napuštěném dřezu. Spotřeba je tak oproti mytí pod tekoucí vodou pětinová. Na jednu várku spotřebujete přibližně 40 litrů vody, na mytí i opláchnutí, to je přibližně dvě koruny, za rok pak 800 korun.
• nejúspornější je používání myčky, ušetříte nejen vodu, ale i energii na ohřev, i starší myčka spotřebuje polovinu vody než mytí ve dřezu na stejný objem nádobí
• nejmodernější myčky třídy A+ mají spotřebu i 10 litrů na cyklus, znamená to tedy čtvrtinový náklad oproti plnému dřezu a dvacetinový proti mytí pod tekoucí vodou
• nenechávejte na talířích zbytky - ty pak zasychají a musíte v myčce zvolit program s předmýváním, který je zase na vodu náročnější
• když myjete podlahu nebo cokoli jiného v domácnosti, napusťte si vodu do kýblu, nemáchejte hadr pod tekoucí vodou

Tip: Nejvíce ušetříte, když budete myčku zapínat, až bude opravdu plná špinavého nádobí.

Praní prádla
Další velkou položku ve spotřebě vody zabere pračka. Tady hodně záleží na tom, jak starý přístroj vlastníte a jak často perete. Zatímco rodina s malými dětmi zapíná pračku každý den, bezdětnému páru pak většinou stačí jeden až dva cykly týdně.

• při nákupu nové pračky se dívejte nejen na spotřebu elektrické energie, ale i na spotřebu vody. Nejmodernějším pračkám stačí k vyprání jedné várky prádla na 40 stupňů i 40 litrů vody, to je více než polovina oproti pračkám desetiletým. Na jednom praní ušetříte až 50 litrů vody, při dvou cyklech týdně je to více než 5 kubíků vody za rok, což je téměř 300 korun.Méně špinavé věci perte i na 30 stupňů, ušetříte elektřinu i vodu.
• využívejte plnou kapacitu pračky, pokud jste malá domácnost, zvažte nákup menšího přístroje
• některé pračky umějí vyprat i méně prádla, než na kolik jsou určené, mají takzvaný úsporný režim. Napustí si pak jen tolik vody, kolik nutně potřebují na vyprání. Pozor, zde sice ušetříte vodu, ale elektrické energie spotřebujete více, protože místo jedné várky vyperete dvě, tedy za dvojnásobnou cenu.
• důsledně třiďte prádlo a využívejte všechny programy pračky. Ne všechno je třeba prát na dvouhodinový program s nejvyšší spotřebou energie i vody.
• zablácené kalhoty předem vykartáčujte nasucho, budete moci využít kratší program
• máte-li tvrdou vodu, používejte změkčovač nebo gelové prací prostředky - nebudete muset víckrát máchat, abyste se zbavili nerozpuštěného prášku ve vypraných věcech

Tip: Desetiletá pračka má spotřebu vody 80 až 90 litrů a elektřiny kolem 2 kWh na cyklus. Pokud perete čtyři várky týdně, za pět let zaplatíte za energii a vodu o 7 000 korun více, než by vás stála nová, úspornější. Až se pračka porouchá, neopravujte ji a kupte si novou.

Zalévání
Máte doma květiny, či dokonce u domu zahrádku? Denní zalévání dokáže také zasáhnout do rozpočtu.

• doma v konévce i venku si nechte napuštěnou vodu odstát, abyste nemuseli zbytečným odtáčením čekat na vodu pokojové teploty
• pokud je to jen trochu možné, pořiďte si nějakou nádobu či sud a chytejte vodu dešťovou, nejen že ušetříte za vodu z vodovodu, ale měkkou dešťovku mají rostliny raději
• pravidelně alespoň jednou ročně kontrolujte či vyměňte těsnění či koncovky na hadici, neviditelný únik z vytékající hadice se ročně rozroste na desetitisíce litrů za stovky korun, zatímco koncovky stojí pár desetikorun
• zalévejte raději konví než hadicí, spotřebu tak můžete lépe kontrolovat, a i když je to práce namáhavější, můžete na zalévání využít i nachytanou dešťovku
• máte-li na balkoně truhlíky, pořiďte si ty, které mají nádobku na vodu se samozavlažováním, to nedopustí přelévání rostlin
• pokud máte možnost, zvažte, zda si nenecháte vykopat či vyvrtat studnu, nemuseli byste pak platit vodné - počítejte však s tím, že bude třeba několik úředních razítek a desetimetrová studna vás vyjde asi na 60 000 korun

Tip: Pokud spotřebujete na zalévání zahrady více než 30 metrů krychlových vody za rok, můžete požádat o zvláštní vodoměr a pak z této vody na zahrádku nebudete muset platit stočné, tedy zhruba polovinu celkové ceny za vodu.