V Jizerkách chci zřídit ferratu

Otto Kučera
Lesní správce, Frýdlant

zaznamenala Jana Patková

Severní svahy, to je krásná část Jizerských hor, která nemá v zemích Koruny české obdoby. Je to tu divoké, balvanité stráně, prudké potoky...
Tyhle hory znám odmala a nakonec se Jizerky staly i mým pracovním polem, dělám u Státních lesů.

Nejvíc pyšný jsem na opravu Štolpišské silnice, to se nám podařilo před deseti lety. Ta cesta je skutečná perla cestního stavitelství, protože devět metrů vysoká vyskládaná opěrná zeď, která dodnes drží prakticky netknutá, to je unikát.

Stále smekám před těmi, kteří to byli v roce 1891 schopni udělat. Taky se jí někdy říká alpská silnice, kvůli těm zatáčkám, které ji zvedají údolím Velkého Štolpichu nahoru. Od svého otevření sloužila lesnímu provozu, na odvoz dřeva a na práce v lese.

A samozřejmě sloužila i turistům, protože existuje spousta pohlednic, jak se po ní sáňkovalo, tehdy lidi na saních jezdili poměrně dost. V roce 1958, to tu byly veliké povodně, byla hodně poničená. Už krátce potom se začalo uvažovat o její obnově, takže ta myšlenka není úplně moje. Moje zásluha snad je, že jsem to dotlačil do vítězného konce. Dnes je to nádherná stezka pro turisty, cyklisti tam nesmí. A v zimě by to lidi mohli zase zkusit na sáňkách.

Teď uvažuju o zřízení jištěné cesty známé jako via ferrata - zase tady na severních svazích Jizerek. Vedle v Německu jsou dvě takové cesty, tak proč by to nemělo fungovat i u nás? S horolezci z Bílého Potoka jsme jako nejlepší místo vybrali vrchol Frýdlantského cimbuří. Jednak proto, že stěna je nádherná, s úžasnými výhledy, které jsou jedny z nejhezčích v celých Jizerkách. Navíc je vrchol Frýdlantského cimbuří turisticky zpřístupněný, takže odpadají problémy, jak dostat lidi zpátky dolů, když už vylezou nahoru.

Na tu stěnu je krásně vidět z protější stráně, takže jsme to plánovali přes údolí. Ferrata by měla sestávat ze dvou částí a dohromady by to bylo 220 až 250 metrů. Všechno je vymyšlené a připravené, jen s ochranou přírody jsme se ještě nedohodli. Ta skála je totiž součástí Národní přírodní rezervace, i když na vrchol vede turistická cesta.

Věřím ale, že časem společnou řeč najdeme. Mám tyhle hory rád, mám rád kraj, ve kterém jsem se narodil. Je tu velká nezaměstnanost, průmysl tady není a zemědělství víme, kam směřuje. Turistický ruch je jednou z možností, jak to tady pozvednout. A já nechci žít na periferii Evropy.

Praktické info
Přístup: Na vrchol Frýdlantského cimbuří (900 m n. m.) vede od roku 1978 železný žebřík, který zvládnou i běžní turisté. Ze skály je nádherná vyhlídka do údolí horní Smědé a rokle Černého potoka. K cimbuří vede zelená značená trasa jižním směrem z městečka Hejnice.