Ekologicky šetrnou dopravu podpoří jízda na elektrokole

JAK ELEKTROKOLO FUNGUJE

Elektrokolo, též pedelec (pedály + elektromotor), funguje jako běžné kolo s rozdílem, že po zahájení šlapání se aktivuje elektromotor, který přidává výkon podle potřeby. Elektropohon není nutné využívat stále, i bez něj lze jet jako na klasickém kole, např. v situaci, kdy je baterie vybitá. E-kolo patří na silnice i stezky pro jízdní kola. Lze je přepravovat v dopravních prostředcích. K jízdě není třeba žádné oprávnění a při věku jezdce nad 15 let ani ochranná přílba.

Své zkušenosti popsal Mgr. Jakub Ditrich z firmy ekolo.cz s. r. o.: >>Elektrokola jsou především dopravní prostředky a nejvíce modelů je určeno pro dopravu ve městech. Nejoblíbenější jsou skládací elektrokola, oblíbená jsou i robustní městská elektrokola, jež zvládnou transport nákladu do 40 kg. Na trhu jsou i modely terénních kol, které umožňují dlouhé výlety v kopcovitém terénu bez fyzického vyčerpání.<<

BEZPEČNOST A DOBÍJENÍ

Na e-kole jezdí děti, dospělí i senioři. Platí však, že kdo není schopen jízdy na kole, nemůže ovládat ani elektrokolo. Jde o nový dopravní prostředek pro denní použití, ne sportovní náčiní nebo asistenční pomůcka.

Elektrokolo musí být vybaveno v souladu s vyhláškou o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. Maximální výkon elektromotoru je 250 W, rychlost, při níž se vypíná asistence elektromotoru, je 25 km/h a váha elektrokola včetně baterie by neměla překročit 25 kilogramů. Pro dopravu po městě je dobré mít oblečení s reflexními prvky, mít v dobrém stavu osvětlení kola. Na delší cesty pak s sebou brát nabíječku.

Baterii doplníme s miniaturní nabíječkou z libovolné zásuvky 230 V (u většiny elektrokol baterii snadno vyjmeme z rámu). Objem elektřiny pro kompletní nabití standardní baterie je asi 0,5 kWh (v penězích 0,8-2,50 Kč dle tarifu dodavatele elektřiny).

Lithiové baterie, jimiž jsou vybavena moderní elektrokola, lze nabíjet kdykoli. Přibližně platí, že za 1 hod. nabíjení ujedeme dalších 20 km. Nejlepší je nabíjet elektrokolo po jízdě přes noc, kdy nabíječka nejen zcela doplní kapacitu, ale zároveň srovná i kapacitu jednotlivých článků. Životnost baterie by měla být u kvalitních elektrokol asi 25 tis. najetých km. Výběru typu a výrobce baterie věnujeme zvýšenou pozornost. Baterii lze úspěšně recyklovat asi z 80 %.

Kde už na elektrokole jezdí

Jak se daří či nedaří pronikat elektrokolům do místní samosprávy? To jsme zjišťovali na úřadech a radnicích.

1. Proč se město/obec pro elektrokolo rozhodly? Kdo a jak je využívá?

2. Jaká infrastruktura je k dispozici a bude >>flotila<< elektrokol rozšířena?

Petr Oplíštil, odbor místního rozvoje, MěÚ Dobříš, (8650 obyv., okr. Příbram)

1. K dispozici máme jedno elektrokolo, které jsme pořídili letos v červenci díky dotaci Revolvingového fondu MŽP. Důvodem byla výhodnost využití e-kola oproti služebnímu automobilu. S rozlohou zástavby vzdušnou čarou asi 2 x 2,5 km je pro běžnou pochůzku (např. kontroly v terénu) auto nevhodné a pěšky neefektivní. Nejvíce kolo využívají správci veřejného prostranství, komunikací, veřejného osvětlení, dohledu nad stavbami a kurýrní denní služba. Náklady roční údržby auta včetně PHM jsou asi 20 Kč/km, u e-kola nejvýš do 5 Kč/km.

2. Kolo parkuje zabezpečené v přízemí jedné z budov úřadu, kde je i běžná 230V zásuvka pro dobití. Zatímní ohlasy jsou dobré. Jediný problém představuje převoz většího objemu podkladů k jednání (např. šanonu) - není snadné sehnat vhodnou brašnu. Pořízení dalších kol připadá v úvahu po zhodnocení zkušeností z provozu.

Mgr. Tomáš Hartman, odbor ochrany prostředí, Magistrát hl. m. Prahy (MHMP)

1. V rámci pilotní fáze projektu Praha elektromobilní pořídil MHMP letos na podzim také tři elektrokola přednostně určená pro služební pojížďky po městě. Jedno z kol postupně otestují také všechny ÚMČ, které se přihlásily do zmíněného projektu.

2. V Praze je osm veřejných nabíjecích stanic společnosti PRE, partnera projektu. Zatímní zkušenosti s provozem e-kol jsou dobré, pořízení dalších závisí na financích, které budou na projekt vyčleněny příští rok. Obecně, popularita elektrokol v Praze roste, ale hl. m. Praha neprovozuje veřejnou půjčovnu. Tu provozuje na Masarykově nábřeží PRE. Zdarma lze kola vyzkoušet v Centru energetického poradenství PRE.

Ing. Vladimír Kužel, Sportovní centrum Semily, přísp. organizace města

1. Letos v dubnu zřídila radnice půjčovnu s osmi elektrokoly ve Sportovním centru Semily (obec má asi 8750 obyv.). Vše inicioval starosta Jan Farský, kdy radnice nejprve testovala zdarma zapůjčené e-kolo. Za duben-říjen 2011 využilo půjčovnu (i opakovaně) asi 80 zájemců, převážně místních.

(Podle tajemníka MěÚ Semily, Ing. Miloše Sladkého, město neplánuje pořídit e-kola pro své zaměstnance. Důvodem jsou vysoké pořizovací náklady a malá efektivita vzhledem k předpokládanému využití. Zaměstnanci, zejm. z odborů investic a správy majetku, využívají klasická kola, pozn. red.)

Mgr. Renáta Bártová, tisková mluvčí MěÚ Znojmo (34 500 obyv.)

1. Radnice vlastní dvě elektrokola: jedno využívá pro doručování místo klasické pošty, druhé má příspěvková organizace Znojemská Beseda. Ta je dlouhodobě zapůjčila o. s. Cyklo Klub Kučera Znojmo. Klub kolo využívá pro mobilní informační službu v rámci svého infocentra. Od roku 2009 město provozuje půjčovnu 10 elektrokol, neboť terén ve Znojmě a okolí je předurčen pro zdatnější cyklisty. Půjčování zajišťuje Cyklo Klub Kučera. (Podle Čestmíra Valy, manažera klubu, zaznamenali letos 250 zápůjček. Kola lze dobíjet v 1. Cykloturistickém centru služeb a informací, pozn. red.)

2. Jedno elektrokolo zatím radnici postačuje. Pořízení dalších je otázkou budoucích priorit i finančních možností města.