Černé skládky v novém zákoně o odpadech

Z důvodové zprávy k novému odpadovému zákonu (541/2020 Sb.) :

Lze předpokládat, že zvýšením stávajících poplatků za ukládání odpadů dojde k odklonu od skládkování. Související navýšení poplatků spolu s možností občana v jisté míře ovlivnit výši jím placeného poplatku však s sebou nese riziko vyššího výskytu černých skládek, a tudíž i zvýšení nákladů na jejich odstranění.

Předmětem zákona je proto řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek). Zákon v tomto ohledu vychází z ústavně zakotveného principu ,,vlastnictví zavazuje" a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

K § 14

Ustanovení zavádí nový přístup k řešení problematiky tzv. černých skládek, tedy situací, kdy je mimo zařízení určené k nakládání s odpady soustředěn odpad a není možné dohledat osobu, která je za tento odpad odpovědná. Historicky byla tato problematika řešena v předposledním zákoně o odpadech tak, že odpovědnou osobou za odklizení takového odpadu byl vlastník pozemku, na němž se odpad nacházel. Platný zákon o odpadech takovou situaci nijak neupravuje. Řešení, které by odpovědnost přenášelo na vlastníka nemovitosti, bylo při přípravě tohoto zákona také zváženo, bylo však jednoznačně odmítnuto v rámci meziresortního připomínkového řízení k věcnému záměru s poukazem na skutečnost, že by vlastníci nemovitostí byli nadměrně zatěžováni.

Zvolen byl přístup, který na jedné straně dává některé povinnosti vlastníkovi nemovitosti, na druhé straně dává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností možnost černou skládku odstranit.

Nejprve je zdůrazněna povinnost vlastníka odpadu předat nelegálně soustředěný odpad do zařízení pro nakládání s odpady. Je zde zdůrazněn princip rámcové směrnice, který klade odpovědnost na původce odpadu i po dobu jeho přepravy do zařízení. Pokud tedy například dopravce odloží odpady mimo zařízení, do kterého měl odpady dopravit, může být takovému dopravci uložena sankce a má povinnost ukončit protiprávní nakládání s odpadem, nicméně povinnost zajistit předání do zařízení s odpady má také vlastník tohoto odpadu, který může samozřejmě soukromoprávně takové náklady na dopravci vymáhat.

Vlastník nemovitosti má povinnost informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o tom, že se na jeho nemovitosti objevil nelegálně soustředěný odpad. Tato povinnost není omezena množstvím, protože i malé množství nebezpečných odpadů může výrazně ohrozit životní prostředí, přičemž není v možnostech vlastníka pozemku posuzovat nebezpečnost takového odpadu. Zároveň pokud se vznikající černá skládka začne řešit včas, má to velmi výrazný dopad na to, kolik odpadů bude nakonec v daném místě soustředěno. Lze předpokládat, že bude velmi obtížné prokázat vlastníkovi pozemku, že o černé skládce věděl, a proto měl její existenci oznámit. Nicméně smyslem tohoto ustanovení není postihnout vlastníka pozemku, ale právě zajištění co nejvčasnějšího řešení vzniklé černé skládky. Zároveň lze předpokládat, že vlastník nemovitosti by měl mít sám zájem na tom, aby byl problém s černou skládkou umístěnou na jeho pozemku, řešen.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností primárně zjišťuje, zda je možné dohledat osobu, která vznik černé skládky způsobila. Pokud se podaří takovou osobu dohledat, postupuje proti ní obecní úřad obce s rozšířenou působností s využitím sankčních nástrojů, které mu tento zákon poskytuje. Zároveň jí obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví lhůtu pro odklizení odpadu, při jejímž nedodržení může nařídit odklizení odpadu na náklady této osoby.

Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností nezjistí osobu odpovědnou za soustředěný odpad, vyzve vlastníka pozemku, aby dobrovolně odklidil odpad. Tato výzva je velmi důležitá, protože pokud ji vlastník pozemku splní, může se vyhnout postupu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle dalšího odstavce. Zejména možnost vstupu osob pověřených obecním úřadem na cizí pozemek za účelem k odklizení odpadu je zásahem do vlastnického práva, proto musí mít vlastník pozemku možnost takovému zásahu svým jednáním předejít.

Zároveň je dána možnost, aby již v této fázi došlo k odklizení odpadu ve vzájemné spolupráci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, vlastníka pozemku a případně obce, na jejímž území se nelegálně soustředěný odpad nachází.Takový postup je nejvhodnější. Jednak snižuje náklady na odklizení odpadů, dále zrychluje celý proces, a tím zmírňuje dopady na životní prostředí, a konečně umožňuje jednodušeji čerpat dotace. Dále návrh umožňuje, aby součinnost mohla poskytnout i obec v samostatné působnosti, na jejímž území se nelegálně soustředěný odpad nachází. Záměrem je, umožnit zapojení všech subjektů, které by měly případně možnost danou situaci nějakým způsobem vyřešit.

Pokud vlastník pozemku odpad na výzvu neodstraní, může obecní úřad obce s rozšířenou působností přistoupit ke třem krokům. Jednak může stanovit vlastníkovi pozemku povinnost zamezit dalšímu návozu odpadu. Zde se může jednat o velmi jednoduchá opatření. Nelze předpokládat, že vlastník pozemku, je schopen zabránit naprosto všem pokusům o další návoz odpadu, nicméně jakékoliv realizované opatření celkovou situaci zlepšuje. Takovým zabezpečením může být například přehrazení možnosti příjezdu na dané místo motorovým vozidlem, označením místa, že se jedná o nelegální soustřeďování, případně jakékoliv ohrazení. Slovo návoz je zde použito záměrně, tedy s tím, že nejdůležitější povinností je zabránit možnosti přivezení většího množství odpadu.

Požadovat zabránění jakémukoliv přístupu osob by bylo velmi přísné, zároveň by mohlo být v rozporu s jinými povinnostmi vlastníka pozemku (např. volný přístup do lesa), případně s jeho možnostmi takovou povinnost splnit. Pro řadu vlastníků bude nerealizovatelná i povinnost zamezení návozu. To se týká například pozemků pozemních komunikací a v omezené míře rovněž pozemků hraničících dlouho hranicí s pozemními komunikacemi. Povinnost ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím a ve svém rozhodnutí je vázán mimo jiné zásadou přiměřenosti. Zároveň musí brát ohled na skutečnost, že vlastník pozemku situaci nezpůsobil, povinnost musí odpovídat rizikům, spojeným s dalším návozem odpadu a samozřejmě možnostem vlastníka takovou povinnost zajistit.

Další možností obecního úřadu, je zabezpečit soustředěné odpady před únikem, který ohrožuje životní prostředí. Jak první, tak druhý úkon lze předpokládat zejména v případech, kdy obecní úřad nemá dostatek prostředků na odklizení odpadu.

Poslední z možností, které obecní úřad obce s rozšířenou působností má, je právě přímé odklizení odpadu. Smyslem návrhu není dát obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost vyřešit všechny případy černých skládek tím, že je odklidí. Záměrem je dát obecnímu úřadu možnost danou situaci řešit odklizením s ohledem na rizika pro životní prostředí spojená s nelegálně soustředěnými odpady, množství odpadu, míru zásahu do krajiny a rovněž s ohledem na jeho finanční možnosti.

Pokud obecní úřad realizuje některou ze dvou výše uvedených variant, je vlastník pozemku povinen strpět činnost osob provádějících zabezpečení nebo odklízení odpadu. Zde je třeba zdůraznit, že pokud vznikne při zabezpečování nebo odklízení vlastníkovi pozemku škoda, jedná se o soukromoprávní odpovědnost a vlastník pozemku se může domáhat náhrady škody v souladu se soukromoprávní úpravou náhrady škody.

Ministerstvo rovněž počítá s tím, že tato problematika bude řešena prostřednictvím konkrétních výzev národního programu, administrovaného Státním fondem životního prostředí. Předpokladem je, že v rámci tohoto programu budou obce s rozšířenou působností, případně všechny obce, čerpat prostředky při postupu podle odstavce 4 nebo 5 písm. b) nebo c). Podmínky poskytování podpory, způsobilé výdaje, míra spoluúčasti a forma podpory budou nastaveny v rámci konkrétní výzvy.

Nebezpečné odpady

Poplatek za ukládání nebezpečného odpadu je nastaven velmi vysoko (6200 Kč/t) a to tak, že je jeden z nejvyšších v celé Evropské unii. Tato výše vede jak na straně původců nebezpečných odpadů, tak na straně provozovatelů skládek ke snaze zbavit se tohoto odpadu nelegálním způsobem. Původci odpadu mají vysokou motivaci uchovávat tento odpad v nežádoucích podmínkách namísto jeho řádné likvidace, případně se jej zbavovat skrze černé skládky, čímž ohrožují životní prostředí...

Shrnutí

Jak bylo uvedeno hned v úvodu, zdražování skládkovacího poplatku (a tím i likvidace odpadů obecně) sebou přináší zvýšení rizika vzniku černých skládek. Na druhou stranu nárůst bude do roku 2030 postupný, máme proto čas se na toto riziko připravit a nastavit mechanismy, jak šíření černých skládek zabránit. Od preventivních osvětově-vzdělávacích až po kontrolní a sankční. Největší riziko pro životní prostředí lze pak spatřovat v oblasti nebezpečných odpadů, především v uvolňování nebezpečných látek do půdy a vody při jejich nezákonném uložení mimo zabezpečené provozy. Ekonomická "motivace" k takovéto kriminální činnosti, popřípadě nelegálnímu vývozu ze země je bohužel výší poplatku zvýrazněna. Významnou roli proto bude hrát přísná evidence nebezpečných odpadů i zdůraznění kontrolní činnosti ze strany ČIŽP.

Foto: archiv www.UklidmeCesko.cz (z dobrovolnického úklidu zaměstnanců firmy E.ON)