Skládkování končí spalování začíná......

Když, tím to slovem by neměla začínat žádná věta, ale sem se hodí. Takže: "Když se člověk stal člověkem, začal i produkovat odpad. Stejně jako my, měl k dispozici pouze tři metody, jak se s rostoucím množstvím odpadu vyrovnat. Buď předmět, který dříve vyrobil či užíval, například oštěp,vyhodil - založil skládku. Mohl ho také věnovat dalšímu a ten ho upravil k dalšímu použití - tj recyklace. Či ho svěřil plamenům a spálil - spalovna, energetické využití. Přes veškerý pokrok a množství času, které uplynulo od příběhu oštěpu se do dnešních časů nic nezměnilo. Stále máme k dispozici pouze tři metody zpracování odpadů, i když v poněkud modernější podobě. Pro další, je si třeba tento jednoduchý fakt uvědomit. Takže pouze :

• recyklace
• skládkování
• spalování

Jak se podílejí jednotlivé metody na zpracování odpadu v ČR ?

Recyklace, tj třídění a následné zpracování odebere z celkového množství cca 20 % Lze předpokládat navýšení tohoto čísla, ale nikoliv závratně. Nejlépe třídicí obec v ČR dosáhla 22% s tím, že část vytříděného a zpracovaného materiálu končí na skládce v podobě materiálu pro rekultivaci.

Zbývajících prakticky plných 80% odpadu končí na skládkách. Systematickým popíráním třetí možnosti, tj, spálení odpadu jsme se dopracovali k pozici "Skládkovací velmoci", která má na svém území přes 180 skládek domovního odpadu, ty další raději ani neuvádím. Abych úplně nekřivdil skutečnosti, máme také tři, slovy tři spalovny domovního odpadu, Praha, Brno a Liberec.

Není tématem tohoto článku rozebírání situace a hledání viníků současného stavu i když by to bylo skutečně vhodné a zapotřebí. Tématem není ani vysvětlení proč je spalovna využívající energii daleko lepší řešení než skládka a to ze všech hledisek, včetně vlivu na životní prostředí. Na toto téma se již napsalo dost a nekonečná debata mezi věcnými fakty a ekologickým náboženstvím postrádá dále smysl. Navíc, když rádoby ekologická protistrana nenese žádnou zodpovědnost za své činy.

Stávající situace je dále prostě už neúnosná. Svědčí i o tom soubor zákonu a vyhlášek mířící k legislativnímu projednávání. Může a také asi pozná řadu změn a připomínek. Lze, ale očekávat, že budou zachovány následující teze. Drastické zdražení poplatků za skládkování tvz. motivační poplatky a to až na 6 násobek současných cen v průběhu cca 3 let. Tak se částečně přiblíží k úrovni cen obvyklých v EU. Bylo by asi vhodné dodat, že drtivá většina odpadových firem působící na našem území má zahraničního majitele a neexistuje důvod, proč by se zde měli chovat jinak než v ostatních zemích EU. Spalování dostane zelenou a podporu, alespoň legislativní.

Obce, ze zákona původce odpadu, budou tak velice rychle donuceny hledat řešení. Řešením jak je výše uvedeno je pouze buď v navýšení recyklace, což je nepravděpodobné, či ve spálení odpadu. Pokud pomineme růst tvz. černých skládek, který je pravděpodobný, ale ve svém důsledku vede jen ke zvýšení nákladů ze strany obcí, jsou možné jen dvě varianty, buď budou vozit odpad ke zpracování do cizí spalovny a nebo do té vlastní.

Centralizovaný či decentralizovaný ?

Jednoduše řečeno malý počet velkých spaloven či více a malých? To je otázka, která je teď aktuální. Pro obě varianty existují jak plusy a mínusy. Velká jednotka může být lacinější v nákladech na tunu zpracovaného odpadu, ale další a jak vidíme neustále rostoucí položkou jsou náklady na dopravu. Z jak velkého území je ještě ekonomické dopravovat odpady ke zpracování ? Víme jen jedno, náklady na dopravu všeho druhu stále porostou.
Decentralizovaný systém předpokládá výstavbu malých jednotek, které mohou být dražší v nákladech na jednotku výkonu ale výrazně zkrátí dovozové trasy. Navíc přinesou prospěch rovnou původci odpadu, tj, obci v podobě energie z odpadu získaného.

Je čas ?

Není, už byl promrhán. A nutno dodat, bude také draze zaplacen. Budeme to platit my, daňový poplatníci. Nikoliv tvz. ekologické organizace. Směrnice EU jsou v tomto zcela jasné a také nekompromisní. Již teď je porušujeme. Průměrný čas výstavby spalovny odpadu jsou 4 roky za předpokladu, že jde vše dobře. Což se nedá, zvlášť u tak stále citlivého tématu jako je spalovna předpokládat. Cílový rok je sice 2020, ale již ztrácíme.

Kolik to bude stát ?

Odhady nákladů na výstavbu kapacity spaloven pro ČR se pohybují okolo 50 mld. Kč. Na první pohled zdrcující suma. Nicméně představuje například jen dvouletou podporu na výrobu elektrické energie z fotovoltarických elektráren. Bez komentáře, jen dodám že za tuto cenu vyrobí fotovoltarika jen cca 1,5% elektrické energie z celkového množství produkce v ČR.

Co závěrem ?

Tento článek není nic jiného než snaha biti na poplach. Ignorace problému nikomu neprospěje a je skutečně jen na obcích aby situaci začaly řešit. Není to otázka 10 - 20 let, ale jednoho či dvou roků než budou obce postaveny před velice akutní potřebu hledat řešení. A řešení není krátkodobá záležitost ani laciná. Čím dříve se začnou problémem zabývat tím lépe, to je jediná cesta k udržení nákladů za zpracování odpadu na únosné výši.

Petr Leitner