Delfínům v Praze nebude blaze - chystá se dobrý kšeft na úkor zvířat i nemocných dětí

19. ledna 2013

Příroda

Delfínům v Praze nebude blaze - chystá se dobrý kšeft na úkor zvířat i nemocných dětí

České cirkusy a varieté připravují na období 25. dubna - 19. května 2013 velkolepou a ojedinělou show. Na Rohanském nábřeží v Praze by měl být postaven speciální stan a v něm soustava bazénů pro tři delfíny, kteří několikrát denně předvedou svou show, a mezitím budou ještě k dispozici pro tzv. terapeutické plavání. Tato akce má celou řadu oponentů. Proti jsou nejen ochránci zvířat, ale například i ředitelé českých a slovenských zoologických zahrad. Spontánně vznikly petice v České republice i v zahraničí, (českou již podepsaly 4 000 lidí) a proti show vystupují i mezinárodní ochranářské organizace, například celosvětová Whale and Dolfin Conservation nebo švýcarská OceanCare. Delfíní show vytýkají jednak to, že porušuje českou i evropskou legislativu, ale mají i velké výhrady k podmínkám, ve kterých budou delfíni v Praze drženi. Spolu s transportem, který je pro delfíny velmi komplikovanou záležitostí, nevyhovující podmínky ve stanu povedou k tomu, že zvířata budou vystavena velkému stresu. Velké pochybnosti vyvolává i nabízené "terapeutické" plavání s delfíny.

"Především je tento záměr v rozporu s naší i mezinárodní legislativou." říká Jana Hajduchová, jedna z organizátorek petiční akce. "Pro dovoz delfínů do České republiky platí přísná pravidla, mimo jiné je nutné vývozní i dovozní povolení v rámci CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), podle informací z Ministerstva životního prostředí ale o toto povolení dodnes nikdo nepožádal. Podle Nařízení Rady ES č. 338/97 ani pro účely takovéto show v ČR toto povolení pro delfíny vystavit nelze." dodala Hajduchová.

Petr Dobrý (Hnutí DUHA Střední Čechy) k tomu dodává: "Fakt, že pořadatel klidně prodává vstupenky, aniž by měl zajištěná všechna povolení, je přinejmenším podivný. Hraničí to s hazardem, který může v krajní situaci skončit i tím, že letadlo s delfíny bude zadrženo na letišti. Tím by ale delfíni byli vystaveni téměř jisté smrti."

"Delfíni jsou nesmírně inteligentní a citlivá zvířata."dodává Jana Hajduchová. "V moři se pohybují rychlostí kolem 30 km/h, dokážou uplavat přes 1000 km za 20 dní, vytvářejí si silné sociální vazby, umějí spolupracovat, používat nástroje a oslovují se jmény. Dnešní moderní delfinária mají rozlohu bazénů často víc než 20x větší, než je ta, která má být ve stanu na Rohanském nábřeží. Moderní delfinária využívají nejen výrazně větší soustavy bazénů, ale jsou také vybaveny dalším nezbytnými doplňky - řadou úkrytů, skal, mělčin a hlubších oblastí. Přesné složení vody zajišťují technologické komplexy podobné menším továrnám. Toho všeho nelze v mobilním stanu dosáhnout. Navíc budou delfíni dvakrát v poměrně krátkém časovém úseku vystaveni transportu, který je pro ně mnohem více stresující, než pro suchozemská zvířata. Je doloženo, že v prvních týdnech po transportu se úmrtnost delfínů v zajetí několikanásobně zvyšuje."

"Pořadatel navíc není schopen nebo ochoten sdělit, odkud vlastně delfíni přiletí. Někdy tvrdí, že delfíni budou přivezeni z Turecka, jindy, že přiletí z Ukrajiny. Všechny ale ujišťuje o tom, že delfíni jsou odchováni v zajetí, stejně jako jejich rodiče. Ale ani v jedné z těchto zemí ale neexistuje žádný dlouhodobý chov delfínů a podle informací od místních odborníků tam není jediný delfín, který by pocházel z druhé generace v zajetí. Naopak je velmi pravděpodobné, že delfíni z těchto oblastí budou pocházet přímo z volné přírody." říká Petr Dobrý.

Petra Nevečeřalová, která dlouhodobě studuje volně žijící kytovce, k tomu uvádí: "Zdaleka nejhorší ale je způsob, jak se delfíni dostávají do zajetí. Turecko i Ukrajina patří k významným odběratelům delfínů z Japonska. Tam jsou každoročně pořádány tzv. drive hunts - lovy, při nichž se hejno delfínů pomocí hluku zažene do uzavřené zátoky. Nejdříve se vyberou mladá a hezká zvířata pro delfinária, a ostatní jedinci jsou buď zabiti na maso, nebo (po několika dnech utrpení, vyhladovělí, vystresovaní a často zranění) vypuštěni na svobodu. Každoročně je takto uloveno kolem 2000 delfínů.. Krutou realitu těchto lovů ukazuje film The Cove (Zátoka), který v roce 2009 získal Oskara za nejlepší dokumentární film." říká Petra Nevečeřalová.

Jana Hajduchová řekla: "Mnoho pochybností vyvolává i pořadatelem avizované"terapeutické" plavání s delfíny. Delfínoteralpie má své zastánce i odpůrce, ale v každém případě musí působit dlouhodobě a opakovaně. Přesto nebylo žádnou vědecky relevantní studií dokázáno, že by delfínoterapie měla výrazně lepší účinky, než jiné typy terapií se zvířaty. Zato existuje dnes už celá řada dokumentů, které jasně dokládají rizika jak zranění, tak možného přenosu celé řady infekcí, a to nejen z delfína na člověka, ale i opačně. Zcela nevhodné je pak používat pro terapii delfíny, kteří zároveň vystupují pro veřejnost."

"Pořadatel nabízí sedm minut jednorázového "terapeutického" plavání s delfínem. Za tu dobu se (například autistické) dítě nestačí ani rozkoukat, maximálně si delfína jednou, dvakrát pohladí a terapeutický efekt je nulový. Nulový ale není zisk provozovatele. Za jedno sedmiminutové plavání si totiž účtuje 1700 Kč. To není nic jiného, než zneužívání postižených lidí (i zvířat) pro svůj vlastní prospěch."

Příroda

Mezinárodní den prevence ničení životního prostředí v průběhu válek a ozbrojených konfliktů

Další články

Partneři