ISO normy

Označení ISO mají všechny normy (viz) vydávané Mezinárodní normalizační organizací (International Organization for Standardization), která byla založena v r. 1947. Označení ISO vzešlo z řeckého "isos", což znamená stejný, totožný. Vytváření mezinárodních norem je řízeno jednotlivými Technickými výbory, které Mezinárodní normalizační organizace ustanovuje pro širší celek norem. Např. normami řady ISO 14000 pro Environmentální management se zabývá Technický výbor 207 (TC 207). Konkrétním tématem spadajícím do daného celku se pak zabývají jednotlivé podvýbory (subcommission, zkratka SC) daného Technického výboru. Počet podvýborů závisí na rozsahu zpracovávaného celku.  Počet podvýborů se může měnit s časem v souladu se změnou počtu a rozsahu zpracovávaných témat. Jednotlivé podvýbory ustanoví pro každou jednotlivou normu pracovní skupinu (WG - working group) skládající se z mezinárodně uznávaných odborníků.  Vývoj normy nebo její revize je časově dosti náročná záležitost. Pracovní skupina navrhne předběžnou pracovní versi normy nebo její revize a rozešle ji na členské normalizační organizace k připomínkám a ke schválení. Obdržené připomínky jsou zváženy a do normy zapracovány nebo nezapracovány a nová verze je opět rozeslána k posouzení. Přijetí konečné verze v každém stádiu musí odsouhlasit 75% delegátů. Pracovní stádium, v němž se daná verze nachází, se označuje příslušnou zkratkou (viz dále heslo: ISO normy - vývoj).

Pracovní skupiny mohou být někdy ustanoveny i mimo podvýbor. V současné době existují na mezinárodní úrovni tři takové nové pracovní skupiny: Environmentální komunikace (14063), Změny klimatu (14064) a Akreditace validačních/certifikačních orgánů pro skleníkové plyny (14064).

Vzhledem k tomu, že Český normalizační institut je členem Mezinárodní normalizační organizace, podílí se Česká republika jako jediná z tzv. postkomunistických zemí, na tvorbě mezinárodních norem.