Integrované řízení řetězců

byl ústřední princip prvního Národního plánu environmentální politiky, který byl vyhlášen v Nizozemí v roce 1989 a měl za úkol napomoci trvale udržitelnému rozvoji. Integrované řízení dodavatelsko-odběratelského řetězce bylo definováno jako:

"řízení materiálových toků, jež jsou výsledkem řetězců nějaké společenské aktivity, které je prováděno s ohledem na životní prostředí."

Zabezpečení realizace integrovaného řízení řetězců v praxi závisí na nástrojích, které vláda ve své environmentální politice používá. Cílem aplikace takové politiky je přinutit výrobce k tomu, aby se snažili o snižování negativních dopadů výrobku ve všech fázích jeho existence.

Literatura:

Vermeulen, W. J. V., Kok, M. T. J., Cramer, J. M.: Perspectives in integrated chain management, Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer, nr.1995/14