Posuzování životního cyklu

je informační analytický nástroj environmentální politiky, s jehož pomocí lze určit všechny vlivy na životní prostředí, jež vykazuje analyzovaný výrobkový systém, tj. od vlivů způsobených získáváním surovin potřebných k jeho výrobě včetně vlivů vzniklých v průběhu jeho výroby, spotřeby a zneškodňování jako odpadu.

V mezinárodní normě ISO 14040, kterou ČR přejala jako ČSN EN ISO 14040 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova je metoda LCA definována jako:

"shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů na životní prostředí výrobkového systému během jeho celého životního cyklu".

Provádění metody LCA je normalizované čtyřicítkovou dekádou řady norem ISO 14000 a v praxi se rozděluje do čtyř etap:

-          stanovení cíle a rozsahu

-          inventarizační analýza

-          stanovení dopadu

-          návrh na zlepšení.

Literatura:

1) ČSN EN ISO 14040:2006 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova

2) ČSN EN ISO 14044:2006 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice

3) ČSN ISO/TS 14047:2004 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14042 (Poznámka: ISO 14042 byla zrušena vydáním normy ISO 14044 a novelizací ISO 14040, které ji nahradily)

4) ČSN P ISO TS 14048:2003 Environmentální management - Posuzování životního cyklu- Formát dokumentace údajů

5) SN ISO/TR 14049:2001 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14041 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy (Poznámka: ISO 14041 byla zrušena vydáním normy ISO 14044 a novelizací ISO 14040, které ji nahradily)

6) Remtová, K.: Posuzování životního cyklu - Metoda LCA, MŽP, Praha 2003, ISBN 80-7212-232-0