Výkladový slovník environmentálních výrazů
Těžké kovy
(heavy metals)
jsou kovy, jež jsou stálé a mají hustotu větší než 4,5 g/cm3. Patří sem: olovo, měď, nikl, kadmium, platina, zinek, rtuť a arzen. Z hlediska životního prostředí je významná jejich schopnost bioakumulace, tj. schopnost vstupovat do potravních řetězců a hromadit se v tělech živých organismů a způsobovat tak různá onemocnění. Většinou se jedná o onemocnění jater a ledvin, ale může jít i o další orgány. Např. bylo prokázáno, že kadmium se hromadí v kostech a způsobuje jejich měknutí, bioakumulace rtuti stejně jako bioakumulace olova působí na centrální nervovou soustavu, pouhý styk s niklem vyvolává dnes u mnoha lidí alergické reakce atp.
Literatura:
Moldán, B.: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, UK v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2001