Výkladový slovník environmentálních výrazů
Dobsonova jednotka (D. U.)
(Dobson unit, D. U.)
Množství ozonu ve stratosféře (viz rozrušování ozonové vrstvy) se pro jednoduchost veřejnosti udává jako jeho procentuální změna vzhledem k dlouhodobému průměru. V praxi se však měří Dobsonovými nebo Brewerovými spektrofotometry a udává se v Dobsonových jednotkách, které vyjadřují celkové množství ozonu ve vertikálním sloupci atmosféry. 1 D. U. je takové množství ozonu ve vertikálním sloupci atmosféry, které by při tlaku 1013 hPa a teplotě 15 stupňů Celsia vytvořilo vrstvu 0,001 cm. Celkové okamžité množství ozonu se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 380 D. U., tj. od 2,5 do 3,8 mm. Podléhá přirozeným periodickým změnám v důsledku aktivity Slunce, je závislé na zeměpisné šířce a také na vzdálenosti od povrchu. Nejvíce ozonu je ve výškách 15-25 km od povrchu. V ČR se ozon měří z pozemních stanic v Solárním a ozonovém oddělení ČHMÚ v Hradci Králové a pomocí balonových sond v Aerologické observatoři ČHMÚ v Praze - Libuši. Celkově je na Zemi umístěna necelá stovka takových stanic (na souši i na moři). Světové ozonové centrum se nachází v kanadském Torontu.
Literatura:
Lippert, E.: Ozonová vrstva Země, nakl. Vesmír, MŽP 1995, ISBN 80-85368-61-7