Moldavskou přírodu střeží obětaví dobrovolní strážci. Pomáhá jim spolupráce s Českou republikou

KIŠINĚV - Ochránci přírody v Moldavsku to nemají jednoduché. Platí to zejména pro dobrovolné strážce národních parků, kterým dlouhodobě chybí vybavení a institucionální podpora. To se nyní mění, strážci se organizují, mezinárodně síťují a dostávají také materiální podporu - díky České republice. Podrobnosti představila tisková konference nevládních organizací Arnika (Česká republika) a Biotica (Moldavsko). Ty se podpoře strážců věnují v rámci dlouhodobého projektu. Dobrovolní strážci dlouhé roky chránili zákoutí moldavské přírody před nelegální těžbou dřeva, pytláky i bezohlednými turisty tak přírodní zákoutí chránili v podstatě na vlastní pěst, bez oficiálního statusu i výbavy. Věci však pohnulo vpřed loňské založení Moldavské asociace dobrovolných strážců, která se obratem zapojila do mezinárodních struktur. Ty jí pomáhají mimo jiné výměnou zkušeností. Přestože teď neexistuje prakticky žádná právní ochrana strážců před útoky pytláků či nespolupracujících turistů ani například před nátlakem nepoctivých úředníků se zájmy na poškozování chráněných území, nevládní organizace nyní doufají, že i zde je zlepšení na cestě. Moldavská inspekce ochrany životního prostředí již dříve přislíbila schválit směrnici, která by se strážci uzavřela dobrovolnické smlouvy, a tím konečně ustavila jejich právní postavení - což by situaci jednoznačně zlepšilo. Společný projekt Arniky a Bioticy, podpořený z Programu transformační spolupráce Transition Ministerstva zahraničních věcí ČR a z Challenge Fundu Rozvojového programu OSN, také strážcům poskytl množství bezprostředně užitečného vybavení: od stejnokrojů, lékárniček či dalekohledů až po tři čluny a drony. Proběhly také workshopy k rozvoji různých dovedností: například strážci i pracovníci národních parků Dolní Dněstr a Orhei se školili v používání dronů k monitoringu přírodních jevů i odhalování pytláctví či nelegální těžby dřeva. "Hrozby pro životní prostředí jsou jedním z největších témat současnosti a je jasné, že je nelze vyřešit bez mezinárodní spolupráce. Jsem rád, že Česká republika přispívá k praktickým změnám k lepšímu, ať už sdílením zkušeností a dobré praxe nebo poskytnutím vybavení nadšencům, kteří chrání moldavské přírodní dědictví," komentoval Jaromír Plíšek, český velvyslanec v Moldavské republice. Maria Gurscaia z Moldavské asociace dobrovolných strážců hovořila o situaci dobrovolných strážců. Uvítala mezinárodní podporu a popsala, jak vznik národní organizace pomohl posílit postavení místních ochránců přírody. Ocenila také zapojení do mezinárodních struktur, které v rámci Evropy sdružují i na 25 dalších rangerů a umožňují mnohou spolupráci včetně tréninku a síťování. Poslední dění na konferenci připomněl zástupce Evropské federace rangerů (ERF) Michael Großmann. "S radostí oznamujeme, že se moldavská Asociace oficiálně stala plnoprávným členem Mezinárodní asociace rangerů a Evropské federace rangerů. Moldavsko tak v říjnu poprvé mělo zastoupení na světovém kongresu rangerů, kde se mimo jiné slavnostně podepsala dohoda o partnerství mezi národními organizacemi strážců chráněných území Moldavska a Rumunska," uvedl. Koordinátor moldavského projektu Arniky Pavel Pinkava  dodává, že spolupráce nevládních organizací ale zahrnuje i další aktivity zlepšující drobnými krůčky správumoldavských chráněných území. "Náš projekt zahrnuje mimio jiné i průběžnou realizaci menších, ale praktických akcí v obcích v okolí moldavských chráněných území - například úklidem odpadků, výsadbou stromů, obnovou pramenů a podobně," uzavírá. Proběhla i studijní cesta 15 osob - dobrovolných strážců a dalších aktérů ochrany životního prostředí - z Moldavska do České republiky. Ta se zaměřila na management chráněných území i další praxi českých rangerů. V Moldavsku se také dlouhodobě sdílí poznatky z českého zavádění evropské soustavy chráněných území Natura 2000, které si svého času vyžádalo mj. rozsáhlé mapování tuzemské biodiverzity. V květnu 2024 na téma Natury 2000 proběhla například konference v Kišiněvu za účasti českého experta. Vznikla také aplikace pomáhající skupině botaniček s pilotním mapováním moldavské přírody v souladu s nároky evropského systému. Konference - a další aktivity na podporu moldavských dobrovolných strážců a ochrany přírody v zemi - se konala v rámci projektů "Česká podpora lepšího managementu chráněných území v Moldavsku", podpořeného z Challenge Fund Rozvojového programu OSN (UNDP), a "Natura 2000 Moldova: Prosazování evropského přístupu k ochraně přírody v Moldavsku" za podpory Programu transformační spolupráce Transition Ministerstva zahraničních věcí ČR. Pro více informací se neváhejte obrátit na odborníka pro zahraniční PR Arniky, Jana Kašpárka, +420 770 143 103 / jan.kasparek@arnika.org.