Arménští kolegové v severních Čechách hledali inspiraci pro zelenou transformaci těžařských regionů

První polovinou října proběhla v rámci našeho arménského projektu studijní cesta pro tamější kolegy z Centra pro mobilizaci a podporu komunity (CCMS) a organizace EcoLur. Takřka týdenní návštěva České republiky se zaměřila na sdílení zkušeností s ekologickou transformací těžebních regionů. Právě přípravě té se v arménských regionech Lori a Syunik, postižených znečištěním z těžby a zpracování nerostných surovin, společně věnujeme. První část návštěvy se odehrála v Praze, kde se hostům představily pestré mezinárodní aktivity Arniky a došlo i na prezentaci, jak na české i mezinárodní úrovni pracujeme s médii. Prostor byl také pro neformální setkávání, rozvoj kulturního propojení i přátelských vztahů mezi týmy. Arménští kolegové vyrazili i na ministerstvo zahraničních věcí. Tam se setkali s hlavními koordinátory programu podpory transformační spolupráce, který naše (nejen) arménské aktivity dlouhodobě podporuje. Diskutovalo se hlavně o aktuální, často nesnadné situaci environmentálních aktivistů v Arménii, ale proběhla i prohlídka barokního Černínského paláce, kde resort sídlí. V následujících dnech se arménská delegace přesunula do severních Čech, konkrétně do Litvínova a okolní krajiny zjizvené letitým povrchovým dobýváním hnědého uhlí. Kolegové se setkali s místními aktivisty z organizace My Litvínov i starostou Horního Jiřetína Vladimírem Buřtem, s nímž navázali kontakty pro budoucí mezinárodní spolupráci. Horní Jiřetín je příkladem houževnatého vzdoru obyvatel proti ničivé těžbě: desítky let mu hrozilo zbourání kvůli možnému prolomení limitů těžby uhlí na dolu ČSA. Občané ale své domovy hájili veřejně i ve volbách, kdy setrvale volí zastupitele vzdorující rozšíření těžby - jako je právě již 26 let úřadující Buřt. Mají ostatně více než dost příkladů, co se stane, když odpor občanské společnosti neuspěje: nedaleké Libkovice srovnaly bagry se zemí ještě v 90. letech, a to zcela zbytečně - na jejich místě se těžba nakonec ani nerozjela. Studijní cesta se celkově vydařila a přinesla nejen partnerským organizacím, ale i Arnice množství zajímavých zkušeností a inspirace pro další práci. V Arménii pracujeme dlouhodobě. Naše snahy se kromě zvyšování povědomí o možnostech ekologického rozvoje industriálních a těžebních regionů zaměřují i na zpřístupňování přesných, srozumitelných a veřejně dostupných informací o znečištění v obcích kolem průmyslových provozů. Taková data totiž umožňují místním komunitám se účinněji bránit. Koncem roku 2023 jsme například přímo v Jerevanu představili výzkum odhalující nebezpečné znečištění v okolí arménských zlatých dolů a zpracovatelských provozů.