zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pravdy či nepravdy - co skutečně stanoví platná legislativa EU v oblasti odpadového hospodářství?

15.07.2014
Odpady
Firemní ekologie
Urbánní ekologie
Pravdy či nepravdy - co skutečně stanoví platná legislativa EU v oblasti odpadového hospodářství?

V posledních dvou měsících je mediální prostor pln různých komentářů a vyjádření odpovědných osob a politiků k potřebám nutných změn v odpadovém hospodářství...

K prosazení nepopulárních opatření typu citelného zdražení jsou zpravidla využívána více či méně přesvědčivá prohlášení o tom, že věci je prostě nutné rychle přijmout, protože to ukládá legislativa EU a v opačném případě hrozí ČR vysoké sankce z Bruselu.

Je na místě ptát se, zda je to pravda, či účelová informace. Pokud to pravda není, pak komu by takové změny vyhovovaly? Abychom v ČR opět neřešili podobný příběh s odkazem na pravidla z Bruselu, jako se děl kolem údajné "potřeby bezdotykových vodovodních baterií" a "nutnosti koblih balených po jedné", je níže uveden komentář faktů z legislativy EU a některých prohlášení, která v aktuální diskuzi zaznívají. Každý čtenář si po přečtení článku může sám najít příslušná ustanovení evropského předpisu a ověřit si relevanci mediálních informací.

Nyní k meritu věci: ČAOH průběžně informovala o již proběhlém druhém a třetím čtení "elektronovely" zákona o odpadech, která se měla původně vztahovat pouze na transpozici směrnice týkající se odpadních elektrických a elektronických zařízení. Ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny byl dne 21.5.2014 do této novely panem poslancem Oklešťkem podán rozsáhlý pozměňovací návrh, který se vůbec netýkal problematiky "elektra", ale upravoval zcela zásadní otázky dalšího směřování odpadového hospodářství ČR jako např. navýšení poplatků, zákaz skládkování odpadů od roku 2023, či zavedení povinného třídění kovů a bioodpadu v obcích. Přitom právě tato zásadní témata byla a jsou projednávána v ministerských odborných pracovních skupinách s cílem do září připravit konsenzuální znění věcného záměru nového zákona tak, jak stojí v legislativním plánu vlády.

Pozměňovací návrh poslance Oklešťka dne 20. 6. 2014 ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, po aktivních a nesouhlasných mediálních výstupech mnoha klíčových partnerů této odborné diskuze (obce, kraje, průmysl, odpadový sektor), zásadní většinou hlasů neprošel. MŽP v tiskové zprávě uveřejněné téhož dne sdělilo "Evropská komise po nás požaduje zvýšit podíl recyklace komunálního odpadu ze současných 30 % na 50 % v roce 2020 a tak snížit skládkování z 54 na 30 %. Změna systému odpadového hospodářství u nás je proto nevyhnutelná. Základní principy těchto opatření, tedy zavedení povinného třídění bioodpadu a kovů, zákaz skládkování a zvýšení poplatků za skládkování, se pro nás nemění, proto se budeme snažit najít v další odborné diskusi širší podporu pro tyto změny."

Opravdu jsou pro ČR všechny navrhované změny obsažené v pozměňovacím návrhu nezbytně vyžadovány platnou legislativou EU? Které ano a které ne?

MŽP odůvodnilo změny navrhované poslancem Okleštkem v druhém čtení následujícím způsobem: "povinnost zavést oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů od roku 2015 je stanovena článkem 11 směrnice 2008/98/ES o odpadech, a ač jsou v současné době takovéto odpady v naprosté většině obcí v České republice odděleně už sbírány, je nezbytné tuto povinnost stanovit v zákoně." Dále pak MŽP sdělilo: "Do roku 2020 musí Česká republika snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky na 35% oproti jejich produkci v roce 1995."

Ano, toto je pravda. Na zavedení opatření vedoucích k těmto cílům stanoveným rámcovou směrnicí o odpadech a směrnicí o skládkování odpadů je široká shoda. Zavedení třídění kovů a dále třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů je potřebné a ČAOH podobně jako ostatní partneři odborné diskuze tato opatření dlouhodobě podporuje a prosazuje, neboť vede ve zvýšení recyklace a jednoznačnému odklonu využitelných odpadů od skládkování. Navržené opatření přitom nevyžaduje navýšení poplatků. Cíle EU recyklovat 50% komunálních odpadů v roce 2020 ČAOH také podporuje. Dle údajů společnosti EKO-KOM sdělených na konferenci Odpady 21, která v květnu tohoto roku proběhla v Ostravě, je ČR již nyní v roce 2014 velmi blízko splnění cíle recyklace využitelných složek komunálních odpadů. Je tedy více než reálné očekávat, že cíl pro rok 2020 bude při zavedení povinného třídění kovů a biologicky rozložitelných odpadů, bez potřeby jakéhokoli navýšení poplatků, tedy bez negativních dopadů na občany a firmy, splněn.

Co říká platná legislativa EU k termínu zákazu skládkování a k výši poplatků? Kde se vzal rok 2023?

Kromě výše uvedených cílů z rámcové směrnice a ze směrnice o skládkování odpadů nejsou žádné další cíle v závazných předpisech EU, které by stanovily termín ukončení skládkování, či míru jeho zdanění. Prohlášení prosazovatelů poslaneckých úprav, že: "platná směrnice jasně stanovuje rok 2023 a že předpis EU stanoví potřebu vyšší míry zpoplatnění", není v žádném případě relevantní. Taková směrnice skutečně neexistuje, jak v jedné z debat odborně správně kontroval senátor Kubera. Nejen, že po ČR nejsou tyto legislativní změny právem Evropské unie požadovány, ale takto navrhované změny nejsou ani racionálně zdůvodnitelné. Například v komunálním odpadu je cca 45% biologicky rozložitelného odpadu a bude-li vytříděn, tak jak ČAOH dlouhodobě doporučuje, dojde ke snížení produkce komunálních odpadů a tedy i ke snížení nákladů na svoz směsných komunálních odpadů. Nevzniká tak potřeba navyšovat občanům a firmám poplatek za skládkování.

U tohoto bodu je dobře patrné, proč drtivá většina klíčových partnerů diskuze vyžadovala standardní legislativní proces. U přílepku totiž chybí dostatečná důvodová zpráva. Z řádné důvodové zprávy bychom se standardně měli dozvědět nejen předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí, ale rovněž i důvody pro určení právě tohoto data, tedy roku 2023. Rok 2023 je jednostranně navrženým termínem bez odborné podpory a bez racionálního zdůvodnění. Vhodné datum omezení skládkování, na kterém se dlouhodobě většinově shodovali i účastníci odborných pracovních skupin na MŽP, se odvozovalo od lhůty 10 let od zavedení účinnosti opatření. Samo MŽP na několika konferencích na přelomu let 2013 a 2014 uvádělo, že datem omezení skládkování má být rok 2025. Stanovení vhodného a konsenzuálního termínu omezení skládkování je důležité a ČAOH jej podporuje, a to zejména z důvodu možnosti včasného nastavení dalšího rozvoje odpadového hospodářství a uplatnění nových technologií. Zcela aktuální nová strategie EU pro odpady (ze dne 2.7.2014), která pravděpodobně bude základem pro diskuzi k nové evropské směrnici o odpadech, rovněž navrhuje rok 2025.

K výroku: "v ČR se skládkuje podstatně více než v západních zemích"

V rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně bylo rovněž sděleno, že: "Pokud jde o zákaz skládkování určených odpadů, tak v České republice stále existuje vysoká míra skládkování komunálního a jemu podobného odpadu, podstatně vyšší než v západních zemích a dlouhodobě nedochází k poklesu skládkování pod hranici 55 až 57%". Skutečnost ohledně míry skládkování v ČR a v členských zemích Evropské unie je ale poněkud jiná. Celková produkce směsného komunálního odpadu v ČR za rok 2012 byla cca 3,2 mil tun (v tomto parametru je shoda dat MŽP ISOH i ČSÚ). Za rok 2012 bylo skládkováno 53,8 % komunálního odpadu. V ČR se tak na občana a rok skládkuje průměrné, či podprůměrné množství komunálních odpadů ve vztahu k dalším státům. Eurostat pro rok 2012 uvádí 174 kg na občana a rok. Dle grafu Eurostatu (2010) viz níže, více skládkovalo např. UK; Finsko; Itálie; Slovinsko, Slovensko; Španělsko, Portugalsko; Irsko a další. Co se týká celkového množství skládkovaných odpadů (nejen komunálních), pak čísla MŽP vykazují, že za posledních pět let se skládkování snížilo dokonce o 1 000 000 tun, a to bez jakéhokoli navýšení poplatků.

Shrnutí na závěr.

Co tedy skutečně stanoví evropská legislativa?

  1. Povinné třídění kovů - ano, od roku 2015. Na tomto opatření je široká shoda, ČAOH opatření podporuje.
  2. Odklon biologicky rozložitelných odpadů od skládkování, tedy povinné zavedení třídění BRO - ano. Na tomto opatření je široká shoda, ČAOH opatření podporuje. Pro obce je rovněž vhodné specifikovat podrobnosti (třídění zeleného BRO, forma třídění, apod.)
  3. Recyklace složek komunálních odpadů v roce 2020 v míře 50% - ano. Na tomto je rovněž shoda, ČAOH opatření podporuje. Dle dat EKO-KOMu jsme již nyní velmi blízko splnění cíle. V nastaveném trendu a při zavedení třídění kovů a BRO může být cíl reálně splněn.
  4. Zákaz skládkování v roce 2023 - ne, prokazatelná nepravda.
  5. Povinnost navýšení skládkovacích poplatků - ne, prokazatelná nepravda.

V úvodu sdělenou otázku, komu případné nepravdy a účelová prohlášení vyhovují, nechám na posouzení čtenářů samotných. Odpadové hospodářství v ČR je po 20 letech svého vývoje na vysoké úrovni a v mnoha parametrech se umisťuje na vysokých příčkách v rámci EU. EU ve své platné legislativě vyžaduje po členských státech racionální a postupné kroky jak OH dále zlepšovat. Každý členský stát si nastavuje své podmínky v mantinelech evropské legislativy tak, aby to bylo pro jeho občany a průmysl akceptovatelné a funkční a odpovídalo to jeho možnostem. Účelová a nepodložená prohlášení ohledně potřeby citelného zdražení s odkazem na předpisy EU je třeba odmítnout. Cílem každého státu a jeho představitelů má být hledání efektivního a racionálního řešení s co nejmenším negativním dopadem. Věřím, že další diskuze k odpadovému hospodářství v ČR se povede ve standardním legislativním procesu nad objektivními daty a legislativními fakty, že navrhované změny budou obsahovat profesionální a věcné, nikoli účelové zdůvodnění a že zde bude vůle najít kvalitní, nikoli rychlé, řešení.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí