zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Díky dotaci se pasivní rodinný dům neprodražil

09.09.2014
Dotace
Ekologické stavění, bydlení
Díky dotaci se pasivní rodinný dům neprodražil

Peníze z programu Nová zelená úsporám vyrovnávají náklady na stavbu domu s pětinovou potřebou tepla...

V jedné ulici ve středočeských Kralupech nad Vltavou stojí vedle sebe dva stejné typizované domy. Oba mají stejný půdorys, jsou orientované na jih, a postavila je dokonce stejná stavební firma. Jeden z nich má ale pětkrát menší spotřebu energie. Podle původního projektu byla celková roční měrná potřeba tepla na vytápění jednoho domu 84 kWh na metr čtvereční, což odpovídá energetické třídě C. Pavel Zemene si ale na rozdíl od sousedů nechal plány předělat do pasivního energetického standardu. Výsledkem je celková potřeba tepla na vytápění 17 kWh na metr čtvereční, což odpovídá energetické třídě A.

Veškeré výdaje na vytápění, svícení, ohřev teplé vody, ale i infrasauny vycházejí v novém domě rodiny Zemenových na zhruba 20 tisíc korun ročně. Navíc díky dotaci ze státního programu Nová zelená úsporám vyšlo pořízení domu v podstatě na stejné peníze, jako kdyby se stavěl běžný dům.

Čtyři sta tisíc korun od státu

Zemenovi se rozhodli přestěhovat z panelákového bytu a vyhlédli si pozemek v oblasti, kde místní stavební firma Makra staví rodinné domy od roku 2008. Nová čtvrť s necelou čtyřicítkou domků je tedy zasíťovaná a zabydlená. Lidé si buď vyberou jeden z typizovaných domů přímo od stavební společnosti, nebo si nechají postavit dům podle vlastního návrhu. Zemenovi patří mezi první skupinu. "Bungalov se nám líbil, chtěli jsme ho ale v pasivním standardu," říká Pavel Zemene, který se jako předseda Sdružení EPS ČR ve stavebním byznysu sám pohybuje. Od chrudimské firmy Asting CZ Pasivní domy, která má s projektováním takových staveb zkušenosti, si proto nechal projekt přepracovat.

Podle stavbyvedoucího a syna majitele společnosti Makra Martina Kratochvíla se půdorys domu o rozměrech 120 metrů čtverečních oproti původnímu návrhu nezměnil, upravily se ale vnitřní dispozice. Dodatečné náklady na lepší zateplení, řízené větrání, ale také krb činily 400 tisíc korun. A právě takovou dotaci dostal Zemene na svůj dům z projektu Nová zelená úsporám. Podle nové studie sdružení Centrum pasivního domu nemusí stavba stát víc než běžný domek, pokud je tak ale navrhován úplně od začátku.

"My jsme se rozhodli pro pasivní dům v dubnu loňského roku, tedy v době, kdy jsme nevěděli, jestli Zelená úsporám vůbec bude. Nevěděli jsme proto, jestli ty peníze vůbec dostaneme a můžeme s nimi počítat," vypráví Zemene. Ve chvíli, kdy byl program vyhlášen, byla již stavba v plném proudu. Proto si například raději počkali, než dům izolovali. Po vyhlášení podmínek pak zjistili, že aby dosáhli na dotaci, potřebují přidat dalších pět centimetrů izolace. Projekt se tedy ještě dodatečně musel přepracovat a vrstva šedého polystyrenu je dnes na domě 30 centimetrů široká. Materiál se navíc podle majitele domu vyznačuje tím, že má asi o 20 procent lepší izolační vlastnosti než jeho bílá varianta.

"Administrativa byla náročná," říká Zemene. Žádost o dotaci podal 12. srpna loňského roku a teprve letos v březnu se dozvěděl, že mu byla schválena. Začátkem minulého měsíce pak peníze přišly na účet. Jak ale říká mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová, nedávno ministerstvo celý proces zjednodušilo. Dnes se tak již například nemusí dokládat vlastnictví bankovního účtu, projednání záměru se stavebním úřadem nebo ověřovat podpisy na plné moci. "Po zjednodušení administrativy, které proběhlo letos v červenci, začínáme vyřizovat žádosti za jeden až dva měsíce," říká Brandtová.

V domě je stále čerstvý vzduch

V pasivním domě rodiny Zemenových je instalováno řízené větrání s rekuperací tepla. V technické místnosti stojí rekuperační jednotka, jejíž součástí je malé tepelné čerpadlo. Výduchy přivádí do domu čerstvý vzduch a ten vydýchaný zase pouští ven. Zároveň systém odebere veškeré teplo vzniklé uvnitř domu, ohřívá jím vodu a v zimě předehřívá studený vzduch, který nasává zvenku, než ho pustí do místnosti. Navíc na provoz tepelného čerpadla má domácnost nízký tarif na spotřebu elektřiny po dobu 22 hodin denně.

V domě je také elektrické podlahové vytápění. "Zjistil jsem ale, že ho vůbec nepotřebuji," říká Zemene. V novém domě si přál i krb na dřevo. "Je to taková kuriozita, příručky říkají, že pasivní domy nesmí mít komín, krb ani kamna, ale já jsem chtěl ukázat, že to jde," směje se pyšný majitel. Ke krbu však musí mít speciální komín se dvěma průduchy - jeden jako klasický kouřovod a druhý na přívod vzduchu, aby oheň hořel.

"Ten dům je tak dobře zaizolovaný, že nepotřebuje žádné tradiční zdroje vytápění," zdůrazňuje Zemene, který si s rodinou pochvaluje i to, že je do domácnosti stále přiváděn čerstvý vzduch. V domě jsou i přesto otevíratelná okna. "Ačkoliv to není třeba, v ložnici přes noc otevíráme okno, protože jsme na to zvyklí," dodává Zemene.

Kdyby v domě bydlel alergik, je navíc možné v rekuperační jednotce instalovat speciální filtry, které dokážou zachytávat i pyly.

Pilotní projekt

Kralupská stavební společnost Makra neměla s výstavbou nízkonergetických, nebo dokonce pasivních domů dosud žádnou zkušenost. "Je to první dům, který jsme stavěli v pasivním standardu," říká Martin Kratochvíl. Rodinná firma postup prací konzultovala průběžně se specializovanou projekční společností a budoucím majitelem domu. "Dá se to zrealizovat, aniž by měl stavebník nějaké letité zkušenosti. Firmy by se toho neměly nijak zvláště bát," říká Kratochvíl.

Že se dům podařil, potvrdily i testy. Takzvaný blower-door test, jenž měří vzduchotěsnost obálky budovy, vyšel na hodnotě 0,25, zatímco u běžných domů dosahuje čísla 3 až 4. "Myslím si, že ten dům je postavený dobře. Stavěli to poprvé a měli strach, že to nevyjde. Proto udělali opravdu vše pro to, aby seděl každý detail," říká Zemene.

Pro podobné společnosti je první taková stavba důležitá. Dalším zájemcům mohou ukázat, že dům s podstatně nižšími náklady na provoz a kvalitnějším vnitřním prostředím jsou skutečně schopny postavit. "Už tuto možnost při jednání s dalšími klienty nabízím," říká Kratochvíl a slibuje, že po roce užívání domu jim to bude moci doložit černé na bílém.


Dům v Kralupech

Cena stavby byla podle původního návrhu 2,25 milionu korun a odhadované náklady jen na jeho vytápění 24 tisíc korun ročně. Po úpravě projektu do pasivního energetického standardu se náklady na vytápění snížily na 6 tisíc. Cena domu sice kvůli kvalitnějšímu zateplení a instalaci rekuperační jednotky vzrostla na 2,7 milionu korun, díky dotaci z programu Nová zelená úsporám ve výši 400 tisíc korun je ale výsledná cena stejná.

Pasivní standard

Celková roční měrná potřeba tepla u rodinného domu může být maximálně 20 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy.

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí