zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Komunitní zahrady

28.12.2014
Zemědělství
Urbánní ekologie
Komunitní zahrady

Také Vás nebaví nakupovatv obchodech ovoce a zeleninu, jejichž původ a kvalitu neznáte?

Není nad to vypěstovat si vlastní. Ptáte se, jak to máte udělat, když bydlíte v paneláku nebo činžovním domě a nevlastníte chalupu? Řešení je jednoduché - zapojte se do komunitního zahradničení.

Po vzoru ostatních evropských zemía Spojených států se tato novinka dostala i k nám. O co se jedná?

Jde o pěstování především zeleniny, ovoce a bylinek společně se sousedy. Ale jak toho docílit, když nemáte k dispozici záhonky ani políčko? Ani jedno nepotřebujete, vše se dá pěstovat v pytlích, přenosných nádobách či na střechách.Zeleninu můžete jak vysít, tak použítpředpřipravené sazenice. Vhodné plodinyjsou například rajčata, papriky, salát, okurky a ředkvičky, ale fantazii se meze nekladou. Také je možné starat se o ovocné stromky nižšího vzrůstu a různé bylinky a koření jako je oregano, bazalka a kopr. Ne vše musí být nutně k jídlu. Na své si přijdou i milovníci květin, kteří mohou pěstovat letničky. Dařit se budezejména měsíčku a afrikánům. Výhoda spočívá právě v tom, že se můžete při zahradničení realizovat a také experimentovat. Zahradničení ve vnitroblocích je vhodné po ty, kteří stojí o ovoce a zeleninu bez chemie, chtějí mít dobrý pocit z toho, že si něco vypěstovali sami a také usilují o utužení sousedských vztahů. Kromě toho se vlastním pěstováním šetří životní prostředí, jelikož se příroda nezatěžuje dopravou potravin z dalekých krajů. Pokud hnojíte, víte sami přesně čím, a také máte záruku, že se nejedná o geneticky modifikované potraviny.

V praxi to funguje tak, že komunitní zahrady jsou většinou provozovány pod záštitou nějakého spolku. Pro koho jsou určené? Pro kohokoliv, připojit se mohou senioři, mladí lidé, rodiny s dětmi nebo třeba Vy. Zkrátka všichni, kteří jsou příznivci ,,alternativní" cesty. Jednotlivci zaplatí příspěvek, za který se pronajímají pozemky, nakoupí se nářadí, sazenice apod. Buďto má každý člen část pozemku, která je jen jeho, nebo sousedé hospodaří spolu a starají se o vše společně. Většinou ale bývá upřednostňována první možnost, každý má na starost své nádoby. Mimo jiné to přináší i větší radost z úspěchu při pěstováníplodin.

Nyní fungují komunitní zahrady hlavně v Praze a v Brně. Z těch pražských jsou nejznámější asi občanské sdružení Prazelenina v Holešovicích a nezisková organizace Kokoza (Komunitní kompostování a zahrada) na Jižním Městě.

Komunitní zahradničení je v podstatě způsob, jak být alespoň částečně soběstační, když si chceme pochutnat na ovoci a zelenině, a také jak v oblasti stravování převzít zodpovědnost za své zdraví.

Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadna Praha za podpory Úřadu městské části Praha 3. Samozřejmě se do něj nevešly všechny informace o komunitních zahradách, takže pokud máte zájem o další tipy nebo konkrétní rady, využijte bezplatné poradenství a napište na e-mail poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Autorem článku je poradce Ekoporadny Praha.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí