Jak ušetřit za teplo a nespálit se

Tepelná čerpadla, pasivní domy, solární panely na střeše, LED svítidla... Možností, jak srazit náklady na energie, postupně přibývá. Komu a za jakých podmínek se do nich vyplatí investovat? Týdeník Ekonom oslovil několik odborníků z praxe a výsledkem je následující stručný průvodce světem energetických úspor.

Nejvíce lze ušetřit za vytápění. V případě běžných domácností, které nebydlí v nízkoenergetickém domě, totiž platí, že polovinu i více nákladů za energie tvoří právě vytápění. Druhým největším "žroutem" je se zhruba čtvrtinovým podílem ohřev vody. Teprve zbývajících 20 až 25 procent připadá na osvětlení a různé elektrospotřebiče.

Hitem posledních let jsou tepelná čerpadla. Jak ukazují orientační propočty specializovaných firem, jedná se o nejlevnější způsob vytápění rodinného domku. Pokud se domácnost zbaví plynového kotle či elektrických přímotopů, pořízení čerpadla může vést až k polovičnímu poklesu nákladů na vytápění. Není to však univerzální řešení vhodné pro každého.

Odebírejte teplo z okolí

Tepelné čerpadlo funguje na podobném principu jako lednička, jen obráceně. Ze svého okolí, nejčastěji ze vzduchu nebo z vrtů v zemi, odebírá teplo a využívá ho k vytápění domu.

Čerpadlo ke svému provozu spotřebuje nemalé množství elektřiny, její distributoři však nabízejí pro tyto případy zvýhodněné tarify. Rostoucí oblibu tepelných čerpadel dokládají i statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech se počet instalací pohybuje okolo sedmi tisíc ročně, ke konci roku 2013 jich bylo celkem v provozu již 53 tisíc. Zájem domácností a firem se soustřeďuje hlavně na technologii vzduch-voda, která vychází levněji než získávání tepla z vrtů.

Vstupní investice představuje 170 až 220 tisíc korun v závislosti na kvalitě a značce tepelného čerpadla. Návratnost vynaložených peněz se v případě odklonu od vytápění elektřinou či plynem pohybuje okolo 10 let. "Obecně platí, že tepelná čerpadla jsou vhodná hlavně do rodinných domů s vyšší spotřebou, naopak nemá smysl pořizovat je do nízkoenergetických a pasivních budov," upozorňuje Bronislav Bechník.

Tepelná čerpadla jsou obecně vhodnější do rodinných domků, ovšem někteří prodejci se zaměřují na bytové domy a navádějí jejich obyvatele k odpojení se od teplárenské soustavy. Lákají na cenu, která zahrnuje pouze provozní náklady tepelného čerpadla. Neupozorní už ale často na platbu za navýšení jističe, náklady na údržbu ani na počáteční investici, která se v případě bytových domů pohybuje v řádu milionů korun.

Teplá voda díky slunci

V oblibě jsou v posledních letech i solární kolektory, jež slouží k ohřevu vody a k přitápění. Podle jednatele firmy Česká solární Viktora Sóose je pro běžnou čtyřčlennou domácnost třeba pořídit tři až čtyři kolektory, čerpadlovou soustavu, napojení na topný okruh a akumulační nádobu pro skladování ohřáté vody. To vše včetně práce a DPH vyjde na 120 až 150 tisíc korun. Návratnost této investice se pohybuje rovněž okolo 10 let.

Ke shodnému účelu - tedy k ohřevu vody - lze využít také střešní fotovoltaické panely. "Oproti solárním kolektorům zabere fotovoltaika větší plochu na střeše, naopak výhodou jsou jednodušší montáž a nižší náklady na údržbu. V ostatních parametrech včetně investičních nákladů jsou obě varianty vzhledem k množství vyrobené energie srovnatelné," vypočítává Bechník.

Solární systém pro rodinný domek s deseti 220wattovými panely vychází včetně montáže a DPH na zhruba 80 tisíc korun. Také zde se návratnost investice pohybuje okolo 10 let.

Kdo by měl o pořízení fotovoltaických panelů uvažovat? "Vyplatí se hlavně pro objekty s denním režimem, tedy například objekty s domovní kanceláří či domy vybavené elektrokotlem či bojlerem, tepelným čerpadlem nebo klimatizací," říká Viktor Sóos.

Lidé, kteří spotřebují téměř všechnu elektřinu v ranních a večerních hodinách, by si fotovoltaiku na svoji střechu pořizovat neměli. Dodávky vyrobené elektřiny do rozvodné sítě se nevyplatí, stát již přestal další solární elektrárny podporovat formou zvýhodněné výkupní ceny a zelenými bonusy. Mezi výhody patří snížení účtů za energie, zhodnocení nemovitosti a také dlouhá, zhruba třicetiletá životnost zařízení.

A na co si mají dát zájemci o zelené technologie pozor? "Na nekvalitní realizační firmu, podezřele levné komponenty, na chybné dimenzování systému a také se vyvarovat přehnaných očekávání," dodává Viktor Sóos.

Do fronty na dotaci

Zájemci o solární energii a tepelná čerpadla by každopádně měli sledovat i možnosti, které nabízí státní program Nová zelená úsporám. Lze se díky němu dostat k dotacím, jež pokryjí až polovinu nákladů na ekologické a úsporné technologie. Také doba návratnosti vlastních vynaložených peněz výrazně klesne.

Státní fond životního prostředí začne přijímat žádosti o dotace 15. května. Zájemci by však neměli dlouho váhat, objem dostupných peněz je totiž značně omezený. Na úsporná opatření v rodinných domcích je letos připraveno 600 milionů korun. Co se týká bytových domů, podpora bude určena pouze na projekty v Praze, a to v celkové výši 500 milionů. Projekty v ostatních krajích budou podporovány z evropských fondů.

Podmínky programu jsou nastaveny příznivěji než v minulosti, hlavně díky snížení administrativní náročnosti. Odpadá například dřívější povinnost používat výrobky ze schváleného seznamu či obracet se pouze na omezený okruh certifikovaných dodavatelů.

Dotace budou směřovat na tři základní okruhy úsporných opatření. Prvním je již zmíněné pořízení ekologického zdroje tepla, tedy například kotle na biomasu, tepelného čerpadla nebo plynového kondenzačního kotle. Další oblast podpory se týká zateplování budov. V případě rodinných domků lze dotaci čerpat také na energeticky úsporné novostavby.

Úsporný dům se vyplatí do 15 let

Každý, kdo zvažuje investici do nového rodinného domku, by měl zvážit stavbu v takzvaném pasivním standardu. Přinejmenším to doporučují autoři loni vydané publikace "Jsou úsporné domy opravdu úsporné?", kterými jsou Jiří Beranovský a Jan Pokorný z firmy Ekowatt.

Jako modelový příklad zvolili rodinný domek s podlahovou plochou 158 metrů čtverečních. Běžná stavba o této velikosti vychází na 3,35 milionu korun, za dům v pasivním standardu je třeba připlatit si pět až osm procent navíc. Dodatečné peníze si vyžádá systém nuceného větrání s rekuperací tepla a také kvalitnější zateplení stěn, podlahy i střechy domu.

Přínosem je naopak nižší spotřeba energií. V běžných novostavbách se protopí 80 až 150 kilowatthodin na metr čtvereční plochy ročně, u pasivních staveb je to desetkrát méně.

Autoři studie dospěli k výsledku, že navíc vynaložené pořizovací náklady se u některých typů pasivních domů (typicky u staveb z pórobetonových tvárnic a dutinových cihelných bloků) vrátí za 15 let. Nejméně se vyplatí pasivní domy postavené z dřevovlákna, tady návratnost vychází na 37 let. "Pasivní objekty navíc přinášejí řadu dalších výhod, které se obvykle do ekonomického hodnocení nezahrnují. Jednou z nich je velmi krátká doba výstavby v porovnání s klasickými zděnými domy. Například pasivní montované dřevostavby jsou v tomto ohledu správné řešení," uvádějí Beranovský a Pokorný ve své publikaci.

Investici do energeticky úsporného domu lze též brát jako pojistku proti budoucímu růstu cen energií. Pro řadu lidí může být motivací i zájem o co nejnižší provozní náklady domu. Třeba poté, co jeho vlastník odejde do penze.

Studie Ekowattu nepočítala s možností čerpání dotace z programu Nová zelená úsporám. Stát zde nabízí dotaci, která bude ve většině případů vyšší než vícenáklady za dům v pasivním standardu. Výše státní podpory je stanovena na 350 tisíc korun na jednu stavbu, v Moravskoslezském a Ústeckém kraji to bude o 10 procent více.

Na ještě vyšší podporu si může sáhnout zájemce, který chce ve své energeticky úsporné novostavbě využívat obnovitelné zdroje energie. Tedy třeba solární kolektory pro ohřev vody a přitápění. V takovém případě lze čerpat dotaci 500 tisíc korun.

Zateplení sníží spotřebu až pětkrát

Nejvíce peněz je v rámci programu Nová zelená úsporám vyhrazeno na zateplování rodinných a bytových domů. Vzhledem ke stáří bytového fondu v Česku je to logické. Stavbaři se před rokem 1990 otázkou spotřeby energie na vytápění příliš netrápili a ani většina novějších staveb na tom není s energetickou efektivitou nijak skvěle.

Podle propočtu výrobce izolačních materiálů Knauf Insulation, provedeného na aktuálních případech z praxe, lze zateplením obvodových zdí a střechy srazit spotřebu tepla ve starším rodinném domku o 60 až 80 procent.

Náklady na zateplení domu jsou k poměru k dosaženým úsporám poměrně vysoké, v případech zmiňovaných firmou Knauf Insulation se pohybovaly okolo 400 tisíc korun. Prostá návratnost investice - bez čerpání dotace - se pohybuje v rozmezí od 10 do 20 let.

V případě získání státní podpory lze návratnost zkrátit na méně než 10 let, což je z pohledu investující domácnosti přece jen přijatelnější. Vedle snížení spotřeby tepla je přínosem rekonstrukce také modernější vzhled domu a zvýšení jeho tržní hodnoty.

Odborníci firmy Knauf Insulation též propočítali potenciál úspor tepla u panelových domů z éry socialismu. Zateplení střechy, obvodových zdí a sklepa přinese až 48procentní pokles spotřeby tepla.

Jenže výsledná úspora nemusí tak vysoká, jak by se na první pohled mohlo zdát. V případě plošného zateplování panelových sídlišť, která jsou zpravidla napojena na centralizované teplárenské soustavy, se totiž nezmění náklady na provozování teplárenských rozvodů ani ztráty v nich. Tyto náklady se následně rozpočítají na nižší odběr tepelné energie.

Konec neúsporných kotlů, nastupují kondenzační

Pro obyvatele rodinných i bytových domů může být zajímavá dotace na pořízení nového kondenzačního kotle na zemní plyn. Stát takový nákup podpoří v případě rodinných domů částkou 15 tisíc korun, v případě souběhu s dalšími opatřeními nabízí 18 tisíc. U bytových domů v Praze se jedná o částku pět tisíc korun na jednu bytovou jednotku.

Slovo "kondenzační" je třeba v této souvislosti zdůraznit. Od 26. září totiž vstoupí v zemích Evropské unie v platnost nová směrnice, která zavádí povinnost uvádět energetické štítky také na plynových a elektrických kotlech, tepelných čerpadlech a zásobníkových ohřívačích vody.

Nevyhovující výrobky - včetně řady typů nekondenzačních plynových kotlů - budou muset z trhu zmizet. "Kondenzační kotel bývá úspornější, je tedy správnou volbou v delším časovém horizontu. Ale je dražší a většinou vyžaduje dodatečné stavební úpravy. Pro koho je výdaj za samotný nákup kotle důležitější, měl by provést výměnu co nejdříve, dokud jsou nekondenzační kotle ještě na trhu," dodává ředitelka portálu TZB-info Dagmar Kopačková.

Nejrychleji se vrátí náhrada starých žárovek

Zateplení domu představuje investici v řádu stovek tisíc korun, podobně jako nákup a instalace tepelného čerpadla. Spořit však lze i díky opatřením, jež vycházejí na stokoruny či tisíce korun. Svícení a elektrospotřebiče se sice podílejí na celkových nákladech za energie jen zhruba 20 procenty, ale to neznamená, že zde schází prostor pro zajímavé úspory.

Typickým příkladem opatření s velmi rychlou návratností je náhrada žárovek úspornými světelnými zdroji tam, kde se svítí alespoň tři hodiny denně. "Levnější kompaktní zářivky se díky úspornějšímu provozu zaplatí za půl roku, dražší LED svítidla zhruba za rok. Jejich výhodou je však delší životnost," uvedl Bronislav Bechník z portálu TZB-info.cz.

Rychle návratná bývá také investice do výměny staré ledničky a pračky za novou, stejně jako pořízení vypínatelných zásuvek. Televize, DVD přehrávače a další elektrospotřebiče ve stand-by režimu totiž navyšují účet za elektřinu o stokoruny ročně.

Ale také v případě úspor platí, že nic se nemá přehánět. "Šetřit teplem se musí s mírou, je chybou zapomínat na pravidelné větrání. Jinak se zhorší kvalita bydlení a několikanásobek domnělé finanční úspory vydáme za sanaci plesnivých stěn," dodává manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

53 tisíc

Tolik tepelných čerpadel bylo instalováno v ČR do konce roku 2013.