Finanční výsledky obcí při hospodaření s odpady

Studie rovněž obsahuje shrnutí finančních výsledků jednotlivých samospráv při nakládání se směsným komunálním odpadem, bioodpady a separovanými odpady (dále jen ,,odpady").

Tabulky uvedené níže obsahují přehled zjištěných finančních výsledků; pro poskytnutí orientační informace jsou data zpracována souhrnně dle jednotlivých krajů a hlavního města Prahy, což umožňuje učinit si představu o tom, jak úspěšně hospodaří obce v jednotlivých regionech České republiky. Předkládaná souhrnná data však nelze interpretovat tak, že všechny obce v jednotlivých krajích se na výsledcích hospodaření s odpady podílejí stejně. V každém kraji jsou obce, ve kterých je situace lepší, ale jsou tam i obce méně úspěšné.

Tabulka č. 1

Až na výjimky jsou obce, jejichž výsledky hospodaření při nakládání s odpady byly při zpracování studie srovnávány, při nakládání s odpady ztrátové. V praxi to tedy znamená, že většina obcí ,,dotuje" nakládání s odpady ze svých rozpočtů. Jak vyplývá z tabulky č. 1, dosahuje roční ztráta těchto obcí v souhrnu bezmála 1,78 miliard korun. Regionem, v němž obce ztrácí nejmenší finanční částku v absolutním vyjádření, je kraj Vysočina, naopak jako nejméně úspěšné se jeví obce kraje Moravskoslezského.

Zatímco v tabulce č. 1 jsou souhrnné hodnoty uváděny v absolutních částkách, tabulka č. 2 naopak obsahuje údaje o výsledcích hospodaření s odpady v přepočtu na jednoho obyvatele.

Tabulka č. 2

Při srovnání podle přepočtu na jednoho obyvatele se jako nejlépe hospodařícím jeví hlavní město Praha a nejméně úspěšnými pak obce v kraji Karlovarském. Při souhrnném pohledu na celorepublikové údaje lze tedy zjednodušeně říci, že obce při nakládání s odpady v průměru ztrácejí 300 Kč na jednoho obyvatele ročně.

Z analyzovaných údajů dále vyplývá, že výdaje vynaložené na nakládání s odpady jsou v průměru o 59% vyšší než příjmy. Příjmy obcí jsou přitom tvořeny zejména poplatky za svoz odpadů a poplatky za ukládání odpadů.

Pokud by v budoucnu došlo ke zvýšení výdajů za nakládání s odpady, např. v souvislosti s plánovaným omezením skládkování v roce 2024, budou se výše zmíněné ztráty dále prohlubovat. Možností, jak se prohlubování ztráty vyhnout, je několik - zvýšení poplatků, snížení nákladů nebo energetické využívání odpadů. Energetický potenciál směsných komunálních odpadů a bioodpadů, dostupný v obcích s rozšířenou působností, jehož výpočet je součástí studie, přitom může dosahovat hodnoty 12 236TJ/rok, a to i po odečtení množství odpadů, které spalují existující spalovny a spalovny plánované resp. budované v Komořanech a Plzni. I pokud by byly v činnosti spalovny Malešice, Brno, Liberec, Plzeň a Komořany, mohl by být volný energetický potenciál odpadů v 10 krajích, a to v rozmezí od 221TJ/rok až 3 140TJ/rok.

Přestože zpracovaná studie nezahrnuje všechny obce na území České republiky, lze na základě odborných zkušeností předpokládat, že je situace obdobná i v ostatních obcích České republiky.

Není proto vhodná doba zahájit změny při hospodaření s odpady?

Autor: Petr Podola

Autor-web: www.datrys.cz, info@datrys.cz