Návrh novely stavebního zákona: krok správným směrem, ale cíl zůstal na obzoru

Z hlediska koncepčních změn navrhovaných novelou SZ je třeba zmínit zejména zavedení institutu jednotného koordinovaného řízení a integraci posuzování vlivů záměru na životní prostředí (,,EIA") do povolovacího řízení, které mohou představovat vítaný nástroj pro zrychlení a zefektivnění přípravy staveb.

Kladné body

Pozitivní aspekty navrhované změny, jejichž zachování v novele SZ je dle našeho názoru žádoucí, jsou zejména: koordinovaným povolením se schválí stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a povolení stavby, případně též pro její užívání; v rámci koordinovaného řízení s posuzováním EIA stavební úřad zajistí rovněž vydání závazného stanoviska k EIA (forma závazného stanoviska byla zavedena již zákonem č. 39/2015 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2015 novelizován zákon o EIA a stavební zákon); koordinované řízení bude možné vést pro všechny typy ,,speciálních staveb", vyjma staveb leteckých; koordinované řízení bude možné vést pro soubory staveb s výjimkou souborné stavby, v rámci níž je vedlejší stavbou vodní dílo, které vyžaduje povolení k nakládání s vodami (k řízení o stavbě vodního díla vyžadující takové povolení bude totiž vždy příslušný vodoprávní úřad); k vedení řízení o souboru staveb bude příslušný stavební úřad, který je příslušný k řízení o stavbě hlavní; ostatní úřady (příslušné k rozhodování o vedlejších stavbách) budou mít postavení dotčených orgánů, které vydávají závazná stanoviska; koordinované řízení je pouze fakultativní alternativou k samostatnému územnímu řízení, případně územnímu řízení s posuzováním EIA, a stavebnímu řízení.

Záporné body

Naopak za negativní aspekty navrhované změny, jejichž úpravu by dle našeho názoru bylo žádoucí prosadit v rámci legislativního procesu, považujeme následující: pokud jde o ,,jiné stavby", koordinované řízení bude možné vést pouze u tzv. energetických staveb; orgánu EIA byly zachovány všechny dosavadní kompetence a nedošlo ke zjednodušení procesu posuzování EIA, proto lze předpokládat, že k dostatečnému urychlení povolovacího procesu nedojde; v rámci procesu posuzování EIA nedošlo ani k odstranění nedostatků a komplikací zavedených zákonem č. 39/2015 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2015 novelizován zákon o EIA a mj. též stavební zákonů;3 novela SZ navíc obsahuje ve vztahu k novelizaci zákona EIA poměrně komplikovaná přechodná ustanovení.

Ostatní navrhované změny

Pokud jde o další změny, které návrh novely SZ přináší, považujeme za vhodné upozornit zejména na následující pozitivní změny: v navazujících řízeních, v nichž budou posuzované záměry na provedení změn v území, bude soulad s územně plánovací dokumentací, záměry územního plánování, naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťován formou závazných stanovisek úřadu územního plánování, respektive krajského úřadu; lhůta pro podání návrhu na zrušení (jakéhokoli) opatření obecné povahy vydaného dle stavebního zákona bude zkrácena z tří let na šest měsíců; dále bude doplněna podmínka aktivní legitimace tak, že návrh na zrušení opatření obecné povahy bude moci úspěšně podat pouze ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých vlastnických právech, pokud uplatnil námitky nebo připomínky v rámci řízení o vydání tohoto opatření; bude zaveden zkrácený proces pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; dojde k prodloužení cyklu úplných aktualizací územně analytických podkladů z dvou na čtyři roky; podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění právního stavu této dokumentace po aktualizaci nebo změně; k urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území bude zavedena možnost investora/žadatele nechat zpracovat potřebnou územní studii na vlastní náklady.

Naopak za negativní změnu navrhovanou novelou SZ jednoznačně považujeme zrušení pravomoci hlavního města Prahy vydávat vlastní prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, a to jak technické požadavky na stavby, tak i obecné požadavky na využívání území.

Novela SZ bohužel v podstatě nezavádí žádné z pravidel či nových institutů navrhovaných věcným záměrem zákona o dopravních liniových stavbách.4 Ve vztahu k výstavbě liniových dopravních staveb tedy nebyly relevantním způsobem odstraněny zásadní nedostatky dosavadní právní úpravy. A to přesto, že příprava věcného záměru zákona o dopravních liniových stavbách ministerstvem dopravy byla na začátku letošního roku pozastavena právě s odkazem na novelu SZ připravovanou ministerstvem pro místní rozvoj, která by měla dosavadní nedostatky právní úpravy odstranit.

Obecně lze shrnout, že nedostatky novely SZ podle našeho názoru spočívají především v tom, co v novele chybí (především zjednodušení procesu posuzování EIA a odstranění zásadních nedostatků dosavadní právní úpravy ve vztahu k výstavbě liniových dopravních staveb), nikoli v tom, co je v ní obsaženo (s výjimkou zmíněného zrušení historické pravomoci hlavního města Prahy vydávat vlastní prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu). Nelze než doufat, že v průběhu legislativního procesu dojde k nápravě těchto nedostatků.