Polovina Čechů vyhazuje jídlo, mnohem častěji potravinami plýtvají mladí lidé

• Celých 49 procent Čechů pravidelně vyhazuje jídlo, zjistil průzkum.
• Nejvíce jídlem plýtvají lidé do 29 let, naopak nejméně lidé z malých obcí.
• Nejčastěji v koši končí pečivo a hned za ním ovoce a zelenina.

Pro polovinu Čechů je běžné vyhazovat jídlo. Nejčastějším důvodem je přitom pocit, že jsou potraviny zkažené. Celá třetina tuzemských domácností dokonce likviduje potraviny nejméně jedenkrát týdně. Mezigenerační srovnání ukazuje, že třetina lidí starších 45 let nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má ale jen 13 procent mladých lidí do 29 let.

Trendem ovšem je, že se naprostá většina lidí snaží plýtvání jídlem snížit, například kupují jen to, co skutečně potřebují, nebo volí znovu uzavíratelné obaly, díky nimž potraviny zůstávají déle čerstvé. Zjistil to průzkum společnosti Tetra Pak, který v červenci realizovala agentura Stem/Mark a zúčastnilo se ho 500 respondentů.

,,Ačkoliv Češi často hledají způsoby, jak ušetřit, velká část domácností stále vyhazuje jídlo, 49 procent to dokonce činí pravidelně," říká Lenka Hálková, marketingová manažerka Tetra Paku. Mezi potravinami, které nějčastěji končí v koši, bezkonkurenčně vede pečivo - vyhazuje ho 55 procent Čechů. Podobně jako se starými rohlíky však Češi zachází i s ovocem a zeleninou, které likviduje 39 procent respondentů.

Velká část lidí při vaření špatně odhadne množství nebo jejich kuchařský výkon nedopadne dobře: takřka každý druhý se totiž přiznal k vyhazování uvařených jídel. Nejvíce s vařeným jídlem plýtvají mladí lidé do 29 let věku, připravené pokrmy hází do koše více než polovina z nich. Jen o něco lépe jsou na tom tekuté potraviny a mléčné výrobky.

Výrazně nejméně jídlo vyhazují lidé ve věkové skupině 45-59 let. ,,Starší lidé jsou zvyklí kupovat věci s větším rozmyslem, takže si z obchodu odnáší jen věci, které skutečně potřebují. Také už mají větší praxi a lepší odhad. Navíc umí ekonomičtěji zacházet se zbytky," konstatuje Hálková. Ovoce a zeleninu vyhazují výrazně více muži než ženy, naopak sociálně slabší domácnosti s příjmem do 20 tisíc korun jsou s vyhazováním ovoce a zeleniny nejopatrnější. Zemědělské plodiny vyhazuje jen 20 procent chudších domácností.

Ačkoliv Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že se zkazí, panuje zde nižší povědomí o tom, jakou roli v ochraně potraviny hraje obal. Více než polovina Čechů při nákupu tekutých potravin volí jako obal plast, ačkoliv si jen 15 procent myslí, že ochrání kvalitu potravin.

Lépe dopadly obaly, které lze po otevření znovu zavřít, takže obsah zůstane chráněný a čerstvý - v obchodě si je však vybírá jen každý pátý respondent. Nápojové kartony považuje za vhodnou ochranu 19 procent lidí. Výrazně vede sklo, ačkoliv neskýtá ochranu potravin proti světlu, za bezpečný obal ho považuje 62 procent respondentů. ,,Například v Maďarsku je poměr mezi vnímáním kartonů a skla daleko vyváženější. V Česku může být za preferencí skla především typická obliba piva, kterému skleněná lahev vyhovuje," dodává Hálková.

Ve všech věkových kategoriích v hodnocení propadly plechovky. ,,Pokud chceme jídlo udržet kvalitní po delší dobu, nesmí se k němu dostat tři hlavní faktory - teplo, světlo a vzduch. Pro skladování jsou tedy ideální právě obaly, které lze znovu pečlivě zavřít víčkem a zároveň nejsou průhledné. Jogurt byste po odtržení alobalu měli spotřebovat hned, ale džus nebo mléko balené v nápojovém kartonu, který znovu zavřete, vydrží v lednici několik dní," vysvětluje Hálková.

Zná to každý - jogurt se v ledničce schoval mezi tvarohem a balíčky se šunkou, a když se v pondělí konečně najde, datum spotřeby už je prošlé. ,,Češi prošlé potraviny nelikvidují bez rozmyslu, podle data spotřeby se řídí jen každý desátý. Daleko více dají na to, zda se jim jídlo zdá zkažené. Takové pravidlo vyznává 66 procent lidí," vysvětluje Hálková.

Velké množství jídla končí v kontejnerech jednoduše proto, že zbylo a Češi pro něj nenašli další využití. Tento problém odpadá v malých obcích do 5000 obyvatel, kde se místní snaží zbytky použít buď na krmení zvířat, nebo na kompostování. Češi se ale snaží množství vyhozeného jídla snižovat: s různými výsledky se pokouší nakupovat zboží, které zůstane déle čerstvé, a jídlo, které opravdu potřebují.

Proti plýtvání potravinami se již roky v Česku zasazuje například iniciativa Zachraň jídlo. Poukazuje na to, že s vyhozenými potravinami lidé mrhají i energií a zdroji planety. Například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje přes 15 000 litrů vody. Začátkem září například tato iniciativa uspořádala v centru Prahy happening s názvem Křivá polévka. Dobrovolníci při něm vařili pokrmy z ovoce a zeleniny, které by se nedostaly na pulty supermarketů, protože nevyhovují estetickým normám.

Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství se třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok.