Další problém německé energiewende: Sedláci se bojí o úrodu

Četné občanské iniciativy v Německu se už delší dobu bouří proti výstavbě stožárů dálkového vysokonapěťového vedení, které je podmínkou úspěchu vládní politiky odchodu od jaderných zdrojů a masivní podpory zejména větrných elektráren. Požadují, aby se elektřina vyrobená v obřích větrných farmách v Severním moři vedla na místo spotřeby na průmyslovém jihu země pod zemí. Nejnověji se ale ozvali i odpůrci této technologie.

Nikdo nechce, aby se mu za humny tyčily sedmdesátimetrové ocelové stožáry. Jejich odpůrci tvrdí, že hyzdí krajinu a že kvůli nim klesne cena pozemků i domů. Řešení podle nich představuje kabelové vedení hluboko pod zemí. K velké radosti a spokojenosti občanské iniciativy nazvané "Jsme pro kabel" byl nedávno dokončen první kabelový úsek nedaleko Münsteru ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Úsek nedaleko obce Raesfeld bude na rozvodnou síť napojen začátkem příštího roku.

Nadšení zastánců kabelu ale nesdílejí firmy provozující přenosové sítě a dokonce ani někteří němečtí rolníci. Než byl položen 3,4 kilometru dlouhý podzemní úsek u Raesfeldu, uběhlo půldruhého roku. Energetici museli překonat mimo jiné potok a "protáhnout" kabel pod důležitou silnicí. Bylo to složité a stálo to kolem 30 milionů eur, v přepočtu zhruba 810 milionů korun.Pás půdy kolem kabelového vedení, ve kterém nesmějí růst stromy, je široký 42 metrů. To pro případ, že bude nutné kabel opravit a stromy by představovaly překážku pro nasazení potřebné techniky. Potíž je i v tom, že na podzemním kabelu se v případě poruchy hledá poškozené místo podstatně hůř, než na drátech nadzemního vedení, a její odstranění je výrazně složitější, delší a dražší.

Je zde ale ještě i další problém - přehřátý kabel může vysušovat půdu. Jaké to bude mít důsledky pro zemědělství, dnes nikdo netuší. Mnozí sedláci, pod jejichž poli je mohutné kabelové vedení zakopané, jsou z toho nervózní. Nikdo jim totiž není schopen říci, nakolik kabel uložený ve dvoumetrové hloubce ovlivní hektarové výnosy obilí. Mohutné podzemní vedení, jímž "poteče" na jih proud pro tři miliony lidí, vyzařuje značné teplo. Kabel se zahřívá na pětatřicet stupňů Celsia a když se dočasně odpojí několik jeho svazků, může teplota stoupnout až na 50 stupňů. Sedláci se obávají, že kvůli tomu bude půda vysychat, což ovlivní její úrodnost.