zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

BREXIT, tentokrát ekologický

30.06.2016
Obecné
Zemědělství
Politika
Zdraví
BREXIT, tentokrát ekologický

Britským referendem o vystoupení z EU otázky životního prostředí, veřejného zdraví nebo bezpečnosti potravin opravdu nerezonovaly. Možná to byla chyba...

Více než 70 % legislativy v oblasti ochrany přírody a klimatu je schváleno na Evropské úrovni. Je spravedlivé poznamenat, že kromě regulace společného trhu je to jediná oblast legislativy, kde je to číslo takto vysoké. Neziskové nevládní organizace ve Velké Británii již před Brexitem neskrývaly, že právě legislativa EU zaručovala v UK vysoké standardy v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

Zastánci Brexitu poukazovali na to, že se bude moci UK vyvázat z nařízení EU v oblasti rybolovu a zemědělské výroby. Možná ano. Možná bude krátkodobě zajímavé zapomenout na rybolovné kvóty a opět zpustošit pobřežní vody. Možná bude zajímavé hospodařit bez evropských regulací vyplývajících ze společné zemědělské politiky, byť také samozřejmě bez evropských zemědělských dotací.

Když už jsme u dotací, tak negativní dopady odchodu z Unie zahrnují také samozřejmě omezení dotací na ochranu přírody, omezení financování výzkumu a vývoje, omezení zdrojů pro univerzity a neziskové organizace. Až Britové zjistí, že Britské univerzity jsou z cca 14 % financovány z rozpočtu EU, že evropské peníze financují v UK například 40 % veškerého výzkumu v oblasti rakoviny, že EU financovaný výzkum vytváří v UK kolem 20.000 pracovních míst a víc než miliardu liber pro britské HDP, tak asi leckomu ztuhne úsměv. Méně peněz samozřejmě půjde také na agro-environmentální programy v rámci podpory rozvoje venkovských oblastí a ochrany krajiny, zmizí podpora protipovodňových opatření a evropská pomoc při řešení živelných katastrof.

Dalším problémem může být ochrana ovzduší a klimatu. Závazky EU z Paříže budou muset pravděpodobně být v souvislosti s Brexitem překalibrovány a je velmi nepravděpodobné, že by sama Velká Británie byla nyní ambicióznější v oblasti ochrany klimatu či ovzduší. Odporovalo by to koneckonců i britské strategii a pozici, kterou UK během vyjednávání dlouhodobě prosazuje. Legislativa UK v oblasti ochrany ovzduší je z 50. let minulého století a má-li vůbec k něčemu sloužit, bude potřebovat důkladnou revizi. Vztah nové vlády k tomuto tématu může naznačovat nařčení bývalého starosty Johnsona z toho, že úmyslně zametl pod koberec zprávu, podle které sociálně znevýhodněné děti v Londýně trpí právě znečištěním ovzduší. Jenže znečištění nezná hranice, a i když je mezi námi a UK Lamanšský průliv, pokud se situace v UK zhorší, bude to mít dopad i na kontinentální Evropu.

Podobnou situaci mohou Britové očekávat v oblasti čistoty řek, vodních ploch, pláží, pitné vody i koupacích vod, konzervativní vláda nebude mít zájem nijak nahradit výpadek Evropského financování a sektor bude trpět nedostatkem peněz.

Na začátku článku jsem se zmínil, že ne vždy je dobré se evropských předpisů zbavovat. To je případ používání některých pesticidů a herbicidů, nazývaných agrobyznysem decentně "přípravky na ochranu rostlin". Tady se dá očekávat okamžitý útok na status quo, protože už v rámci jednání v Evropském parlamentu někteří europoslanci z UK proti opatřením v této oblasti protestovali. Týká se to zejména zákazu používání insekticidů jedovatých pro včely a další opylovače. UK dlouhodobě prosazovala jejich povolení. Podobně na tom bude otázka používání glyfosátu. Velká Británie se této látky rozhodně nechce vzdát. Stejně tak je v UK předpoklad rychlého nástupu používání geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Riziko pro kontinentální Evropany samozřejmě spočívá v obchodování se zemědělskými produkty vyrobenými pomocí tohoto typu "intenzivního" zemědělství.

Nejasný bude samozřejmě také osud, nejasný je osud zelené energie v rámci britského energetického mixu. V komplexu to může znamenat také třeba další rozvoj těžby břidličného plynu hydraulickým štěpením, další rozvoj uhelné energetiky, která bude bez projektů na zachycování a ukládání uhlíku, financovaných z rozpočtu EU, daleko horším zdrojem znečišťování. V souvislosti s informacemi o krachu financování zamýšlené jaderné elektrárny Hinckley Point to dává mimořádně "znečištěný" obrázek britské energetiky, krajiny a životního prostředí. Když jsem v roce 1994 byl na studijní návštěvě Velké Británie, bylo nejčastějším ekologizačním opatřením britských spaloven odpadu zvýšení komína tak, aby vítr zanesl zplodiny nad oceán. Zdá se, že v důsledku Brexitu by se tato doba a tyto metody mohly snadno vrátit i do energetiky.

Stejně jako ve všem, i v otázkách životního prostředí jsou důsledky Brexitu opravdu nejasné a málokdo očekává v této oblasti jakýkoli pozitivní vývoj.

europoslanec

Auror: RNDr. Pavel Poc, místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu.

www.PavelPoc.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí