Nahlédněte do hájemství české divočiny - Hnutí DUHA zveřejnilo studii o nových územích, která by mohla být ponechána přírodnímu vývoji
Horské svahy nad uhelným velkolomem Československé armády, kopce Chřibů, které
měla přetnout dálnice, vnitrozemská delta řeky Moravy u Olomouce, okolí pramenů
Odry či horské lesy v Javorníkách. Co mají společného? Podle odborníků ukrývají
tolik přírodních kvalit, že se mohou stát novými ostrovy divoké přírody v naší
krajině, pokud budou ponechána přírodnímu vývoji bez zásahů člověka. Vyplývá to
ze studie, kterou nechalo zpracovat a dnes zveřejnilo Hnutí DUHA
http://ceskadivocina.cz/studie-o-divocine/
[http://ceskadivocina.cz/studie-o-divocine/].
Horské svahy nad uhelným velkolomem Československé armády, kopce Chřibů, které měla přetnout dálnice, vnitrozemská delta řeky Moravy u Olomouce, okolí pramenů Odry či horské lesy v Javorníkách. Co mají společného? Podle odborníků ukrývají tolik přírodních kvalit, že se mohou stát novými ostrovy divoké přírody v naší krajině, pokud budou ponechána přírodnímu vývoji bez zásahů člověka. Vyplývá to ze studie, kterou nechalo zpracovat a dnes zveřejnilo Hnutí DUHA http://ceskadivocina.cz/studie-o-divocine/.
Hlavním cílem nové studie je odstartovat seriózní diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy i ekologickými organizacemi. Studie by měla sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně vyvíjet. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé. Právě tato místa mají velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům.
Zároveň Hnutí DUHA na tiskové konferenci představilo průvodce ,,Poznejte ostrovy české divočiny" pro ohleduplné turisty, kteří chtějí tato místa objevovat. Obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety a je nabitý zajímavostmi i fotografiemi. Zájemci si jej mohou objednat na adrese http://ostrovydivociny.cz [1] a je nabízen zdarma.
Všechna místa, kde mohou lidé obdivovat fascinující přírodní divadlo neustálých proměn přírody, jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou. Kromě čistě přírodovědných informací průvodce obsahuje i historické zajímavosti nebo tipy na pozoruhodné památky v okolí rezervací. Trasy vedou po turistických stezkách a až na výjimky se výletníci mohou v okolí stezek volně pohybovat.
Autoři studie, přírodovědci Jan Dušek a Michael Hošek při hledání míst, která jsou vhodná pro ponechání samovolnému vývoji, vycházeli z řady informací. Zkoumali, kde jsou lesy zdravé a blízké přírodnímu stavu, jaké rostliny a živočichové tam mají domov, kudy zvířata procházejí krajinou nebo kde se nacházejí mokřady mezinárodního významu. Do mapy promítli i místa, která jsou chráněna už dnes - ať už zákonem nebo díky smlouvě mezi úřady a vlastníky či správci pozemků [2]. Studie, kterou Hnutí DUHA předkládá, nabízí také přesnou a kdykoli znovu použitelnou metodiku, podle které byly lokality vhodné pro nová, ucelená území české divočiny vyhledána.
Cílem Hnutí DUHA je vyhlásit v ČR novou oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů. Podle celoevropsky přijímané koncepce ochrany biodiverzity totiž tvoří ochrana přírodních procesů spolu s ochranou biotopů a druhů tři nerozdílné pilíře. Nejen v Česku, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo [3].
Kromě celkově větší plochy pro naši divočinu chce získat ekologická organizace také její pestřejší síť, a to jak kvůli reprezentativnějšímu zastoupení různých přírodních společenstev, tak pro lepší dostupnost pro návštěvníky. Vhodná území jsou i v regionech, kde národní parky nikdy nevzniknou, a přesto v nich mohou ohleduplní turisté obdivovat fascinující přírodní procesy. Vyhledávání nových oblastí pro divočinu tedy nesouvisí s aktuální novelou zákona o ochraně přírody. Ta řeší pravidla pro národní parky, jejichž hlavním posláním je právě ochrana divočiny.
Lesy ponechané samovolnému vývoji mají pro poznání přírodních procesů zásadní význam. Vedle sebe se mohou uplatnit různá stádia života lesa (růst, zralost i rozpad). Přírodovědečtí, lesničtí i zemědělští odborníci tady mohou studovat přirozené proměny ekosystémů, a tak zjišťovat, jak se krajina přizpůsobuje například změnám podnebí.
Vybraná nejvhodnější místa se mohou stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízí turistům unikátní zážitky a mohou tak podpořit místní ekonomiku. Podle loňského průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila Masarykova univerzita, chce chránit divokou přírodu 71% občanů. Každý týden u nás vyráží do krajiny za odpočinkem čtyři miliony lidí [4].
Tomáš Kočko, patron beskydské divočiny, řekl:
,,Je pro mě příjemným překvapením, že Hnutí DUHA nás, turisty, kteří rádi chodí do přírody, zve do chráněných území. A ještě víc mě těší, že čtyři z pěti území budoucí divočiny jsou na Moravě. Ba co víc, jedno je přímo u nás v Beskydech. V Beskydech jsem se narodil a trávím tady svůj veškerý volný čas. Jsem součástí toho všeho dokola, pocházím odsud. Znám nejvyšší kopečky i původní jedlobukové lesy a jsem tady doma. Měl jsem tu čest navštívit prales Mionší. Je nepopsatelně nádherný! Žel bohům je zavřený, lidi ho nemůžou vidět, je tam zákaz vstupu. Hnutí DUHA teď nabízí budoucí otevřený prales na Makytě a navíc tu úžasnou možnost sledovat, jak přirozeně vzniká."
Michael Hošek, zpracovatel odborné studie, řekl:
,,I když je česká příroda velmi pozměněná dlouhodobým využíváním, stále u nás nalezneme území, kde můžeme sledovat její nerušený vývoj a zároveň území s takovým potenciálem. Lokality, kde nezasahujeme a sledujeme přirozené procesy, nevyhnutelně patří do portfolia přístupů české i světové ochrany přírody. I zde je však nezbytná spolupráce porozumění veřejnosti a s vlastníky či správci, bez kterých není jejich ochrana možná."
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, řekla:
,,Ochrana přírodních procesů, která je třetím a v Evropě se rozvíjejícím pilířem ochrany biodiverzity, u nás dosud neměla zpracovanou konkrétní odbornou metodiku, která by byla podrobená odborné i veřejné debatě. V roce 2010 jsme přišli s obecným konceptem, jak a proč u nás divočinu chránit, a dnes ho naplňujeme konkrétní analýzou, která říká, kde v Česku můžeme divočinu mít. Vyplývá z ní, že jde zejména o lesy, které jsou pro naše zeměpisné šířky skutečně typické. A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, nabízíme k debatě odbornou analýzu, kde by v Česku mohla vzniknout nová místa divočiny, tedy pralesů ovládaných samovolnými procesy."
,,Les není jen druhem majetku, je to mimořádné společenství navzájem provázaných hub, lišejníků, mechů, bylin, stromů, brouků, obojživelníků, ptáků, savců a dalších článků, které svým významem přesahují území lesa. K divoké přírodě máme velký respekt a jsme přesvědčeni, že i v osídlené české kulturní krajině se najdou místa, která je možné ponechat přírodě, aby v nich hospodařila podle svého. A budeme rádi, když taková místa budou navštěvovat ohleduplní návštěvníci, aby v nich čerpali sílu i ponaučení. V průvodci představujeme a zveme na místa, která jsou jen několika ukázkami koutů našeho území, kde jsou pro vznik nových ostrovů české divočiny nejlepší předpoklady. Příroda je úžasné jeviště, které nabízí každý týden, každý měsíc, každé roční období i každý další rok nové a neopakovatelné představení."
Sdílet článek na sociálních sítích
