zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Domácí vodní hospodaření: Kolik vody spolkne zahrada?

09.01.2017
Voda
Domácí vodní hospodaření: Kolik vody spolkne zahrada?

I když zdaleka nejvíc vody v domácnosti spotřebujeme na úkony spojené s hygienou, nemalou část spolknou u rodinných domů nebo chalup také zahrady.

Zajímá vás, kolik vody průměrně spotřebuje trávník nebo ovocné stromy? A jak je možné v obdobích sucha vodu ušetřit? Pak si najděte dvě minuty na náš článek.
Letos i v minulých letech přistoupily z důvodu sucha některé obce k zákazu zalévání či dalším omezením odběru vody. ,,Zákaz zalévání je většinou krajní řešení, když v daném území začíná hrozit ztráta povrchového nebo podzemního zdroje vody, který slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Kompetence k vyhlášení takového zákazu má místně příslušný vodoprávní orgán. Zákaz zalévání vydávají také obce, a to zejména ty, které mají pro své obyvatele vlastní zdroj vody (studnu, vrt) nebo jsou provozovatelem místního vodovodu a nemají možnost připojení na jiný zdroj vody (např. na nějaký skupinový vodovod). V takové obci pak většinou starosta občany žádá, aby nezalévali a maximálně omezili spotřebu vody (neplnili bazény apod.)," vysvětluje analytik společnosti Deloitte Vilém Žák.
Nejvíce spolknou trávníky, stromům stačí závlaha jednou za měsíc
Průměrně veliká zahrada u rodinného domu přitom podle dat Výzkumného technologického institutu denně ,,spolkne" až 100 litrů vody. Pokud tuto spotřebu rozpočítáme na čtyřčlennou domácnost, ročně každý jeden člověk spotřebuje zaléváním zhruba 9100 litrů. To je například jen třikrát méně než na celoroční sprchování a jen 1,6krát méně než na splachování WC po celý rok.
Jedním z nejnáročnějších ,,spotřebitelů" vody na zahradách je bezpochyby trávník. Roční úhrn srážek přitom v klimatických podmínkách České republiky pokryje zhruba třetinu, ve srážkově bohatších oblastech maximálně polovinu množství vody potřebného pro jeho optimální růst. Jeden metr čtvereční trávníku by měl ideálně dostat každý týden 25 až 40 litrů vody, u náročnějších trávníků na propustných podložích (například na golfových hřištích) to může být až 50 litrů týdně.
Při zavlažování trávníků tak přicházejí nejčastěji na řadu automatické závlahové systémy, které je možné nastavit tak, aby nedocházelo k plýtvání vodou. S výjimkou čerstvě vysetých trávníků postačí jejich zapnutí jen 2-3krát týdně, vždy tak, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká do hloubky 8-12 cm. To znamená zhruba 10-15 litrů na jeden metr čtvereční, ideálně brzy ráno nebo večer, aby nedocházelo k výparu a rostliny neutrpěly teplotní šok.
V případě ovocných stromů, které nechybí na většině zahrad, je poměrně těžké určit, jak moc je nutné je zalévat. Záleží na řadě faktorů - velikosti a stáří stromu, poloze zahrady, zda strom právě plodí, či nikoli. U vzrostlých stromů je podle odborníků vhodnější zavlažovat méně často, ale zato větší dávkou, aby se půda provlažila až do hloubky přibližně jednoho metru. Některé zdroje uvádějí, že je vhodné zalévat pouze 1-2krát měsíčně dávkou kolem 100 litrů na jeden strom. Jiné zase doporučují zavlažování jednou týdně při dávce 20-30 litrů na metr čtvereční.
,,Potřeba závlahové vody je dána několika faktory. Jednak jsou to srážky a teplota, které přímo ovlivňují aktuální evapotranspiraci (výpar vody z povrchu půdy spolu s výparem z rostlin), a dále je to rychlost odtoku srážkové vody průsakem a kapilární vzlínání z podzemní vody. Převedeno do srozumitelné mluvy, jde o dostupnost vody pro rostliny v průběhu vegetačního období. V našich zeměpisných šířkách se používá pouze tzv. doplňková závlaha, během srážkově normálního roku je totiž v našich podmínkách většina rostlin schopna přežít bez závlahy. K dosažení maximálního výnosu u produkčních rostlin (ovoce, zelenina) je ale i v našich podmínkách závlaha nezbytná," říká Vilém Žák.
,,V našich podmínkách platí, že za normálních podmínek se evapotranspirace u většiny běžných rostlin pohybuje v rozmezí 5-6 mm za den. Z toho vyplývá, že v období bez srážek je třeba tuto ztrátu doplňovat. Ten, kdo na zahrádce pěstuje zeleninu, která je na vláhový deficit velmi citlivá, bude muset zalévat každý den. Okrasná zahrada stačí zalévat třeba jen jednou za 2-3 dny, ale závlahová dávka by měla být vyšší (alespoň 10-15 mm/m2). Samozřejmě velmi záleží na efektivitě využití závlahové dávky. To ovlivňuje denní doba, kdy se zavlažuje, a samozřejmě také způsob, jakým se zavlažuje (postřikovač, kapková závlaha atd.)," dodává Žák.
Jak ušetřit při zalévání? Není to žádná věda
  • Zalévejte méně často, ale o to intenzivněji
Jak už jsme zmínili u ovocných stromů, díky pořádné zálivce třeba jen jednou za týden se voda dostane do větších hloubek a nedochází tak k velkému výparu. Navíc se díky tomu méně daří plevelu nebo různým travinám, které mají kořeny mělko v půdě, a méně častá vlhkost na listech snižuje riziko rostlinných chorob.
  • Zachyťte dešťovou vodu
Dešťová voda je pro rostliny vhodnější než voda ze studen či vodovodů a při vhodném systému filtrace ji můžete používat i na řadu dalších činností. Na zbudování nádrží na zachycování dešťové vody, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace, navíc bude stát finančně přispívat.
,,Jedním z hlavních důvodů, proč je dešťová voda vhodnější pro zálivku rostlin, je její teplota. Voda z vodovodu či studny má relativně nízkou teplotu, kolem 10 °C. Jestliže takovou vodou zaléváme během horkého letního dne, zalévaná rostlina může utrpět teplotní šok. Dalším důvodem je, že voda ze studny s nekontrolovanou kvalitou vody může obsahovat nežádoucí cizorodé látky, které se při zálivce dostávají do půdy a následně do rostliny," doplňuje ke spotřebě vody Vilém Žák.
  • Zkuste čerpat například z potoka
Pokud máte v blízkosti zahrady například potok, čerpat z něj vodu pro vlastní potřebu není problém. Pokud k tomu ale budete využívat jakékoli technické zařízení, měli byste tento krok podle zákona konzultovat s místně příslušným vodoprávním orgánem.


Zdroj: www.vodazakladzivota.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
29
11. 2017
29-30.11.2017 - Konference
Salzburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí