Česká sázka na atom je sázkou na ztrátu a nejistotu

Česká vláda počítá s masivním rozvojem jaderné energetiky, aniž bere v úvahu ekonomiku rozestavěných či projektovaných jaderných elektráren v Evropské unii. Tři rozestavěné jaderné elektrárny se potýkají s prodražením na dvojnásobek až trojnásobek původního rozpočtu. Čtvrtý, teprve připravovaný projekt, vykazuje již nyní podstatně vyšší náklady na výrobu elektřiny, než o jakých uvažují české plány.

Energetická koncepce státu neobsahuje žádnou variantu, která by nepočítala s rozvojem jaderné energetiky, přičemž výroba jaderné elektřiny má vzrůst o 60 až 100 %. Preference jaderné varianty je přitom založena na nereálných cenových odhadech. Jsou výrazně nižší než v případě britského Hinkley Point - projektu, který v přípravě na výstavbu pokročil v Evropě nejdál, ani nezohledňují několikanásobné zdražení již rozestavěných elektráren na Slovensku, ve Francii či Finsku.

Vyplývá to z nového informačního listu Český jaderný optimismus a britská realita, který dnes na snídani s novináři v Praze zveřejnilo Hnutí DUHA: http://hnutiduha.cz/publikace/cesky-jaderny-optimismus-britska-realita, infografika: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2016/11/cesky_jaderny_optimismus_a_britska_realita_www_infografika.pdf

Podkladová analýza ministerstva průmyslu ke státní energetické koncepci počítá s investičními náklady zamýšlených českých reaktorů na úrovni 5 230 EUR/kW bez nákladů na pořízení úvěru. Přitom podle poslední verze smlouvy mezi britskou vládou a společností EDF má být elektrárna Hinkley Point C postavena za 17,6 miliard liber v dnešních cenách. To odpovídá ceně 6 395 EUR/kW. Podstatný rozdíl je způsoben zřejmě tím, že v českém případě jde jen o teoretický propočet a v britském už o časově pokročilejší a tedy realističtější údaj ze smlouvy mezi zákazníkem a dodavatelem.

Rozdíl v investičních nákladech se promítá také do garantovaných výkupních cen, které zajímají spotřebitele: zatímco ministerstvo průmyslu odhaduje potřebnou garantovanou výkupní cenu na 66 až 86 eur za megawatthodinu, pro projekt Hinkley Point byla schválena na úrovni 118 EUR/MWh. Vzhledem k tomu, že evropská tržní cena elektřiny je kolem 30 EUR/MWh, rozdíl doplatí zákazníci - čím je větší, tím zaplatí více.
Druhým evropským jaderným projektem, který se výrazně přiblížil stavbě, jsou dva nové bloky v maďarské jaderné elektrárně Paks. Letošní studie společnosti Candole Partners ukazuje, že výstavba zdejších reaktorů není ekonomicky smysluplná pro žádný z pravděpodobných scénářů vývoje cen elektřiny a souvisejících komodit [1].

Růst nákladů na výstavbu se netýká jen přípravné fáze, ale zpravidla pokračuje i po jejím zahájení. U rozestavěných evropských jaderných elektráren došlo k navýšení rozpočtu mezi zahájením výstavby a dneškem z 3,3 na 10,5 miliardy eur ve francouzském Flamanville a z 2,8 na 5,4 miliardy eur ve slovenských Mochovcích. Důsledek jsou miliardové ztráty velkých jaderných firem (Areva, Toshiba - Westinghouse) či arbitrážní spory mezi dodavateli a odběrateli (Areva proti TVO - společnosti, která si objednala další rozestavěnou a prodražovanou jadernou elektrárnU Olkiluoto ve Finsku).

Jaderná energetika v posledních letech globálně stagnuje. Ve výrazném poklesu jí brání jen výstavba nových reaktorů v Číně. Oproti maximální celosvětové produkci jaderných elektráren v roce 2006 byla loňská o 8 % nižší. Počet reaktorů provozovaných v Evropské unii klesl oproti maximu v roce 1988 už o padesát.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
,,Vládní plány na velký rozvoj české jaderné energetiky stojí na písku, vycházejí totiž z nereálných cenových předpokladů. Jako bychom žili na pustém ostrově a ne uprostřed Evropy. Všechny aktuálně rozestavěné evropské jaderné elektrárny spojuje to, že během plánování i výstavby několikanásobně vzrostla jejich cena. Odhady, na kterých staví česká energetická koncepce, to ignorují a jsou proto nepřiměřeně optimistické. Vycházejí z předpokladu, že se uvažované české jaderné reaktory vyhnou všem potížím, kterých se nedokázali vyvarovat Britové, Francouzi, Finové nebo Slováci. To je však nereálné. Místo sázky na jadernou kartu je lepší připravit takovou variantu energetické koncepce, která nebude počítat s rozvojem jaderné energetiky."

Jan Ondřich, analytik Candole Partners, řekl:
,,Investice do maďarské jaderné elektrárny Paks II je naprosto nesmyslná. I pokud počítáme s velmi optimistickými čísly maďarské vlády, tak zjistíme, že investice se nikdy nevrátí. A to i vzroste-li cena elektřiny na dvojnásobek dnešní hodnoty v cenové úrovni roku 2015. Podporu, tedy rozdíl mezi tržní cenou a cenou, kterou potřebuje Paks II, aby se investice vrátila, zaplatí maďarští daňoví poplatníci. Evropská unie by měla tuto podporu zakázat, neboť zásadně omezí konkurenční prostředí na trhu výroby elektrické energie."