Ministr Marian Jurečka: Zcela podporuji přírodě blízká opatření pro naši krajinu, vody a lesy. Realita jeho ministerstva: škrty těchto opatření
Ministr zemědělství Marian Jurečka se veřejně postavil za šetrná,  přírodě blízká lesní a vodní opatření v plánu adaptací na změnu klimatu a  dal tak za pravdu Hnutí DUHA.  Prohlásil: ,,Aktivity hnutí DUHA, tedy  přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými  silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy" [1]. Ministr to řekl v reakci na kritiku svého úřadu při vládním schvalování adaptačního plánu na změny klimatu.
Tiskové  vyjádření ministerstva zemědělství je v příkrém rozporu s jeho reálným  postupem při mezirezortním projednávání Národního akčního plánu adaptace  na změnu klimatu, který předkládá ministr životního prostředí Richard  Brabec. Během připomínkování MZe rozporovalo klíčové návrhy MŽP a trvalo  na postupech, které výslovně směřují proti přírodě i ekonomicky  nejvýhodnějším postupům, jak přizpůsobit krajinu na postupující změnu  klimatu. 
Ministr Richard Brabec již během projednávání bohužel v  několika zásadních bodech ministerstvu zemědělství ustoupil a adaptační  plán citelně oslabil. Vláda má plán na druhý pokus opět projednávat v  pondělí.
Ministr Jurečka v reakci na tiskovou zprávu Hnutí DUHA [2] uvedl: ,,Dobře  totiž víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým  hospodařením zemědělců a lesníků. Náš rezort byl první, kdo se začal  problematikou sucha zabývat z dlouhodobějšího hlediska." 
Hnutí  DUHA vítá veřejný postoj ministra Jurečky. Nyní by tedy měl na zasedání  vlády stáhnout dosavadní návrhy MZe na změny, které omezují právě  přírodě blízké hospodaření v lesích, revitalizace vodních toků a další  přírodě blízké postupy pro dostatek vody v krajině a zdravé lesy. 
Prozatím  však MZe v rozporu s deklaracemi Mariana Jurečky trvá na vypuštění  úpravy  lesního zákona tak, aby umožnil hospodaření výběrnými způsoby  namísto holosečí [3]. Přitom se jedná právě o přírodě blízkou metodu a  navíc MŽP už ustoupilo z původního důrazu a vypustilo bohužel i návrh na  snížení maximální povolené velikosti holosečí. MŽP prosazovalo zrušení  výjimky z lesního zákona na dvouhektarové holoseče na příkrých svazích,  ale MZe to odmítlo. Přitom i hektarová holina je příliš velká. Zvláště  na svažitých územích dochází k nadměrné erozi a snižuje se tak hodnota  lesní půdy i podmínky pro obnovu lesa. MŽP také požadovalo, aby smrky  nebyly vysazovány v nižších polohách (do 5. vegetačního stupně), kde  oteplováním klimatu hynou, ale MZe to rozporovalo. Ministerstvo řízené  nyní Marianem Jurečkou také už dvacet let odkládá novelu klíčové  vyhlášky, která by změnila minimální zastoupení melioračních a  zpevňujících dřevin (listnáčů a jedle). Smrky se tedy stále vysazují  tam, kam podle přírody nepatří, a kde vlivem klimatické změny  chřadnou.     
MZe také deklaruje, že přehradní nádrže jsou jen  doplňkovým opatřením. Ministr Jurečka řekl: ,,Pouze chceme, aby bylo v  obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrží jako zdrojů  zásob pitné vody může být jednou z možností především pro budoucí  generace, jak bojovat se změnou klimatu". Přestože právě to MŽP  navrhuje, MZe chce ve své připomínce důraz na přehrady dále zvýšit.
MZe  také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků,  který po léta podporuje a financuje MŽP, a to i přesto, že mu MŽP již  vyšlo vstříc a škrtlo konkrétní údaj o délce toků, které mají být  revitalizovány [4]. Ministerstvu řízenému Marianem Jurečkou zásadně  vadil i údaj, že by se mělo zpřírodnit pouhých 200 kilometrů našich řek a  potoků. Přitom narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do  nížin, namísto aby zasakovala. Během minulého století se délka našich  vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo riziko povodní i sucha.  MZe se tak přímo snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu. 
Pokud  ministr Jurečka v pondělí ve vládě přehodnotí dosavadní postup svého  úřadu, dostane vláda šanci na schválení účinného plánu pro adaptace,  který by podpořil zdraví lesů, zadržování vody i ochranu unikátní divoké  přírody v naší krajině. K tomu by však musel navíc ministr Brabec  kývnout na návrh Úřadu vlády k rozvoji srovnávacích přírodních území  vhodných k zjištění, jak se přírodní ekosystémy vyrovnávají se změnami  klimatu. Zatím bohužel MŽP toto navýsost přírodní opatření  nepodpořilo.   
Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a  termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné  správě zlepšit. Vládní schválení škrtů navržených ministerstvem  zemědělství a absence rozvoje území pro svobodný vývoj přírody by z něj  však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a  její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
,,Vítáme  prohlášení ministra zemědělství Mariana Jurečky pro podporu přírodě  blízkých způsobů péče o hospodářské lesy a vodní režim v krajině. Postup  jeho ministerstva při projednávání adaptačního plánu na změnu klimatu  byl však dosud právě opačný. Pokud pan ministr myslí svá slova vážně,  stáhne v pondělí na vládě dosavadní připomínky svého úřadu, které  požadují vyškrtnout přírodě blízké lesní hospodaření a revitalizaci  vodních toků. Jinak to byla jen slova do větru."
"Přírodě blízká,  šetrná opatření by přitom na rozdíl od peněz utopených ve vodních  nádržích skutečně výrazně pomohla zdržovat vodu v krajině a předcházet  tak povodním i suchům.  Technické postupy mají smysl jen jako doplněk k  přírodním. Stejně tak šetrné, výběrové hospodaření v lesích namísto  velkých pasek a také vysazování většího množství listnáčů namísto smrků v  nižších polohách by zásadně ozdravilo naše lesy a zlepšilo jejich  klimatickou funkci." 
"Ministr Richard Brabec by měl v adaptačním  plánu přistoupit na rozumné návrhy Úřadu vlády k rozvoji  reprezentativních území pro zachování nerušeného přírodního vývoje. Jen  taková území nám poskytnou poznatky, jak se přírodní lesy vyrovnávají se  změnami klimatu. Nyní je přírodnímu vývoji ponecháno jen 0,3% území ČR,  zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá. Také podle  nedávných průzkumů si lidé cení divoké přírody a chtějí jí daleko víc." 
