Někteří senátoři znovu zkoušejí torpédovat ochranu přírody v národních parcích

Senát zítra projedná na plénu vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Novela schválená poslanci v prosinci se snaží omezit spekulace s pozemky a tlak na další zástavbu národních parků a vystavuje stopku dalšímu rozprodeji veřejných pozemků v majetku státu. Senátor Jaroslav Větrovský (ANO) ovšem přišel s komplexním pozměňovacím návrhem, který doslova torpéduje ochranu přírody a harmonické krajiny národních parků. Navrhuje například možnost rozprodat veřejné pozemky na významné ploše národních parků. To by výrazně omezilo ohranu krajiny v národních parcích před developerskou výstavbou.

Pozměňovací návrh senátora Jaroslava Větrovského obsahuje 33 bodů změn, z nichž jen jedna je za určitých okolností pro ochranu přírody přínosná. Ty nejzávažnější vycházejí vstříc spekulantům s pozemky a další zástavbě národních parků. Větrovského návrh ale již podpořil Ústavně-právní výbor Senátu a zítra o něm budou hlasovat ostatní senátoři na plénu.

Senátor Jaroslav Větrovský a senátní Ústavně-právní výbor mimo jiné:

- Navrhují (bod 30. pozměňovacího návrhu) možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé tzv. zóně kulturní krajiny. Ta bude obsahovat zastavěná a zastavitelná území obcí a některé trvale obhospodařované lesy, louky a pole. Může v případě NP Šumava tvořit pět procent jeho rozlohy, jako je tomu dnes, ale také deset procent nebo v extrémním případě i polovinu národního parku, podle toho, jak budou v praxi aplikována nová pravidla pro vytváření zonace.

- Navrhují (bod 33. pozměňovacího návrhu) zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu na pozemky, které se jejich majitel rozhodne prodat. Záměrem pozměňovacího návrhu je zabránit státu, aby pozemky vykoupil pro ochranu přírody a krajiny. V praxi tyto pozemky skupují developeři, aby prosadili jejich zástavbu. Známým příkladem je Zhůří v srdci NP Šumava, kde obejitím předkupního práva státu skoupil developer Roman Kreuziger v rozporu se zákonem pozemky od jiných vlastníků a nyní usiluje o souhlas k výstavbě nových domů, parkoviště a hotelu.

- Navrhují, aby rozvoj obcí měl v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu).

- Navrhují oslabit až znemožnit ochranu přírodní zóny (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu) mimo jiné zavedením nevhodné terminologie nebo vypuštěním důvodů, které opravňují provádět vyjmenované činnosti v rozporu s režimem přírodní zóny

- Navrhují významnou část lesů národních parků převést do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu).

Větrovského návrh znovu zkouší otevřít bránu dalším spekulacím s pozemky. Například v Národním parku Šumava část pozemků již dříve získali lidé blízcí ODS, realitní, developerské a stavební firmy i advokátní kanceláře z Klatov, Prachatic, Prahy, Brna nebo Příbrami. Dřívější návrh zákona o NP Šumava senátora Tomáše Jirsy (ODS) a jeho kolegů je chtěl přeřadit do dnešní třetí zóny, kde je pak možné je pouhou změnou územního plánu převést na stavební parcely [1]. Poslanecká sněmovna však tehdy tento nájezd na státní pozemky smetla ze stolu [2].

Hnutí DUHA apeluje na senátory, aby zákaz dalšího rozprodeje veřejných pozemků v národních parcích, schválený již poslanci, potvrdili. Ekologická organizace varovala, že i tam, kde by nebyly pozemky přeměněné na stavební parcely a dál se na nich lesnicky nebo zemědělsky hospodařilo, není jejich rozprodej pro stát výhodný [3]. Proto se ve všech evropských národních parcích státy snaží naopak pozemky vykoupit.

Krajina národních parků je lukrativním a přitažlivým prostředím pro celou řadu investorů se zájmem budovat nové apartmány i honosná sídla prominentních podnikatelů. Současně se ale díky přísnějšímu režimu ochrany než kdekoliv jinde alespoň zčásti daří výstavbu regulovat. Zmiňovaný pozměňovací návrh ovšem stupeň ochrany markantně snižuje. Důležitou pojistkou proti pokračující výstavbě je fakt, že řadu pozemků vlastní stát.

Ceny pozemků jako potenciálních stavebních parcel v NP Šumava dnes dosahují značně vysokých cen srovnatelných například s pozemky v okolí Prahy. Ceny se pohybují okolo 1000 Kč/m2, ale místy stoupají až k více než 3000 Kč/m2. Například obec Modrava prodává stavební pozemky za 3500 kč/m2 [4]. Obce získaly v minulosti pozemky od státu bezúplatným převodem.
Stejný návrh na rozprodej pozemků v majetku státu zkoušel již v poslanecké sněmovně prosadit poslanec Jan Klán (KSČM). Po té, co se seznámil s jeho důsledky, jej ale stáhl a uvedl, že mu jej předal a o předložení požádal zástupce šumavských obcí.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
,,Pozměňovací návrh senátora Větrovského z ANO k novele zákona o ochraně přírody a krajiny je hrůzostrašný. Znamenal by vážnou komplikaci pro existenci našich národních parků. Ukazuje také, že důvodem je snaha developerů a spekulantů dostat se k lukrativním pozemkům v majetku státu. Zítra se při hlasování v Senátu uvidí, kteří senátoři podpoří ochranu přírody a kteří rozkradení našich národních parků."