zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Navržené metody hospodaření ve smrkových porostech reagují na změnu klimatu

23.03.2017
Klimatické změny
Les
Navržené metody hospodaření ve smrkových porostech reagují na změnu klimatu

Adaptace na změnu klimatu je v současnosti velmi aktuálním tématem a přirozeně se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství, které na měnící se podmínky životního prostředí musí účinně reagovat.

Proto vědečtí pracovníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Vojenských lesů a statků, s. p. zpracovali metodické postupy, které se věnujíadaptaci smrkových porostů na změnu klimatu s cílem snížení škod a podpory produkční funkce.

Smyslem jejich práce je přiblížit postupy hospodaření ve smrkových porostech České republiky, které podpoří schopnost těchto porostů poskytovat požadované ekosystémové funkce v podmínkách změny klimatu s důrazem naprodukci lesa. S ohledem na vysokou zranitelnost smrkových porostů biotickými i abiotickými činiteli se většina navrhovaných opatření týká snížení těchto škod různými úpravami hospodaření, které zahrnují i snížení zastoupení smrku a náhradu jinými, odolnějšími dřevinami.

Navzdory relativně vysoké míře poškozování smrkových porostů a značnému podílu nahodilých těžeb představuje smrkové dřevo klíčovou komoditu lesního hospodářství České republiky. Smrk je vystaven působení široké škály škodlivých činitelů. Z těch abiotických způsobuje největší škody vítr, sníh a námraza. Z biotických je nejvýznamnějším podkorní hmyz. Zejména ve 3.-5. lesním vegetačním stupni jsou smrkové lesy často poškozovány suchem, přičemž tento typ poškozování může se změnou klimatu narůstat. Podle předpokladů objem nahodilých těžeb v období následujících 50 let v České republice bude v průměru představovat přibližně 6,3 miliónu metrů krychlových ročně.Měnící se podmínky prostředí představují pro lesního hospodáře výzvu přizpůsobit lesy ahospodaření vnich nové situaci využíváním aktuálních poznatků a přístupů k pěstování, hospodářské úpravě a ochraně lesa.

,,Kopatřením přistupujeme jako kpreventivním, čili zaměřeným naposílení přirozených adaptačních mechanizmů stávajících relativně zdravých porostů tak, aby byly nepříznivé vlivy změny klimatu omezeny anaopak, příznivých vlivů bylo využito. Primárním cílem navrhovaných opatření proto není stabilizace akutního rozpadu smrkových porostů, se kterým se setkáváme v některých regionech. Protože míra povědomí odborné a laické veřejnosti ohledně rizik souvisejících se změnou klimatu, potřeby adaptace lesů amožných přínosů je obecně nanízké úrovni, předchází praktické části metodiky obecný rozbor principů jednotlivých adaptačních opatření, který má napomoci lepšímu pochopení navrhovaných opatření ajejich využívaní vpraxi," vysvětlují autoři.

lesy

V důsledku změny klimatu dochází ke změně produkce dřevin, zejména ve smyslu posunu jejich produkčního optima do vyšších nadmořských výšek. Tento vývoj je vsouvislosti sadaptací lesa nazměnu klimatu zapotřebí zohlednit anasnížení produkce jedné dřeviny reagovat zaváděním náhradních dřevin, jejichž produkce může vdaných podmínkách působit kompenzačně.

Jedním zopatření, které metodika popisuje, je úprava dřevinné skladby. V podmínkách České republiky se toto opatření zaměřuje především na snižování výměry zranitelných smrkových porostů v nižších vegetačních stupních (zejména ve 3. a 4. LVS), zvyšování zastoupení dřevin tolerantních ke stresu suchem v nižších a středních polohách a zlepšení přirozených adaptačních schopností lesa zvýšením druhové diverzity.

Dalším opatřením je adaptace lesních ekosystémů pomocí pěstebních opatření. Umělá obnova je důležitým nástrojem pro změnu dřevinné skladby. Vhodné výchovné zásahy mají při adaptaci význam zhlediska podpory produkce, zlepšování vodní bilance akoloběhu živin vporostech, čímž je možné vylepšit celkovou vitalitu porostů ajejich přežívánívnepříznivých podmínkách.

Navrhovaná opatření nepředstavují návod pěstování porostů od jejich založení po obmýtí, ale doporučují, jak v současnosti přistupovat k porostům v různých věkových fázích.

V návrhu druhové skladby jsou významně zastoupeny dřeviny s dobrou kvantitou a kvalitou produkce (modřín, douglaska, jedle obrovská, třešeň, dub atd.). Smrk (pokud se bude jednat o vhodný chlumní ekotyp) může dál plnit produkční funkci, nejlépe však ve směsích s výše jmenovanými dřevinami.

Tvůrci nových metod se opírali o výsledky řešení projektu NAZV QJ1220316 a množství domácích a zahraničních studií a dokumentů.V České republice jedním z materiálů, jenž se věnuje tomuto tématu, je i dokument ,,Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR" (MŽP 2015), který zahrnuje i část věnovanou lesnímu hospodářství.

O tom, že toto téma nabývá stále více na významu, svědčí také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda ČR v lednu letošního roku.

Certifikovaná metodika je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_15_2016.pdf

Autoři metodických postupů pro praxi:Doc. RNDr. Tomáš Hlásny, Ph.D., Prof. Ing. Róbert Marušák, Ph.D., Ing. Jiří Novák,Ph.D., kontakt: e-mail: novak@vulhmop.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
4. 2018
28.4.2018 - Exkurze
Křivoklátsko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí