zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ledovcový souvek s pozůstatky trilobitů Paradoxides a baltský jantar

29.04.2017
Geologie
Ledovcový souvek s pozůstatky trilobitů Paradoxides a baltský jantar
Nálezy z Ostravska představené na 4. setkání sběratelů souvků v muzeu souvků v Bolaticích 22. 4. 2017

Aleš Uhlíř

Dne 7. 6. 2014 uveřejnil EnviWeb článek Kamenná surovina v moravskoslezských ledovcových sedimentech a muzeum pazourku v Bolaticích jako doklad jejího výskytu. Od září roku 2015 se v Bolaticích v muzeu souvků (muzeum pazourku, které se nachází v areálu Skanzenu lidových tradic a řemesel, bylo přejmenováno na muzeum souvků) pravidelně dvakrát ročně, vždy v dubnu a v září, pořádají setkání sběratelů souvků a těch, kteří se zajímají o souvkovou problematiku. O těchto akcích podává zprávy německý časopis Geschiebekunde aktuell, vydávaný společností pro výzkum souvků (Gesellschaft für Geschiebekunde) v Hamburku. Jedná se o přední evropské periodikum věnované ledovcovým souvkům, které vychází čtyřikrát ročně a v jehož vědecké radě působí mimo jiné také odborníci z německých universit na sedimentární a krystalické souvky, paleontologii a pravěk. Časopis je jako odborné periodikum o souvcích rozšiřován zejména v oblasti Skandinávie.

Čtvrté setkání se konalo na Den Země, dne 22. dubna 2017. Přišlo přes 30 účastníků. Někteří z nich souvky sbírají, jiní se kromě sbírání souvků zabývají také jejich výzkumem a někteří účastníci setkání jsou lidé se zájmem o přírodu. Akce byla zahájena v 9 hodin v muzeu souvků a pak pokračovala v kulturním domě. Ze stovek účastníky vystavených ledovcových souvků bylo mnoho pozoruhodných a nelze je zde všechny zmínit. Jako malá ukázka toho, jak zajímavé ledovcové souvky se v moravskoslezské oblasti vyskytují, alespoň dva z vystavených souvků.

Mezi souvky ze sedimentárních hornin vzbudil pozornost souvek nalezený panem Ferdinandem Scholzem na agrární haldě u Brumovic. Má rozměry 25 x 17 x 5,5 cm a jde o horninu nordického původu. Původně byly kónické otisky uprostřed souvku považovány za otisky hyolitů a hornina souvku za hyolitický pískovec ze spodního kambria původem z baltské oblasti. Lehce ohnuté, kónické otisky však nejsou otisky hyolitů, nýbrž velkých lícních trnů trilobitů. Při bližším pozorování lze spatřit i zbytky pleur trilobitů. Za špatného stavu zachování se otisky velkých lícních trnů trilobitů skutečně mohou - jak se vyjádřil odborník na paleontologii z německé společnosti pro výzkum souvků, který nález určil - podobat hyolitům. Hornina souvku se zbytky typických trilobitů Paradoxides má německý název Paradoxissimus-Siltstein. Pochází ze středního kambria a ledovec ji k nám v předposlední velké době ledové (cca před 180 000 až 230 000 lety) dopravil z oblasti kolem ostrova Öland. Na německém a polském baltském pobřeží není tento souvek nijak vzácný, avšak jeho nález na Ostravsku je neobvyklý. Na rozdíl od souvků z krystalických hornin, které při transportu v ledovci zpravidla mají větší odolnost, bývají souvky sedimentárních hornin méně odolné a v souvkovém společenství ledovcových usazenin jich proto není mnoho. Poměrně úzce vymezené místo původu tohoto souvku ve Skandinávii (v blízkosti ostrova Öland) dokládá vzdálenost jeho transportu v ledovci na místo nálezu (800 km vzdušnou čarou). Navíc ledovcové souvky s trilobití faunou u nás vždy představují unikáty.

Druhým pozoruhodným ledovcovým souvkem, který si mohli účastníci setkání v Bolaticích prohlédnout, je baltský jantar. Jeho rozměry jsou 4 x 2,8 x 1,8 cm. V Ostravě-Porubě ve výkopu stavby ,,Prodloužená Rudná" jej našla paní Tereza Gloserová. I když se jantar jako ledovcový souvek u nás vyskytuje, jsou jeho nálezy vzácné. Výskytem baltského jantaru ve Slezsku se již v polovině 19. století zabýval Heinrich Goeppert. Nejbližší místo od Ostravy-Poruby, ve kterém byl podle něj nalezen jantar, je Hlučín. Tehdejší slezská obec Poruba (dnes městský obvod Ostravy) jako naleziště jantaru Goeppertem uvedena není. Ani podle současné literatury není v Ostravě a v jejím blízkém okolí zaznamenán nález jantaru. I v tomto případě jde o zcela unikátní nález ledovcového souvku.

Foto: autor

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí