Pomůže zeleno-modrá infrastruktura?

Přestože se v našem městě žije pěkně, je toho i tak hodně, co by se dalo zlepšit, aby se nám žilo ještě lépe. Některá zlepšení by pomohla určité skupině, jiná opatření by pomohla takřka všem. A právě na celospolečenské a celoměstské úrovni pracuje sdružení ENVIC ve spolupráci s Komisí životního prostředí Rady města Plzně.

A o jakou oblast jde, vysvětluje Václav Čubr ze sdružení ENVIC: "Počasí posledních týdnů nám velmi názorně ukázalo současný problém. Drtivou plochu města tvoří nepropustné povrchy -- komunikace, střechy, parkoviště, atd. Takováto skladba povrchů vedro násobí. Ty se rozpalují a sálají ještě dlouho do noci. Město se tak přehřívá... A když už konečně zaprší, všechna voda steče do kanálů a bez užitku, anebo i se škodami odtéká pryč z města. Město se dál přehřívá. Vzduch je horký, suchý, a tak i prašný -- špatně se v něm dýchá, žije."
Za podpory Fondu životního prostředí města Plzně tak vznikl projekt, jehož první část právě končí a druhá začíná a který má za cíl podporovat uplatnění tzv. zeleno-modré infrastruktury. "Zelené rostliny a modrá voda = přirozené prostředí, přirozené procesy, přirozený = příjemný život. Každý to zná, že ve stínu stromu je lépe než pod slunečníkem. Že na trávě je lépe než na dlažbě. A to díky vodě, kterou rostliny odpařují. A proto je zapotřebí max! imum srážkové vody ve městech zadržet a maximum tohoto množství skrze vegetaci odpařit", vysvětluje Václav Čubr.

V rámci projektu probíhají dvě aktivity. Jedna je osvětová o významu zeleně a vody pro město a druhá je již v rovině potenciálu samotných opatření. "Tím, že spolupracujeme s městem, komunikujeme s "městskými subjekty" -- zejména se školkami a školami o tom, kde by bylo možné prvky zeleno-modré infrastruktury uplatnit. Od drobných opatření, jako jsou sudy pod okapem k zalévání školních záhonů, až po uplatnění tzv. zelených střech, které v této oblasti skrývají pro město obrovský potenciál", uzavírá, i když jak říká "jen ve zkratce" věc Václav Čubr ze sdružení ENVIC.