zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejvýznamnější změny, které přinese novela stavebního zákona - 2. díl

19.07.2017
EIA
Ekologické stavění, bydlení
Legislativa
Nejvýznamnější změny, které přinese novela stavebního zákona - 2. díl

Poslanecká sněmovna dne 27. 6. 2017 opětovně hlasovala o návrhu novely stavebního zákona, který jí byl vrácen senátem s pozměňovacími návrhy

Pokračování článku - www.enviweb.cz

7. Změna v posuzování souladu s územním plánem

Další novinkou je závazné stanovisko orgánu územního plánování k souladu stavby s územním plánem a úkoly a cíli územního plánování. V současnosti totiž soulad s územním plánem vyhodnocuje a posuzuje stavební úřad v rámci územního řízení s tím, že jeho závěr je vždy vyjádřen v územním rozhodnutí, v rámci něhož musí být také přezkoumatelně odůvodněn. Nově však nebude soulad s územním plánem posuzovat stavební úřad, který řízení vede, ale úřad územního plánování, tedy zpravidla jiný odbor téhož úřadu, který vydá stanovisko, jehož obsahem bude stavební úřad vázán.

Problémem je ovšem obtížnější přezkoumatelnost takového stanoviska, jak bude dále rozebráno, a také skutečnost, že stanovisko má omezenou platnost 2 roky, poté musí být opětovně prodlouženo. Úřad územního plánování může v odůvodněných případech sice stanovit lhůtu delší, ta však nesmí přesahovat 3 roky. Novela dále stanovuje, že pokud dojde k vydání nové územně plánovací dokumentace (ať již se jedná o aktualizaci zásad územního rozvoje vydávanou krajem nebo změny územních plánů obcí), musí úřad územního plánování ověřit, zda záměr není s touto novou dokumentací v rozporu a případně z moci úřední nahradit předmětné stanovisko novým závazným stanoviskem. Zde lze spatřovat jisté riziko přetížení úřadů územního plánování, které budou muset při vydání každé změny či aktualizace územně plánovací dokumentace z moci úřední ověřit platnost všech vydaných závazných stanovisek a případně vydat stanoviska nová. To může být pro úřady územního plánování zejména u větších měst značně administrativně náročné - u větších měst s ohledem na počet vedených územních řízení, u menších měst zase v důsledku malého počtu úředníků.

8. Závazná stanoviska dotčených orgánů

Za naprosto zásadní změnu s významnými dopady pro umísťování a povolování staveb je nutno považovat změny v možnosti přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů. Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu.6

Závazná stanoviska tedy představují závazný podklad pro správní rozhodnutí. V případě rozhodnutí vydávaných podle stavebního zákona musí stavebník předložit celou řadu závazných stanovisek - jedná se například o stanoviska dotčených orgánů z hlediska krajinného rázu, ovzduší, vod, veřejného zdraví či odpadů, formou závazného stanoviska se vydává také například souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Jestliže dotčený orgán vydá nesouhlasné závazné stanovisko, nelze žádosti stavebníka o umístění či povolení stavby vyhovět.

Dotčený orgán rovněž může v rámci závazného stanoviska žadateli stanovit celou řadu podmínek, za kterých se stavbou souhlasí. V praxi se přitom někdy stává, že dotčené orgány vyžadují po stavebnících podmínky, které překračují jejich kompetenci nebo nemají oporu v zákoně. Tomu se novela snaží zabránit tím, že mění příslušná ustanovení správního řádu tak, aby nově závazná stanoviska obsahovala jak závaznou část, tak odůvodnění, v němž má dotčený orgán uvést také důvody, o které stanovisko opírá, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení.7 Cílem původně zpracovaného vládního návrhu novely tedy bylo zlepšení kvality závazných stanovisek, o čemž svědčí také důvodová zpráva k návrhu zákona: ,,Odstraňuje se stav, kdy dotčené orgány diktovaly své požadavky bez toho, že by tyto požadavky zdůvodňovaly a držely se zmocnění ve svém zákoně, co mohou činit." 8

V rozporu s tímto záměrem však došlo v průběhu legislativního procesu ke schválení pozměňovacího návrhu, který zásadně omezuje přezkoumatelnost a tím i kontrolu nad zákonností závazných stanovisek dotčených orgánů.

V současnosti lze nezákonné stanovisko změnit nebo zrušit dvěma způsoby:

1) v rámci přezkumného řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán, a které probíhá nezávisle na probíhajícím řízení o správním rozhodnutí;9

2) v rámci odvolacího řízení, pokud odvolání proti výslednému rozhodnutí směřuje proti obsahu podkladového závazného stanoviska; v takovém případě si odvolací správní orgán vyžádá potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od nadřízeného správního orgánu.10

Novela však zavádí speciální úpravu přezkumu závazných stanovisek, vydávaných jako podklad pro řízení podle stavebního zákona. Nově nebude možné přezkoumat závazná stanoviska v rámci přezkumného řízení (postup ad 1). Nezákonné závazné stanovisko bude možné zrušit nebo změnit pouze v rámci odvolacího řízení proti výslednému rozhodnutí.11

To v praxi tedy bude znamenat, že pokud například stavebník obdrží nesouhlasné stanovisko některého z dotčených orgánů s jeho záměrem nebo stanovisko, které sice bude souhlasné, avšak dotčený orgán v něm bude stavebníkovi nezákonně ukládat určité omezující podmínky, nebude se moci proti takovému stanovisku stavebník bránit přímo podnětem k přezkumnému řízení, jako by to mohl učinit v současnosti, ale bude si muset nechat stavebním úřadem nejprve svou žádost zamítnout a následně proti tomuto negativnímu rozhodnutí podat odvolání. Až v rámci odvolání bude moci uplatnit argumentaci vůči nezákonnému závaznému stanovisku. Odvolací orgán následně odvolání postoupí orgánu nadřízenému dotčenému orgánu, který vydal stanovisko, a ten bude poté moci nezákonný akt změnit nebo zrušit. Takový postup považujeme za složitější a zdlouhavější, než je stávající právní úprava. Je proto otázkou, nakolik tato změna naplňuje cíl novely, kterým mělo být urychlení a zjednodušení výstavby.

Ještě problematičtější je však lhůta pro zrušení nebo změnu nezákonného závazného stanoviska, která je zřejmě (před značnou výkladovou nejasnost) pouze jeden rok od jeho vydání. Novela totiž stanoví, že ,,Na postup nadřízeného správního orgánu se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení dle § 94 a násl. správního řádu, včetně lhůt dle § 96, s tím, že lhůta jednoho roku se počítá ode dne vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu."12

Určitá nejasnost vzniká již při doslovném výkladu tohoto ustanovení, neboť § 96 správního řádu se týká pouze usnesení o zahájení přezkumného řízení, které lze vydat nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. V případě rušení nebo změny závazného stanoviska v rámci odvolacího řízení se však usnesení o zahájení přezkumného řízení nevydává a přezkum je zahájen tím, že odvolací orgán postoupí odvolání orgánu nadřízenému orgánu, který stanovisko potvrdí nebo změní. Vzniká zde tedy otázka, k jakému okamžiku se má vlastně lhůta jednoho roku vázat. Jediným možným závěrem, který však zcela neodpovídá gramatickému znění ustanovení, je, že rozhodnutí o zrušení nebo změně nezákonného závazného stanoviska nebude možné vydat po uplynutí jednoho roku od jeho vydání.

To by ovšem znamenalo značné zúžení prostoru pro kontrolu nezákonných závazných stanovisek, jelikož dosáhnout překročení této lhůty není nikterak obtížné. Může se totiž stát, že stavebník požádá o vydání závazného stanoviska a účelově až s určitým časovým odstupem podá žádost o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení. Toto územní čí stavební řízení bude po nějakou dobu trvat a v době odvolacího řízení lhůta jednoho roku uplyne. Nezákonné závazné stanovisko pak již nebude moci nadřízený správní orgán změnit nebo zrušit. To sebou samozřejmě nese riziko obcházení požadavků jednotlivých právních předpisů, podle nichž se závazná stanoviska vydávají.

Navíc ani otázka posílení právní jistoty stavebníka není zcela jednoznačná, jelikož i nadále bude možné podat žalobu proti výslednému rozhodnutí a namítat v ní, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nezákonného závazného stanoviska. Soud tak může konstatovat nezákonnost závazného stanoviska a výsledné rozhodnutí zrušit i po několika letech od skončení správního řízení. Jedná se nicméně o zdlouhavější a komplikovanější způsob nápravy, než kdyby byla zjevná nezákonnost závazného stanoviska odstraněna bezprostředně postupem správních orgánů.

Toto ztížení přezkoumatelnosti závazných stanovisek je navíc posíleno tím, že novela rozšiřuje okruh aktů, které nově mohou mít formu pouze závazného stanoviska, nikoliv samostatného správního rozhodnutí. Jedná se například o již zmiňované stanovisko úřadu územního plánování nebo povolení ke kácení dřevin, které nebude mít v případech, kdy má sloužit jako podklad pro záměr povolovaný v územním či stavebním řízení nebo v rámci některého z integrovaných postupů, podobu samostatného správního rozhodnutí jako tomu bylo doposud, ale pouze formu závazného stanoviska.13 Stejně tak výjimka ze zákazů činností u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů bude mít podobu závazného stanoviska v případech, kdy se po zahájení řízení před stavebním úřadem zjistí, že záměr může mít vliv na ochranné podmínky zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů.14

9. Užívání staveb

Novela rovněž poměrně významně mění proces schválení užívání staveb. V současnosti totiž platí, že po dokončení stavby může stavebník většinu staveb začít užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo v případě vyjmenovaných staveb (typicky těch, jejichž vlastnosti nebudou moci budoucí uživatelé ovlivnit, veřejné infrastruktury apod.) kolaudačního souhlasu.

Po novele užívání stavby na základě oznámení stavebnímu úřadu odpadá. Stavby, které bylo v současnosti možné začít užívat po oznámení stavebnímu úřadu, tak bude moci nově stavebník začít užívat bez jakéhokoliv dalšího aktu. Naproti tomu u staveb, k jejichž užívání je nyní potřeba kolaudačního souhlasu, zůstává proces kolaudace zachován. Novela nicméně zavádí dva typy aktů, které jsou výsledkem kolaudace - kolaudační souhlas a kolaudační rozhodnutí.15 Rozdíl mezi kolaudačním souhlasem a kolaudačním rozhodnutím je především ve způsobu jeho vydávání - zatímco u kolaudačního souhlasu se nevede samostatné řízení, kolaudační rozhodnutí je vydáváno ve správním řízení se samostatným okruhem účastníků. O tom, že se bude pro stavbu vydávat kolaudační rozhodnutí, rozhoduje stavební úřad, pokud dojde k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu. V takovém případě rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení.16

Závěr

Cílem článku rozhodně nebylo přinést vyčerpávající přehled všech změn, které novela stavebního zákona přinese, ale poukázat pouze na některé nejvýznamnější z nich. Zda tyto změny povedou k deklarovanému cíli v podobě urychlení a zjednodušení povolovacích procesů, se samozřejmě ukáže až v praxi. Již nyní však lze předpokládat, že některé instituty, které se do vládního návrhu novely dostaly prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů (například omezení přezkumu závazných stanovisek nebo omezení účasti dotčené veřejnosti), nejsou příliš koncepční a v praxi pravděpodobně způsobí problémy.

-----

(1) § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění novely
(2) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2016, č. j. 5 As 194/2014 - 36
(3) § 43 stavebního zákona, ve znění novely
(4) § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, ve znění novely
(5) § 103 odst. 1 písm. e) bod 18. stavebního zákona, ve znění novely
(6) § 149 odst. 1 správního řádu
(7) § 149 odst. 2 správního řádu, ve znění novely
(8) Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=927&CT1=0
(9) § 149 odst. 5 správního řádu
(10) § 149 odst. 4 správního řádu
(11) §4 odst. 9 a násl. stavebního zákona, ve znění novely
(12) § 4 odst. 9 stavebního zákona, ve znění novely
(13) § 8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění novely
(14) § 56 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění novely
(15) § 119 odst. 1 stavebního zákona, ve znění novely
(16) § 122 odst. 5 stavebního zákona, ve znění novely

Autorka: Alžbeta Rosinová, Frank Bold advokáti - www.fbadvokati.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
24
4. 2018
24.4.2018 - Seminář, školení
Liberec, INISOFT s.r.o.
INISOFT s.r.o.
25
4. 2018
25.4.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
26
4. 2018
26.4.2018 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí