Pátek, 29. března 2024

Horský ekosystém u Plešného jezera se velmi rychle zotavuje po kůrovcové kalamitě, prokázal pětiletý výzkum

Přední český hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického centra AV ČR dnes obdržel Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR za výzkum dopadu kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní a vodní ekosystémy na Šumavě...

Horský ekosystém u Plešného jezera se velmi rychle zotavuje po kůrovcové kalamitě, prokázal pětiletý výzkum

Výsledky prokázaly, že navzdory mnoha katastrofickým předpovědím se celý přírodní systém ponechaný bez zásahu člověka velmi rychle zotavuje. Oceněný výzkumný projekt získal mimořádný ohlas i v mezinárodní vědecké komunitě, o čemž svědčí skutečnost, že jeho výstupy již byly více než stokrát citovány a publikovány v 35 recenzovaných časopisech.

Profesor Jiří Kopáček, působící v Biologickém centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, je jedním z nejvýznamnějších českých hydrobiologů. Jeho vědeckou kariéru provází bohatá publikační činnost a výjimečně vysoká citační odezva, v roce 2016 ho předseda AV ČR profesor Jiří Drahoš vyznamenal medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Už od poloviny osmdesátých let minulého století profesor Kopáček studuje zotavování šumavských horských jezer z acidifikace, tedy působení kyselých dešťů, které vrcholily v 70. a 80. letech. Jeho dlouhodobý výzkum však na začátku milénia narušila kůrovcová kalamita, proto se vědecký zájem stočil i k sledování efektu kůrovcového žíru a bezzásahovosti.

Na projektu se podíleli výzkumníci ze tří institucí (Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a České zemědělské univerzity v Praze). Po dobu pěti let zkoumali vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů po kůrovcovém žíru na mikroklima, chemické složení a biodiverzitu půdních a vodních ekosystémů v lokalitě Plešného jezera. Podařilo se jim vytvořit biogeochemický model, který propojuje cykly uhlíku, dusíku a síry v půdách. Zároveň umožňuje přesněji předpovědět ztráty živin z lesních ekosystémů v závislosti na globálním vývoji znečišťování atmosféry a klimatických změn.

Výzkum přinesl zajímavé závěry: po krátkodobém zhoršení chemismu jezera se situace začala rychle zlepšovat. ,,Kyselost vody se výrazně snížila a její pH rychle vzrostlo k hodnotě 6, která byla naposledy v Plešném jezeře kolem druhé světové války," uvádí Jiří Kopáček. Velmi pozitivně na přírodní ekosystém zapůsobilo i to, že odumírající dřevo zůstalo na místě. ,,Díky tomu, že se veškerá biomasa nechala v povodí, uvolnily se z jehličí a kůry bazické kationty, jako je vápník, hořčík a draslík, a půda, která byla oslabená kyselými dešti, se strašně rychle zotavila," vysvětluje Jiří Kopáček. Dále bylo zjištěno, že stromové patro téměř kompletně zničené kůrovcem se přirozeně obnovuje dostatečně a dochází k rychlému a žádanému zmlazování lesního porostu.

Z výsledků výzkumu je zřejmé, že bezzásahovost a přirozená cesta regenerace lesního porostu by měla být do budoucna pokládána za jeden z nejefektivnějších způsobů opětovného zalesňování kůrovcem postižených chráněných horských oblastí. Zároveň je nejšetrnější z hlediska ochrany množství a kvality vod. Získané poznatky umožní přírodovědcům vnést vědecké argumenty do vášnivých sporů mezi zastánci a odpůrci zásahů proti šíření škůdců v chráněných územích.

Další výsledky výzkumu ve stručnosti:

  • Odumření více než 90% dospělých smrků po kůrovcovém žíru v povodí Plešného jezera způsobilo nárůst průměrné roční teploty vzduchu o 0.6 °C (ve výšce 2 m nad terénem) a mírné zvýšení specifického odtoku vody z povodí.
  • Významným zjištěním je, že i drastické poškození stromového patra mělo překvapivě menší vliv na kvalitu odtokové vody než změny v obhospodařování či užívání zemědělské půdy.
  • Proces přirozené obnovy garantuje zachování kontinuity prostorové struktury porostů po několik jejich dalších generací a nenarušuje půdu, udržení jejíž kvality je nezbytné pro vývoj nového lesa. Semenáčky z přirozené obnovy nejlépe přežívají na mrtvém dřevě, zatímco většina semenáčků obklopených bylinným podrostem hyne.
  • Přírodní narušení stromového patra kůrovcovým žírem v neobhospodařovaných oblastech způsobuje krátkodobé změny ve společenstvech půdních bezobratlých ve srovnání se zdravými porosty. Tyto změny jsou však většinou významně menší než po těžbách nebo po kalamitách s následným odvozem biomasy.
  • Po krátkém období zhoršení životních podmínek pro vodní organismy, souvisejícím se zvýšeným vyplavováním toxických forem hliníku bezprostředně po odumření stromového patra, se zrychluje biologické zotavování zooplanktonu, bentosu i ryb z acidifikace (tj. působení kyselých dešťů)

Na videokanálu Biologického centra https://www.youtube.com/user/BiologickeCentrum bude zveřejněno krátké video (vyrobeno Grantovou agenturou ČR) o výzkumu profesora Jiřího Kopáčka.

Videomedailonky ke všem projektům, které dnes ocenila Grantová agentura České republiky jsou dostupné zde:

https://drive.google.com/drive/folders/0B4kLK5pbTNFYTVZ6YV9vd2pjVTA?usp=sharing

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů