ČAOH: Legislativní změny v EIA

V oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., dále jen ,,zákon EIA") proběhly v poslední době dvě podstatné novely.

17. října 2017

Legislativa

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) pro přehlednost přináší stručný popis toho podstatného z obou novel.

Novela spojená s novelou stavebního zákona

První z nich obsahuje změny doprovázející důležitou novelu stavebního zákona (č. 225/2017 Sb.), která mimo jiné zavedla dvě tzv. řízení s posouzením vlivu. Konkrétně se jedná o územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a dále o společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. StavZ).

Investorovi je dána možnost si zvolit, zda jako dosud projde procesem EIA před řízeními podle stavebního zákona nebo zda zvolí územní či společné řízení s již integrovaným posouzením vlivů. Od tzv. integrovaných řízení se očekává zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb, snížení nákladů na řízení, odstranění duplicit celého procesu a zkrácení lhůt při posuzování vlivů na životní prostředí.

Příslušný stavební úřad bude v řízeních s posouzením vlivů postupovat v součinnosti s příslušným posuzujícím úřadem podle zákona EIA (krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí). Posuzující úřad má postavení dotčeného orgánu a vydává závazné stanovisko EIA s podmínkami závaznými pro rozhodnutí stavebního úřadu.

Druhá novela EIA

Druhá novela zákona EIA vychází ve Sbírce zákonů pod číslem 326/2017 Sb. a nabývá účinnosti již 1. listopadu 2017. Jedná se sice především o transpoziční novelu, tedy reagující na revizi evropské směrnice, obsahuje však i další změny, které mají přispět ke zjednodušení a zrychlení celého procesu.

Jednou z těchto důležitých změn je např. definice navazujících řízení, tedy těch řízení, která je třeba vést k záměru podléhajícímu EIA a u nichž se provádí ověřování změn záměru tzv. verifikace (coherence stamp).

Z důvodu zvýšení právní jistoty, o která řízení se vlastně jedná, upravuje novela taxativní výčet navazujících řízení přímo v textu zákona (§ 3 písm. g) zákona EIA).

Mění se i postup verifikace v § 9a odst. 6 zákona EIA. Před novelou se v případě, že nenastaly u záměru změny, jež by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, jednoduše závazné stanovisko nevydávalo. Po novele se bude vydávat souhlasné závazné stanovisko, ve kterém příslušný úřad určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných (,,nevýznamných") změn záměru neproveditelné.

Další změnou, která by měla vést k zúžení počtu záměrů podléhajících procesu EIA, je stanovení kritérií pro podlimitní záměry. Jedná se o záměry uvedené v příloze č. 1 k zákonu EIA v kategorii II, které nedosahují příslušné uvedené limitní hodnoty. Nově bude zjišťovací řízení prováděno jen pro ty záměry, které překročí uvedenou prahovou hodnotu. Záměry, které nenaplní stanovená kritéria a hodnoty, se příslušný úřad zabývat nebude.

Dobu platnosti stanoviska EIA novela prodlužuje na 7 let, za splnění podmínek lze platnost prodloužit o 5 let, a to i opakovaně. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni (§ 9a odst. 3 zákona EIA).

V rámci zefektivnění a zrychlení procesu jsou zpřísněny podmínky týkající se posudku (§ 9). Konkrétně se jedná o stanovení lhůty příslušným úřadem pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů. Dále jde například o upuštění od samostatného zveřejňování a možnosti vyjadřování k posudku, posudek se bude zveřejňovat v Informačním systému EIA společně se stanoviskem.

Novela rovněž zpřesňuje výjimky z procesu EIA. Např. podle § 4 může vláda ve výjimečném případě za určitých podmínek vyjmout z posuzování záměr, u něhož veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

V neposlední řadě se změnila podoba přílohy č. 1 zákona obsahující záměry podléhající EIA, která je nově koncipována do 118 bodů. Např. v případě bodů 55 a 56, které se týkají využívání a odstraňování odpadů, jsou nově zavedeny již výše zmíněné spodní limity (u nebezpečných odpadů 250 t/rok, u odpadů kategorie ostatní 2500 t/rok).