Berlíňané si musejí zvykat na střetnutí s mývaly i divočáky

Obyvatelé Berlína si musejí zvykat na stále častější střetnutí s mývaly, liškami nebo divokými prasaty, která do německé metropole přicházejí za potravou. Většina takových "setkání" se obejde bez problémů, některá ale mají dalekosáhlé následky. Útoků divočáků na lidi registruje Berlín deset až 20 ročně.

"Stalo se třeba to, že mývalové v jedné z velkých berlínských elektráren způsobili zkrat, v jehož důsledku byla jedna ze čtvrtí města bez elektřiny," popisuje jeden ze závažnějších příkladů Katrin Kochová z německého Svazu na ochranu přírody (NABU). "Loni před Vánoci se zase dostal mýval do provozu, kde se balily perníky, a řadu balení otevřel a zničil," líčí další případ žena, která je Berlíňanům k dispozici na telefonní lince, kde mohou problémy s divokými zvířaty hlásit.

"Teď je to trochu klidnější, ale někdy to může být i 30 nebo 40 telefonátů denně. Za celý rok je to přes 2000 telefonátů," říká o počtu lidí, kteří se na ni obracejí. Nejčastějším tématem jsou právě mývalové a lišky, tedy zvířata, která žijí prakticky na celém území Berlína.

I když při setkání s nimi v drtivé většině případů žádné nebezpečí nehrozí, má z nich řada lidí strach. "V hlavě mají, že liška, která se nebojí lidí, má vzteklinu," vysvětluje jeden z důvodů Kochová, podle níž tomu tak ale není. Lišky, u nichž se v Německu vzteklina neobjevuje, si prostě jen zvykly žít v blízkosti lidí. Prakticky jediné nebezpečí podle ní představuje to, když lidé lišky nebo mývaly krmí.

V posledních letech zejména v okrajových čtvrtích Berlína zaznamenávají také stále častější přítomnost divokých prasat. Veřejnoprávní televize ARD odhaduje, že jich v okolí metropole žije na 5000, z nichž stovky do tříapůlmilionového města chodí za potravou. "Problém s divokými prasaty souvisí s klimatickými změnami," je přesvědčena Kochová. "V posledních deseti, patnácti letech nemáme žádné tuhé zimy, díky čemuž tolik zvířat v zimě neuhyne," vysvětluje jeden z důvodů častějšího výskytu divočáků.

Ani v případě divokých prasat není podle ní riziko pro lidi vysoké. "Jen výjimečně se něco stane," říká. Za zranění lidí podle ní většinou mohou střety divočáků, jejichž samci váží až 150 kilo, se psy, které se jejich páníčci snaží chránit. Odhaduje se, že divočáci v německé metropoli na lidi zaútočí až dvacetkrát za rok.

Když je jich na nějakém místě moc, dochází k odstřelům. Měsíčně se jich uskuteční klidně i 20. Podle Kochové by to ale neměla být standardní reakce na to, že divočáci kvůli chování lidí a jejich expanzi stále častěji přicházejí do měst. "Musíme si prostě zvyknout na to s nimi žít," je přesvědčena.

Martin Weiser