zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejvýznamnější změny v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - 1. díl

15.11.2017
EIA
Legislativa
Nejvýznamnější změny v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - 1. díl

Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment, zkráceně EIA), představuje významnou součást povolovacích procesů u záměrů, u kterých je předpoklad, že budou mít negativní vlivy na životní prostředí...

Typicky se jedná například o silnice, průmyslové závody, těžbu nerostů, elektrárny, ale i o některá vodní díla nebo zařízení k chovu hospodářských zvířat. V rámci posuzování EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí, zejména vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a jejich vzájemné působení a souvislosti.

1. Úvod

Závazné stanovisko EIA má pro investora klíčový význam, neboť pokud by bylo záporné, tak se jedná o překážku, která brání následnému umístění či povolení záměru. V případě, že investor získá kladné závazné stanovisko EIA, je toto stanovisko závazným podkladem pro navazující řízení, jimiž jsou například územní čí stavební řízení. V rámci stanoviska EIA je typicky stanovena řada závazných podmínek, které musí být v dalších fázích povolování zohledněny.

V průběhu roku 2017 byly přijaty dvě novely, které mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostření (dále jen ,,zákon EIA"). Jedná se o

  • samostatnou tzv. transpoziční novelu č. 326/2017 Sb., která nabývá účinnosti 1. 11. 2017,
  • novelizaci prostřednictvím veřejností hodně diskutované novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb., která mění také zákon EIA. Tato novela nabude účinnosti 1. 1. 2018.

Cílem článku je poukázat na nejvýznamnější změny, které kombinace obou novel zákona EIA přinese pro investory, obce i dotčenou veřejnost.

2. Novela č. 326/2017 Sb.

Primárním účelem této novely byla transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. 4. 2014, nicméně do ní byly přidány i další změny, které sice ze směrnice nevyplývají, ale dle důvodové zprávy mají vést ke zjednodušení a zkrácení procesu EIA.

2.1 Výčet navazujících řízení

Novela předně přináší významnou změnu v tom, že zavádí uzavřený výčet tzv. navazujících řízení, tedy řízení, pro které bude stanovisko EIA podkladem. Právní úprava účinná do 31. 10. 2017 takovou přesnou definici navazujícího řízení neobsahovala, pouze stanovovala, že se jedná o řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů a které povoluje umístění nebo provedení záměru. Poznámka pod čarou pak obsahovala příklady těchto zvláštních právních předpisů, nejednalo se však o ucelený výčet, proto mohlo v praxi v některých případech docházet k nejasnostem, co se za navazující řízení považuje.

Nově je stanoveno přesně 14 typů navazujících řízení, a to:

  1. územní řízení,
  2. stavební řízení,
  3. společné územní a stavební řízení,
  4. opakované stavební řízení,
  5. řízení o dodatečném povolení stavby,
  6. řízení o povolení hornické činnosti,
  7. řízení o stanovení dobývacího prostoru,
  8. řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem,
  9. řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami,
  10. řízení o vydání integrovaného povolení,
  11. řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje,
  12. řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a
  13. řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru, není-li vedeno žádné z řízení podle bodů 1 až 12
  14. řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle bodů 1 až 13 k dosud nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí, které byly převzaty ze stanoviska.

Komentář: Na jednu stranu lze konkrétní výčet navazujících řízení hodnotit pozitivně v tom směru, zvyšuje právní jistotu investorů a veřejnosti. Na stranu druhou je však nutné upozornit, že existují důležitá řízení, která ve výčtu nejsou obsažena a která přitom mohou mít nepochybně významný vliv na životní prostředí (např. řízení podle atomového zákona). U těchto řízení by bylo vhodné, aby bylo stanovisko EIA jejich podkladem a aby v nich byla zajištěna účast veřejnosti.

2.2 Změny v oblasti podlimitních záměrů

Zákon EIA ve své Příloze č. 1 vyjmenovává typy záměrů, které vyžadují stanovisko EIA vždy a okruhy záměrů, které povinně podléhají pouze zjišťovacímu řízení (někdy nazývané jako ,,malá EIA"), Výsledkem zjišťovacího řízení je buď odůvodněný závěr příslušného úřadu, že záměr bude dále podléhat posuzování EIA, nebo rozhodnutí o tom, že záměr dále posuzování EIA podléhat nebude. Rozhodnutí, zda určitá stavba nebo zařízení bude podléhat plnému posouzení EIA či zjišťovacímu řízení přitom u některých typů záměrů závisí na tom, zda záměr dosahuje určité limitní hodnoty stanovené v Příloze č. 1. Může se jednat například o rozměry, kapacitu či výkon zařízení uvedené v příslušných jednotkách.

Třetí specifickou kategorií záměrů, kterou zná zákon EIA již v současnosti, jsou tzv. podlimitní záměry. Jedná se o ty stavby a zařízení, které jsou typově uvedeny v Příloze č. 1, avšak nedosahují stanovených limitních hodnot.

V současnosti platí, že u těchto podlimitních záměrů může příslušný orgán stanovit, že záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení. Pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, může záměr podléhat i plnému posouzení EIA. Rozhodnutí, zda podlimitní záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení, tedy v současnosti závisí na správním uvážení příslušného úřadu.

Novela právní úpravu mění v tom směru, že režim podlimitních záměrů se bude týkat pouze těch záměrů, které:

  • dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty,
  • nacházejí se ve zvláště chráněném území (ZCHÚ) nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a
  • příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení.

Zůstává zachována podmínka, že tyto podlimitní záměry podléhají posouzení EIA, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Z formulace uvedených podmínek není na první pohled zřejmé, zda musí být splněny všechny současně, tj. zda se musí jednat vždy o záměr nacházející se ve ZCHÚ dosahující nejméně 25 % limitní hodnoty, či nikoliv. Z důvodové zprávy k návrhu zákona nicméně vyplývá, že ty to podmínky musí být splněny současně. Příslušný orgán EIA se tedy bude zabývat jenom těmi podlimitními záměry, které se nacházejí ve ZCHÚ nebo jejich ochranném pásmu a zároveň dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty. Zvláště chráněnými územími se přitom podle zákona č. 114/1992 Sb. myslí území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek včetně jejich ochranných pásem. Naopak ostatními podlimitními záměry, které stanovená kritéria a limitní hodnoty nenaplní, se nebude příslušný úřad zabývat vůbec. Fakticky tedy dochází k zúžení okruhu záměrů, které by dle předchozí úpravy mohly podléhat posouzení.

Komentář: Tato změna je podle našeho názoru obcházením účelu směrnice EIA, která dává státům možnost stanovit určitá kritéria pro podlimitní záměry. Přitom však má vždy být dodržen obecný princip, že záměry s možným významným vlivem na životní prostředí budou posouzeny. Zatímco kritérium 25 % limitní hodnoty je možné považovat za logické, podmínka, že se musí jednat o záměr v ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu již opodstatnění nemá. Lze si totiž představit záměr, který dosahuje například 95 % limitní hodnoty, avšak nenahází se v ZCHÚ. Takový záměr nově nebude muset investor vůbec ohlašovat orgánu EIA. Naproti tomu dříve by takovou povinnost měl a záleželo by na příslušném orgánu EIA, zda v zájmu předběžné opatrnosti stanoví provedení zjišťovacího řízení.

Současně novela stanoví, že se režim podlimitních záměrů bude týkat za splnění výše uvedených podmínek také změn záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty.

Pokračování příště.

Autoři: Alžbeta Rosinová, Pavel Černý

Zdroj: www.fbadvokati.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí