Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává ve světové energetice do roku 2040 mohutný nástup obnovitelných zdrojů.
Svět čeká mohutný nástup obnovitelných zdrojů energie, hlavními ale zůstanou plyn a ropa
Světovým lídrem v jejich rozvoji bude Čína. V Evropě by díky snižujícím se nákladům na výstavbu větrníků měla růst především větrná energetika. Tvrdí to dlouhodobá předpověď World Energy Outlook 2017, kterou IEA vydala v Paříži.
Obnovitelné zdroje podle ní zabezpečí stoupající světovou poptávku po energii přibližně ze dvou pětin. Největší váhu v globálním energetickém "mixu" si ale stále zachovají ropa a zemní plyn. Na uvedená dvě fosilní paliva připadá podle statistiky IEA 53 procent světové spotřeby energie, na další fosilní palivo - uhlí 29 procent.
Mezinárodní agentura předpovídá obrat v energetické politice Číny, jejíž komunistické vedení na nedávném stranickém sjezdu oficiálně vyhlásilo "boj špatnému ovzduší". Čína už nyní staví nejvíce větrných parků na světě. Ale současně bude spalovat stále více ropy. Jejím největším spotřebitelem by se měla stát (namísto USA) kolem roku 2030.
Z prognózy IEA vyplývá, že Čína bude vedoucí zemí i v rozvoji jaderné energetiky a už kolem roku 2030 by měla z jádra vyrábět více elektřiny než Spojené státy americké. Ty se v příštích desetiletích stanou největším hybatelem světového trhu s ropou a také se zemním plynem. Americké firmy úspěšně zvládly technologicky náročnou těžbu z břidlic a budou ji nadále rychle zvyšovat. Z břidlicových nalezišť v USA lze vytěžit až 105 miliard barelů ropy (a pokud se zdokonalí technologie, pak ještě více). Americká produkce břidlicové ropy, jež se nyní pohybuje kolem šesti milionů barelů denně, by se mohla v roce 2025 zvýšit až na devět milionů barelů. Spojené státy, které jsou nyní čistým dovozcem ropy (to znamená, že jí více dovážejí, než vyvážejí) se koncem dvacátých let stanou jejím čistým vývozcem.
Podle IEA ale žízeň světa po ropě už nebude taková jako v minulosti. Poptávka stoupne ze současných 97 milionů barelů denně na 105 milionů barelů v roce 2040. Organizace zemí vyvážejících ropu (kartel OPEC) v nedávné prognóze uvádí pro zmíněný rok spotřebu 111 milionů barelů denně. Z fosilních paliv nejrychlejším tempem poroste poptávka po zemním plynu. Jeho světová spotřeba loni dosáhla 3,54 bilionu krychlových metrů a podle dlouhodobé předpovědi IEA do roku 2040 stoupne o 45 procent, hlavně zásluhou zvyšující se poptávky průmyslu. Přitom palivu přepravovanému plynovody bude stále více konkurovat zkapalněný plyn (LNG) převážený speciálními obřími tankery.
Svět loni podle poslední statistické ročenky britského koncernu BP spotřeboval energii odpovídající skoro 13,3 miliardy tun ropy. V roce 2040 by to tedy mělo být skoro 17,3 miliardy tun ropného ekvivalentu.
Celková spotřeba energie ve světě
(vybrané země a regiony, rok 2016)
Celkem |
13 276 mil. tun v přepočtu na ropu |
z toho podíly v % |
|
Čína |
23 |
USA |
17,1 |
Evropská unie |
12,4 |
Blízký východ |
6,7 |
Indie |
5,5 |
Rusko |
5,1 |
Japonsko |
3,4 |
Afrika |
3,3 |
Ostatní |
23,5 |
Zdroj: BP (Statistical Review, 2017)
Produkce ropy a zemního plynu v USA z břidlic
(milionů barelů ropného ekvivalentu denně)
Rok |
Ropa |
Zemní plyn |
1995 |
0,2 |
0,2 |
2000 |
0,3 |
0,4 |
2005 |
0,4 |
0,5 |
2010 |
1,1 |
2,6 |
2015 |
6,5 |
7,1 |
2025 |
11,6 |
12,5 |
2030 |
11,6 |
13,3 |
http://www.iea.org/Textbase/npsum/weo2017SUM.pdf
Klíčové údaje v dlouhodobé prognóze Mezinárodní agentury pro energii (IEA)
Světová poptávka po primární energii podle vybraných regionů
(miliard tun ropného ekvivalentu)
Region |
2000 |
2016 |
2025 |
2040 |
Svět celkem |
10,04 |
13,76 |
15,18 |
17,58 |
z toho |
|
|
|
|
USA |
2,27 |
2,15 |
2,19 |
2,12 |
Evropská unie |
1,69 |
1,59 |
1,49 |
1,31 |
Asie |
3,00 |
5,70 |
6,68 |
8,07 |
z toho |
|
|
|
|
Čína |
1,14 |
3,00 |
3,44 |
3,80 |
Indie |
0,44 |
0,90 |
1,23 |
1,90 |
Světová poptávka po primární energii podle druhů paliva
(miliard tun ropného ekvivalentu)
Palivo |
2000 |
2016 |
2025 |
2040 |
Spotřeba celkem |
10,04 |
13,76 |
15,18 |
17,58 |
z toho |
|
|
|
|
Ropa |
3,67 |
4,39 |
4,63 |
4,83 |
Plyn |
2,07 |
3,00 |
3,44 |
4,36 |
Uhlí |
2,31 |
3,76 |
3,84 |
3,93 |
Jádro |
0,68 |
0,68 |
0,84 |
1,00 |
Voda |
0,23 |
0,35 |
0,41 |
0,53 |
Bioenergie* |
1,02 |
1,35 |
1,53 |
1,80 |
Ostatní OZ |
0,06 |
0,23 |
0,40 |
1,13 |
Podíl fosilních paliv v % |
80 |
81 |
78 |
75 |
Emise CO2 (mld. tun) |
23 |
32,1 |
33,4 |
35,7 |
* včetně tradičního využívání biomasy a moderních způsobů využívání bioenergie
Uveden je základní (výchozí) scénáře Mezinárodní agentury pro energii přihlížející k závazkům a plánům jednotlivých zemí například ve snižování emisí.
Součet jednotlivých položek nemusí přesně odpovídat celkové spotřebě z důvodu zaokrouhlování údajů na dvě desetinná místa
Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii.