zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Před znečištěným vzduchem nechrání ani okna, ukázal výzkum

29.04.2018
Ovzduší
Zdraví
Před znečištěným vzduchem nechrání ani okna, ukázal výzkum

Prachové částice, které vznikají mimo jiné při spalování uhlí v nekvalitních kotlích v domácnostech, se zvenku snadno dostávají do budov i přes zavřená plastová okna. Dovnitř proudí až 60 procent znečištění. Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), kteří měřili koncentraci škodlivin na různých místech Česka. Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně. Je do něj zapojeno 14 evropských zemí, vedou ho odborníci z PřF UK a ze společnosti SCIENCE IN a spolupracuje na něm ministerstvo životního prostředí.

Jan Hovorka z laboratoře pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí PřF UK řekl ČTK, že nejprve chtějí odborníci z podunajského regionu vyzkoušet, jak co nejlépe měřit znečištění z lokálních topenišť, poté hodlají podat velký projekt směřující ke zlepšení ovzduší. Zjišťovat znečištění z kotlů v domácnostech není snadné, síť měřicích stanic k tomu není dostatečně hustá. "Může to být přísně lokální. Existují místa, která jsou velmi nabohacená o škodliviny i v malých obcích. Nedají se zjistit jinak, než že člověk vezme na záda batoh s měřicím přístrojem, opakovaně projde obcí, měří a zároveň si zaznamenává polohu," vysvětlil Hovorka.

Velmi špatná bývá situace v údolích, kde jsou sídla s malým počtem plynových kotlů a kde se tvoří inverze. Podle vědců v takových obcích koncentrace aerosolových částic PM10 překračují smogovou situaci pětinásobně, v místech přímo dotčených kouřem až čtyřicetinásobně. Při pilotním projektu loni v zimě zjistili odborníci velmi špatnou situaci ve Švermově u Kladna. Podle Hovorky se ukázalo, že k "zamoření" vzduchu pro všechny obyvatele obce stačí osm až deset kotlů, ve kterých se špatně topí. Měření prováděná v různých výškách ze vzducholodi ukázala, že za inverze zůstávají škodliviny ve výšce do 70 metrů nad zemí.

"Tkáň plic je k absorbování škodlivin a jejich předávání do krevního řečiště ve srovnání například s trávicím traktem velmi náchylná," uvedla PřF UK v tiskové zprávě. Škodliviny se podle Hovorky navíc hromadí v těle a jejich následky se mohou projevit i s velkým časovým odstupem. Starší studie prokázaly, že na zdraví nejmladší generace má vliv znečištění, v jakém žila generace jejích prarodičů.

Podrobné zmapování lokálního znečištění považují odborníci za předpoklad k nalezení řešení. Podle Petra Mareše ze SCIENCE IN mají získaná data podnítit celospolečenskou diskusi. "Projekt nabídne pomoc obcím a neziskovým organizacím a zároveň bude podporovat sdílení dobré praxe ve smyslu technologických řešení i legislativy," uvedl.

Projekt souvisí s činností expertního sdružení pro kvalitu ovzduší v podunajském regionu, které funguje při Evropské komisi. Z Česka s ním spolupracuje také České vysoké učení technické, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR nebo Technická univerzita v Ostravě.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Těžební unie
19
6. 2018
19-21.6.2018 - Veletrh, výstava
v Brně Líšni
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí