zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Začíná rysí rok. Šumavskou populaci rysů společně systematicky sledují 3 státy

03.05.2018
Začíná rysí rok. Šumavskou populaci rysů společně systematicky sledují 3 státy

1. května odstartoval rysí rok. Během něj je možné smysluplně vyhodnocovat výskyt rysů jako celku. Největší českou populaci rysů hostí Šumava a její okolí. Většina těchto rysů migruje mezi Českou republikou, Bavorskem i Rakouskem. Tyto tři státy se proto spojily a podepsaly dohodu o dlouhodobé spolupráci na monitoringu těchto šelem, který je součástí projektu 3Lynx. Výsledky pravidelného sledování rysů v celém rozsahu výskytu populace umožní spolehlivě vyhodnotit její stav a přijmout potřebné kroky pro její ochranu. Kromě toho budou díky komplexnímu monitoringu k dispozici informace o životních osudech jednotlivých zvířat.

Rysí rok trvá od 1. května do 30. dubna následujícího roku. Na začátku rysího roku bude možné sledovat samice s mláďaty, která se ke konci tohoto období osamostatňují. V dubnu následujícího roku pak bude možné spolehlivě vyhodnotit přírůstek populace i celkový počet jedinců. Rysi jsou individuálně rozeznatelní díky zbarvení, a díky pravidelnému monitoringu pomocí fotopastí se dá i analyzovat, kam se daní jednotlivci stěhují, s kým mají potomky nebo zda již případně neuhynuli. ,,Možnost rozpoznat jednotlivé rysy na fotografiích nám dává příležitost proniknout do tajů jejich života lépe než je tomu třeba u vlka nebo medvěda. Na druhou stranu to znamená mnohem náročnější práci s daty, protože rysové nejsou zrovna ochotné modelky, a když už, tak před skrytými kamerami nepózují zrovna ve standardizovaných postojích," říká Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí, hlavní manažerka projektu.

Šumavská populace rysů obývá území od Slavkovského lesa přes Brdy po Novohradské hory v Česku, Horní Rakousko po Linz a Bavorsko po Regensburg a Würzburg. Těžištěm jejich výskytu jsou národní parky Šumava a Bavorský les. Odhaduje se, že zde žije 60 až 80 samostatnych zvířat. Z předchozích výzkumů je jasné, že skoro žádný rys nežije celý život jen v jednom státě. Pro spolehlivé vyhodnocení stavu populace je nezbytné mít informace z celého území výskytu. Například rys Luděk se narodil mezi Prachaticemi a Boleticemi, dále se přesunul až k Linci a nyní obývá území Novohradských hor. V rámci projektu 3Lynx ochranáři na vhodných místech na celém území výskytu šumavské populace rysů umístili fotopasti a připravují on-line databáze na sdílení dat, která umožní identifikaci jedinců bez ohledu na stát, ve kterém se zrovna vyskytují. Tím se mnohonásobně rozšíří možnost sledování životních osudů jednotlivých rysů i odhad početnosti populace.

,,Mezinárodní spolupráce je pro ochranu šelem nezbytná. V případě šumavské populace rysa byla právě uzavřena dohoda o monitoringu a sdílení dat. Za jednotlivé země ji z pohledu vlád garantují Ministerstvo životního prostředí, vláda Horního Rakouska a Bavorská agentura životního prostředí. Dohodu rovněž podepsali Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Národního parku Šumava, opětovně Bavorská agentura životního prostředí a nevládní organizace Alka Wildlife a Green Heart of Europe jakožto vykonavatelé odborných prací," říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.

Mezinárodní monitoring rysa běží při projektu 3Lynx, který je financován programem Interreg Central Europe. Celková hodnota projektu je 2 318 783,94 eur. Účastní se ho 11 partnerů z 5 zemí (ČR, Německo, Rakousko, Itálie, Slovinsko). Participují na něm jak státní orgány (MŽP, Správa Národního parku Šumava, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Bavorská agentura ochrany životního prostředí, vláda Horního Rakouska, Státní lesy Slovinska), tak vědecké instituce (Veterinární univerzita ve Vídni). Důležitými partnery jsou i nevládní organizace - Alka Wildlife, WWF Německo, Italian Lynx Project, Green Heart of Europe. Okrajově se díky dlouhodobé spolupráci se Slovinci zapojí i Univerzita v Záhřebu.

Trailer k projektu je k vidění zde.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí